Že jsem přestala růst, si všimli rodiče. Poté, co na mé problémy upozornili lékařku, podstoupila jsem spoustu vyšetření, která odhalila Turnerův syndrom.
Nejprve jsem si říkala: Co to je? To jako neporostu? Zůstanu na výškové stupnici 120 centimetrů?
Co je Turnerův syndromJe to vrozené genetické onemocnění, které se vyskytuje výhradně u žen, respektive u malých děvčátek. Nemoc nemá jednoznačný soubor příznaků. Relativně nejobvyklejší je porucha růstu, ale může se projevit i jako porucha sluchu nebo zraku. Většina pacientek je rovněž v dospělosti neplodná. Zdroj: Wikipedie |
Objímala mě panika. Hlavou se mi honilo tisíc myšlenek, které se mi pořád a pořád vracely. Nechtěla jsem zatěžovat rodiče. Nestěžovala jsem si.
Závidím své sestře
Dnes mě mrzí, že jsem se s nikým o svém problému nebavila. Nejhorší nebylo, že si musím píchat růstový hormon. Nejhorší je, že se musím potýkat se svojí závistí.
Záviděla jsem a dodnes závidím své sestře (dvojčeti), že je zdravá. A samozřejmě jsem se potýkala s otázkou, proč zrovna já?
Nemůžu mít děti
Druhou složitou otázkou, s níž se musím potýkat, je nemožnost mít děti.
Je mi 30 let. Když vidím mé sourozence, kamarádky, jak objímají své dítě, je mi úzko. V tu chvíli hraji velké divadlo, téma se mě jakoby netýká. Ale v koutku duše chci brečet. Děti samozřejmě miluju, jsou to má sluníčka...
Nejhorší je, jak se mě pořád známí, přátelé, kolegové v prací ptají: Tak co, kdy budeš mít malé? Chodíš s někým? Je značně vyčerpávající pořád odpovídat to samé dokola.
Lidé jsou na tom i hůř
Nikdy jsem nebyla člověk, který by měl jednoduchý život. Ale vím, že jsou na tom lidé lidé mnohem hůř. Zkrátka naučte se žít přítomností a užívejte dnešek. Život je krutý, krásný, a stojí za to žít.
Každý má svou třináctou komnatu, tak všem přeji, aby se s ní vyrovnal co nejlépe. Hlavně spolu mluvte a naučte si říkat i obavy a strasti. Protože sdílený žal je poloviční žal.
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |