Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čekali jsme to krásné a přišly takové nervy, popisuje matka po porodu

  0:56aktualizováno  0:56
Narození miminka je krásná událost, ale ne vždy je všechno po porodu bez problémů. V tu chvíli se změní absolutní štěstí ve strach a pocity bezmoci. Příběh rodičů nemocného miminka popsal další díl Malých lásek.

Veronika (30) s Milanem (32) se na narození svého prvního dítěte velmi těší. Milan sice není příliš přesvědčený o tom, že by měl u porodu také být, ale nemá moc na výběr. Pokud chce svého prvorozeného syna pojmenovat Milan, jak je v rodině zvykem, bude muset splnit Veroničinu podmínku a být jí u porodu oporou.

To se mu daří chvílemi lépe a chvílemi méně, třeba když si Veronice stěžuje, že s pokročilejšími kontrakcemi už s ní není moc sranda, nebo když hraje hry na telefonu. Veroničiny kontrakce trvají dlouho a ona je snáší čím dál hůř. Nepomáhá ani rajský plyn a lékaři jí nakonec nabídnou léky na uvolnění, aby si mohla trochu odpočinout. Veronika nabere další síly a je připravená porodit. Když dojde k porodu samotnému, drží se Milan u hlavy a chvílemi to vypadá, že by mohl omdlít, ale naštěstí to ustojí a drží Veroniku pevně za ruku.

Fotogalerie

Dočkají se krásného syna Milana, což pyšný otec kvituje slovy: „Je to nejmladší Milánek na světě.“ Jenže brzy nastanou rodičům starosti. Všimnou si, že se Milánek periodicky třese a po vyšetření se za několik dnů prokáže, že má chlapeček epilepsii. Rodiče si v tu chvíli prožívají peklo. „Sáhli jsme si s partnerem opravdu na dno. Čekali jsme to krásný a přišly takový starosti,“ popisuje Veronika dny a týdny, které následovaly po porodu. Díky včasné diagnóze a nasazení léků se stav Milánka zlepšil a lékaři dokonce nevylučují, že by se mohl zcela vyléčit. Veronika s Milanem si tak nyní mohou konečně oddechnout a začít si užívat radosti rodičovství. „Milánek nám ty všechny starosti vynahradí, je to takový smíšek,“ dodává pyšně otec Milan.

Opuštěná matka

Velmi smutně působila na porodním sále Julia (26). Stýskalo se jí totiž po partnerovi Lukášovi (26) a synech Jakubovi (4) a Lukášovi (6). Julia i Lukáš vyrůstali v dětském domově a jejich rodiče s nimi nejsou ani dnes ve styku. Nemají tak nikoho, kdo by jim pohlídal děti, a Lukáš proto nemůže Julii doprovodit k porodu. Té je to velmi líto a začne na porodním sále poplakávat. Když si toho všimne porodní asistentka, navrhne jí, ať za ní přijdou alespoň na chvíli do čekárny, protože porod se zatím příliš nerozběhl.

Po dlouhém hledání toho správného oddělení se nakonec Lukášovi se syny povede Julii najít a ta při setkání opět uroní slzy, zatímco ji Lukáš utěšuje. Nakonec se musí s dětmi znovu vypravit domů a Julie zůstane na porod sama. Je velmi nejistá, má pocit že neumí správně dýchat ani tlačit, ale ve skutečnosti jí jde všechno dobře. Nakonec porodí chlapce Matiase a radostně volá domů Lukášovi a synům. „Naši synové už nebudou na světě sami, my jim pohlídáme děti, kdykoliv budu potřebovat,“ plánují spokojeně bývalí chovanci dětského domova.

Děda na porodním sále

Miroslava (31) a její doprovod Petr (49) velmi matou porodní asistentky. Všichni totiž automaticky předpokládají, že je to její partner, ale ve skutečnosti jde o jejího otce. Miroslava má již dva syny a její otec jí dělal doprovod u druhého porodu. Manžel s ní byl u toho prvního, ale zopakovat si to už nechtěl. Navíc má velký problém s tím, že se Miroslava rozhodla rodit zrovna v Plzni. Manžel je totiž velký fotbalový fanoušek a zarytý Sparťan, který Plzni vyčítá ztrátu titulu. Jeho odpor k Plzni je tak silný, že dokonce ani nepije plzeňské pivo, takže návštěva Plzně je pro něj absolutně vyloučená.

Miroslava tak na pravidelné kontroly dojíždí se svým mladým otcem. Když dorazí po dvouhodinové jízdě autem podruhé a lékař je opět pošle domů, Miroslava se rozpláče. Chtěla by už porodit, má termín, ale miminku se na svět ještě nechce. Otec ji uklidňuje, že miminko ještě potřebuje nabrat váhu a ať mu dá čas.

Ten nastane až za dalších sedm dnů, kdy Miroslava dorazí do porodnice sama a otci telefonuje, aby okamžitě přijel. Ani tak už nestihne rychlý porod své vnučky, dorazí pár minut po něm.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Její noha s lymfedémem váží 68 kilogramů. Manžel Janice miluje

Noha Janice váží 68 kilogramů.

Pravá noha Janice Greenové váží neuvěřitelných 68 kilogramů. Třiapadesátiletá žena z amerického státu Georgia trpí...

Sára Saudková: Dědeček Jan je pro mé děti něco jako paní Columbová

Sára Saudková

Žila s fotografem Janem Saudkem, dnes vychovává čtyři děti s jeho synem Samuelem. Rodinné vztahy Sáry Saudkové jsou...



Pět věcí, které chcete vědět o spodním prádle, ale bojíte se zeptat

Kalhotky si můžete vzít i dva dny po sobě, pokud nejsou špinavé, vlhké a...

Existují otázky, na které se stydíte zeptat i důvěrné kamarádky. Přitom o nich často přemýšlíte a pořád nemáte jasno....

Čtyři snadné změny, které vám pomohou přestat s neustálým mlsáním

Ilustrační fotografie

Chutě, stres, nuda, ale hlavně špatně sestavený jídelníček. To jsou nejčastější důvody, proč někdy jíme nepřetržitě...

Zuby moudrosti: trhat, nebo ne? Když nezlobí, mohou být i prospěšné

Ilustrační fotografie

Každý o nich slyšel, ne každý je má a nikdo je nikomu nezávidí. Třetí stoličky rostou, kdy a komu chtějí, a předem...

Další z rubriky

Zpověď moderátorky: babička se nabízí, že vyrobí pleny z prostěradla

V jináči - 4 díl

Příroda to krásně vymyslela. S blížícím se porodem se na to vlastně začínáme těšit, i když nás straší všechny filmové...

Pro a proti: jedináčků přibývá. Je lepší mít jedno, nebo víc dětí?

Ilustrační fotografie

Svět se mění a zavedený standard „rodina rovná se máma, táta a dvě děti“ už několik let neplatí. Skokově přibylo jak...

Nebýt ve výchově jako moji rodiče. Poradíme, jak se vyhnout jejich chybám

Ilustrační fotografie

Není žádnou vzácností, že člověk odchází do života s předsevzetím, že za žádnou cenu nechce vychovávat svoje děti tak,...



Najdete na iDNES.cz