Malé radosti smutného císaře

Čekání na jaro se ani v nejmenším nepodobá slavnému Čekání na Godota. Protože na rozdíl od divadelní postavy jaro vždy přijde. Neznamená to však, že někteří z nás nemohou být trochu netrpěliví. Kopřiva, pažitka, řeřicha, kerblík, šťovík a nať jarní cibulky jsou pro kulinární otroky skutečnými posly jara. Přestože v dnešní globalizované světové kuchyni pojem sezona již téměř vymizel.

Čerstvá řeřicha se dováží celoročně z holandských skleníků, a dokonce i obyčejnou kopřivu, nezbytnou přísadu velikonočních pokrmů, si lze letecky objednat z Chile nebo z Jižní Afriky. Naštěstí přichází jaro a nemusíme tak oslňovat své sousedy poněkud dekadentním pozváním na polévku z kopřiv, které ještě včera rostly na předměstí Santiaga de Chile. I když touha po prvních zelených výhoncích může vést k mnoha nečekaným skutkům.

JARNÍ RECEPTY

Polský spisovatel Henrik Kowalski, pocházející z rakouské Haliče, popisuje ve svém románu Jaro v povětří nejen pubertální osudy chudého chlapce z puritánské katolické rodiny, ale i mohutný vpád jara do ospalého podhorského městečka. "Čerstvých kopřiv matka natrhala celou náruč, nasekala je nožem, promíchala s vařenými brambory a obilným šrotem a zalila čerstvým mlékem. Těsto uhnětla, občas si ruce poprášila moukou, aby se nelepilo na prsty. Nakonec z něj vytvarovala úhledné šišky, byly žluté se zeleným kopřivovým žíháním. Měl jsem na ně chuť, jelikož celou zimu jsem jedl jen nakládané zelí, chleba a občas klobásu v chlebové polívce. Kdykoliv jsem dal šišku do pusy, vrazila mi matka facku a se slovy 'to je pro husy"

Pokud se vydáte na první jarní procházku, porozhlédněte se, zda už někde nerostou kopřivy. Čaj z jejich listů je vynikající tonikum. Obsahuje vitaminy a minerály včetně železa, ale také pomáhá při alergiích, jako je senná rýma a kopřivka. Především tvoří nepostradatelnou součást typického velikonočního pokrmu českého venkova, tzv. hlavičky (nádivka s uzeným masem a čerstvými bylinkami). Excelentní je i kopřivová polévka. Kopřivu sbírejte jen mimo frekventované silnice a na nehnojených loukách. Pokud ji přidáte do polévky, nezapomeňte ji pořádně rozmixovat, neboť její chuť se velmi zintenzivní.

Příchod jara netrpělivě očekával nejen dospívající hrdina románu Henrika Kowalského, ale kupodivu i bývalý německý císař Vilém II., který léta po skončení první světové války trávil ve vyhnanství v Nizozemí. Mezi jeho vášně patřilo nejen vyšívání a štípání dříví, ale i vaření a pečení. Stárnoucí císař, který ještě před pár lety spolurozhodoval o budoucnosti Evropy překvapoval své hosty tím, s jakou vášní a trpělivostí se pouštěl do kulinárních prací.

K jeho chloubě patřilo umění přípravy jarního nudlového těsta. Připravoval je tak, že na čerstvé nudlové těsto do tenka rozválené kladl očištěné a oprané lístky petržele, kopřivy, bazalky, šalvěje a jiných bylin. Poté na ně položil další vrstvu elastického těsta, několikrát vše uválel a nakonec nakrájel na čtverečky, které potom již uvařené přidával do polévky. Když se ho bývalý italský velvyslanec v Berlíně ptal, zdali jej tato činnost uspokojuje, císař Vilém II. odpověděl lakonicky: "Naprosto."