Pro batole i předškoláka je rodič zdrojem bezpečí a jistoty. Je-li tedy dítě hospitalizováno samo, bez matky či otce, psychicky strádá a pocit opuštění v něm zůstává i později.
Mají matky pomáhat zdravotním sestrám?
Proto se dnes stále více zdravotnických zařízení snaží umístit rodiče když ne přímo na pokoj, tak alespoň na stejné oddělení. U dětí do šesti let hradí pobyt matky nebo otce zdravotní pojišťovna, u níž je dítě pojištěno.
I po šestém roce věku je pobyt s dítětem možný, rodič však musí počítat s tím, že si bude stravu a pobyt platit sám. Ve výjimečných případech může pobyt "na pokladnu" i u rodiče staršího dítěte schválit revizní lékař.
Maminky si nejsou jisté, na čem se při péči o dítě mohou podílet, měly by se zeptat sester, jelikož právě ony tráví s pacienty převážnou část dne. Ty od rodičů většinou očekávají pomoc při krmení, přebalování a koupání.
Jak by se měl pacient psychicky připravit na nemocniční ošetřování? Především ho musí rodiče a zdravotníci informovat tak, aby jim rozuměl, a v žádném případě by neměli lhát - dítě by se cítilo podvedené a dospělí by ztratili jeho důvěru, tolik potřebnou pro dobrou spolupráci při ošetřování.
Když musí dítě do nemocnice
Malý Honzík se opařil těsně po svých prvních narozeninách, a musel tak strávit tři týdny v nemocnici. Přestože ho rodiče a příbuzní navštěvovali denně a personál se k němu choval hezky, dodnes má strach z bílého pláště, ať už je to lékař, nebo holič.
Proplakané dny i noci
Malý pacient, který nikdy nepotkal lékaře jinde než u něj v ordinaci, neví, jak taková nemocnice vlastně vypadá. Neví, kdo se o něj bude starat a jak, netuší, jaké procedury ho čekají, bojí se bolesti a samoty.
Někteří rodiče ještě jeho úzkost přiživují tím, že mu návštěvou zdravotnického zařízení dokonce vyhrožují.
"Nejmenší děti snášejí hospitalizaci špatně, většinou propláčou celý pobyt. Podporuji proto pobyt s rodičem či jiným blízkým," říká dětská lékařka Jana Dosedělová.
Se školními dětmi je již spolupráce lepší, jelikož si rády nechají celou situaci vysvětlit, zajímají se o svou nemoc nebo operaci.
Slyšeli jste někdy o herních terapeutech nebo zdravotních klaunech? Ten první slouží jako jakýsi prostředník mezi personálem a dítětem a jeho rodinou. Úlohu klauna není naproti tomu nutné příliš vysvětlovat - měl by pozornost nemocného na chvíli odlákat od myšlenek na nemoc.
Zdravotním klaunem se stávají profesionální umělci s dramatickým vzděláním, kteří absolvují kurzy v Česku nebo v zahraničí.
Je maminka přítěž, nebo posila?
Není pochyb, že dítě by mělo pobývat v nemocnici s rodičem. Ten si často neví rady, jestli má denně dojíždět, nebo zda se raději návštěv vzdát, aby dítě nerozrušoval.
Chtěl by být s malým pacientem celý den, zúčastňovat se zákroků, které na dítě čekají. "Jsem jednoznačně pro, aby byli rodiče přítomni u menších zákroků," dodává Jana Dosedělová. Na druhou stranu může úzkostný rodič přenášet negativní pocity na nemocného.
Co by mohli zlepšit lékaři i rodiče? Lékařka Dosedělová má jednoznačnou odpověď: "Komunikace, komunikace a zase komunikace. I v dnešní době se dostává pacientům či rodičům málo informací, často nedostačujících vysvětlení."
Co je dobré vědět o hospitalizaci
1. Kdy zůstává dítě v nemocnici• když mu hrozí selhání základních životních funkcí, jako je dýchání, krevní oběh, vědomí
• má-li křeče (epilepsie, ale také křeče při horečce), bezvědomí, dusí-li se (zánět příklopky hrtanové, astmatický záchvat, vdechnutí něčeho)
• při otravě, šokových stavech, dehydrataci
• příčinou hospitalizace jsou i některé úrazy, jako například rozsáhlejší popáleniny (u malých dětí nad 5 procent povrchu těla)
• při náhlých příhodách, jako je uskřinutá kýla nebo zánět slepého střeva
2. Jak připravit dítě na hospitalizaci
• před plánovaným zákrokem choďte na preventivní prohlídky, dítě si snáze zvykne na lékaře
• s potomkem si prohlédněte "vaši" nemocnici ještě v době, kdy je zdravý
• v případě plánovaného zákroku vysvětlete dítěti, co ho čeká; zásadně mu nelžete, mohlo by ve vás i ve zdravotníky ztratit důvěru
• přibalte nějakou oblíbenou hračku, se kterou je malý pacient zvyklý usínat, kterou má rád - je pro něj malým kouskem domova, který si může vzít s sebou
• pokud nemůžete být také hospitalizováni, slibte pravidelné návštěvy, slib však musíte dodržet
• u náhlé hospitalizace buďte klidní, nepřenášejte své obavy a nejistotu na potomka
3. Co vás čeká v nemocnici
• sdělte sestrám podrobnosti, například jak dítě oslovujete, které jídlo mu nechutná, z čeho má strach, jak je zvyklé usínat, a u malého dítěte je důležité říci, zda potřebuje pleny, nebo chodí na nočník; počítejte s tím, že pleny budete muset kupovat sami.
• probírejte s nemocným vše, co se děje, čeho se bojí, co ho překvapilo, čemu nerozumí
