Máme se bát ptačí chřipky?

Mnoho lidí považuje chřipku jen banální onemocnění, při kterém stačí pár dní zůstat v posteli. Chřipkový virus je však nevypočitatelný soupeř. Snadno se může proměnit ve skutečného zabijáka. Právě proto se lékaři bojí ptačí chřipky.

Viry a lidé vedou mezi sebou válku po tisíciletí, aniž by šlo některou ze stran vyhlásit za vítěze. Nejnovější bitva tohoto nekonečného utkání začala před několika měsíci v jihovýchodní Asii.

Virus řádí v Asii
Mezi tamní drůbeží se rozšířil agresivní virus ptačí chřipky. Úřady daly utratit desítky milionů kuřat, slepic a kachen, přesto se nepodařilo zabránit tomu, aby se od zvířat nenakazili lidé. Víc než dvacet Vietnamců a Thajců na tuto nemoc již zemřelo.

I když to zní cynicky, několik desítek lidských obětí by Světové zdravotnické organizaci nestálo za pozornost. Přesto odborníci tuto epidemii nijak nebagatelizují.

Vědí totiž, jak málo stačí, aby mrtvých byly miliony. Virus ptačí chřipky je totiž nebezpečný a zákeřný soupeř. To, čeho se lékaři bojí nejvíc, je tzv. shift - náhlá změna charakteru viru.

Zatím se zdá, že přenos na člověka je relativně obtížný - virus ptačí chřipky se totiž jen obtížně dostává do lidských buněk. Nakažených kuřat jsou miliony, lidí, na které se nákaza přenesla, jen desítky. Vše také nasvědčuje tomu, že se virus ptačí chřipky nepřenáší z člověka na člověka.

To se však rychle může stát minulostí. "Virus této chřipky je nevypočitatelný. Může kdykoli změnit své vlastnosti, tím změnit i dosavadní směr vývoje a začít se sériově šířit mezi lidmi. To může vést k celosvětové epidemii," říká epidemioložka Běla Tůmová z pražské hygienické stanice.

"Ví se, že poslední světové pandemie chřipky, které proběhly v roce 1957 a 1968, prokazatelně vznikly z ptačího kmene," doplňuje Tůmová. Lékaři v každém případě nákazy u člověka pečlivě sledují, jestli se pohyboval mezi nemocnou drůbeží.

"Zatím to vypadá nadějně. Ani v jednom ohnisku se nepotvrdilo, že by šlo o nákazu z člověka na člověka. Ale počítat s tím, že se virus změní, se samozřejmě musí," říká Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku.

Bude se přenášet mezi lidmi?
Může se to stát třeba tak, že se virus ptačí chřipky dostane do těla člověka, který se krátce předtím nakazil některým lidským chřipkovým virem. Pak hrozí, že se část genetické informace ptačího viru zkombinuje s částí genomu viru lidského.

Vznikl by tak nový virový kmen, který může vyvolávat těžkou nákazu a přitom se mezi lidmi velmi snadno šíří. Ještě pravděpodobnější je, že takové sloučení genetické informace proběhne u zvířete - konkrétně u prasete. To by v tomto případě mohlo fungovat jako jakási "míchací nádoba". Může se totiž nakazit jak ptačí, tak lidskou chřipkou.

"Ne náhodou světové epidemie chřipky často začínaly tam, kde těsně vedle sebe žijí prasata, drůbež i lidé. Tedy například v jižní Číně," říká odborník na infekční nemoci Jiří Havlík.

Chřipka může zabíjet
Jak by byl nový kmen chřipky nebezpečný, mohou odborníci jen odhadovat. Hrozí však, že by se šířil velmi rychle. "Na takový změněný kmen bývá populace obzvlášť vnímavá, protože proti němu nemá vypěstovanou dostatečnou hladinu protilátek," vysvětluje Havlíčková.

K tomu, aby se virus stal nebezpečným, někdy stačí jen malá změna znaků, které nese na svém povrchu. "To ale obvykle nebývá tak hrozné. K podobným změnám dochází každý rok a populace se s nimi obvykle vyrovná," uvádí Havlík.

Účinnou prevenci proti běžné chřipce představuje očkování. A bude to možná platit i o chřipce ptačí. "Světová zdravotnická organizace připravuje kmen, z kterého by šlo vakcínu proti ptačí chřipce vyrobit. To je však záležitost na několik měsíců. Pokud by to bylo potřeba, očkovali bychom podle národního pandemického plánu," uvádí Havlíčková.

Pravděpodobnost, že se infekce dostane k nám prostřednictvím nakažené drůbeže, je mizivá. Nikdo se také nemusí bát, že by se mohl nakazit konzumací drůbeže. Podle odborníků stačí ke zničení viru i minuta při teplotě sto stupňů Celsia.

Co jste chtěli vědět o ptačí chřipce?

• Co je ptačí chřipka?
Ptačí chřipka je infekční onemocnění podobné lidské chřipce. Vyvolávají je chřipkové viry. Postihuje ptáky, vepře, koně a zřídka i další zvířata. Ptačí chřipky existují dvě formy. Ta lehčí se projevuje hlavně tím, že pták snáší méně vajec. Druhá varianta je mnohem nebezpečnější a může zvíře usmrtit během několika dnů. U vodní ptáků, především kachen, se onemocnění vůbec nemusí projevit. Virus ale mají ve střevě a výkaly jej dále šíří. Decimující vliv má ptačí chřipka především na domácí drůbež. Nákazu mohou stěhovaví ptáci rychle přenášet.

• Jak se dá epidemie mezi ptáky potlačit?
Jedině tím, že se zasažené chovy bez výjimky utratí. To se stalo například v roce 1997, když se tato nemoc objevila i v Evropě, konkrétně v Nizozemsku.

• Jak se může nákaza přenést na člověka?
Člověk se může nakazit vdechnutím viru při přímém kontaktu s nemocným ptákem, případně s jeho trusem či jiným infekčním materiálem. Přenos ze zvířete na člověka je vzácný. Nebylo zatím popsáno, že by nakažený člověk mohl nemoc přenést na jiné lidi. Lékaři se ale obávají toho, že se virus změní a jeho přenos z člověka na člověka bude možný.

• Může se člověk nakazit z drůbežího masa?
Pokud je nejí syrové, tak ne. Na zničení viru stačí už minutová příprava při teplotě 100 stupňů.

• V čem je epidemie ptačí chřipky výjimečná?
Zaprvé ještě nikdy nebyla nákazou zasažena tak velká plocha. Zadruhé je současný kmen ptačí chřipky mimořádně agresivní. Zabíjí nejen domácí drůbež, ale i divoce žijící ptáky. Zatřetí tato forma viru, odborníky zvaná H5N1, relativně snadno mění svůj charakter.

• Je možně se proti ptačí chřipce očkovat?
Zatím ne. Ale světová zdravotnická organizace už pracuje na výrobě vakcíny.