Máme se bát 'éček' v potravinách?

  • 4
Jedno je nutné přiznat: chemické látky v potravinách jsou dnes nutností. Díky takzvaným éčkům - podle toho, že se na obalech označují písmenem E a číslicí - vydrží jogurt v ledničce třeba měsíc. Potraviny se hned nekazí, pečivo vydrží nadýchané.

Moderní velkovýroba potravin by se bez podobných pomocníků neobešla.

Na druhou stranu jsou éčka, bez nichž by se vlastně dalo obejít: třeba jedovatě zářící barviva v nanucích a limonádách, smetanová příchuť ve zmrzlině. Nebo fosforečnany držící vodu v rybích prstech nebo salámech, kde je skutečného masa pomálu.

Případně umělá sladidla a příchuti v energetických nápojích. Pomáhají zboží lépe prodat, byť někdy jen díky tomu, že simulují vlastnosti, které ve skutečnosti nemá. Ovšem i tyhle chemikálie konzumují lidé ve velkém.

Lékaři a vědci se přitom dosud neshodli na tom, na kolik jsou některé chemikálie - například barviva, umělá sladidla nebo příchutě - nebezpečné. Podezírají je z toho, že způsobují alergické reakce, poruchy chování a třeba také rakovinu.

V každém případě nejde o přirozenou součást stravy, a tak platí: pokud můžete, vyhněte se jim. Dvojnásob to lze vztáhnout na děti, protože pro vyvíjející se organismus může být zátěž chemií ještě horší.

Éčka v jídle: vyhýbat se jim, nebo ne?
Bojíte se chemie v potravinách? Přehnaný strach není nutný, ale některým přísadám neboli "éčkům" je lepší se vyhnout.

Modrý nanuk, pestrobarevné bonbony, jogurty vonící po jahodách, s nimiž se v životě nesetkaly, jídlo ze zbytků ryb zvané krabí prsty. Nebo třeba zářivě zelenkavý nápoj, který sice chutná sladce, ale kalorický není, protože cukr nahradilo umělé sladidlo.

Ve všech zmíněných potravinách jsou přídatné látky, lidově zvané "éčka". Zatímco jedni je konzumují bez nejmenších obav, jiní čas od času zatrnou při zprávě, že chemie v potravinách může být nebezpečná.

Nebezpečné kombinace
"Všechny přídatné látky používané v potravinách jsou bezpečné, byly vyzkoušené a jejich obsah podléhá normám," říká Dagmar Winklerová ze Státního zdravotního ústavu.

Zároveň připouští, že když se jí někdo zeptá, doporučí mu, ať jí éček spíše méně. inými slovy, je to sice vyzkoušené, ale pořád je to chemie, která nemusí tělu dělat dobře.

Některá éčka jsou sice třeba jenom vitaminy nebo barviva stejná jako přírodní, ale jiná jsou vymyšlená i vyrobená v laboratoři a mohou být pro tělo zátěží. Problém může být také v tom, že éčka se zkouší jednotlivě a nikdo už nemusí vědět, co se bude dít, když je v jídle různě kombinujeme," říká pražská lékařka Vladimíra Strnadelová, která se věnuje zdravé výživě.

Podle ní jedna přídatná látka v jídle nikomu neblíží, dlouhodobá konzumace mnoha různých chemikálií v jídle však ano. "Zatěžuje to ledviny, negativně působí na nervy, řídící činnost vnitřních orgánů, narušuje trávení," vyjmenovává možné problémy.

Rakovina? Nikdo neví
Asi největší obava se týká otázky, zda éčka způsobují rakovinu. Jasná odpověď na tuto otázku zatím neexistuje. "Je to nesmysl," říká rezolutně Winklerová.

To, že některé přídatné látky mohou být při dlouhodobém požívání rakovinotvorné, přitom nevylučují ani onkologové. "Ano, toto podezření existuje," potvrdil onkolog Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Odkázal přitom na Světovou zdravotnickou organizaci její materiály o možných karcinogenech. Z těch vycházela také autorka publikace Víme, co jíme aneb průvodce Éčky v potravinách Tereza Vrbová, jinak profesí přírodovědkyně.

 Mezi ty potenciálně karcinogenní zařadila třeba některá umělá sladidla, jako je sacharin nebo aspartam. "Problém je v tom, že se éčka běžně testují pouze na zvířatech. Různé studie si navíc často protiřečí," říká k nebezpečí vzniku rakoviny Vrbová.

Asi největší riziko představuje chemie v potravinách pro děti. Zatímco v základních potravinách se příliš používat nesmějí, v různých dětských pamlscích jich bývá hodně. "Mají vliv na mozkovou činnost malých dětí," upozorňuje Strnadelová.

Podezřelá jsou zejména některá barviva, například tartrazin. Dětem více než dospělým hrozí, že na chemii v jídle zareagují citlivě, například vyrážkou nebo nevolností.

CO VŠECHNO JE V JÍDLE Z TOVÁREN?

Hlavní přísady používané při průmyslové výrobě potravin:

Antioxidanty - brání změnám barvy jídla, případně oxidaci olejů. Patří mezi ně i vitamin C

Barviva - zvyšují lákavost potravin, mohou být přírodní nebo umělá

Konzervační činidla - prodlužují trvanlivost, ale některá, jako třeba kyselina benzoová nebo siřičitany, jsou podezřelá z negativního vlivu na lidské zdraví

Okyselující látky - dodávají jídlu chuť, některé se vyskytují v potravinách i přirozeně

Tavicí soli - sýry se díky nim lépe roztírají, obsahují fosfor, nejsou vhodné pro malé děti

Kypřicí látky - pekařské výrobky jsou díky nim nadýchané

Náhradní sladidla - většinou snižují kalorickou hodnotu potravin a nápojů

Stabilizátory - zachovávají podobu potravin, například brání kakau, aby se usazovalo na dně kakaového nápoje