Jedno, nebo dvě jména?
Pětadvacetiletá Vlasta dorazila do porodnice s o čtyři roky starším přítelem Michalem a částí rodiny. Praskla jí voda ve třicátém čtvrtém týdnu. Lékaři jí museli dát injekce, aby se urychlilo „zrání“ plic miminka.
„Ze začátku byla jeho máma proti,“ vzpomínala usměvavá Romka Vlasta na dobu, kdy začala chodit s Michalem. Z první návštěvy měla docela nahnáno. „Já měla strach. Nevěděla jsem, jak mám mluvit, jak se mám hejbat, jak mám stát,“ vzpomínala.
Ale pak jsme si padly do očí a je to v pohodě, mám ji ráda,“ vysvětlila genezi svého vztahu s tchyní. Porodu se sice podle svých slov bála, ale díky optimistické povaze zvládala situaci s přehledem.
Když se Michal dozvěděl, že bude tátou, neubránil se slzám., „Když jsem mu řekla, že bude tátou, tak si tady normálně klekl pod oknem a začal brečet,“ svěřila se. „Já si myslím, že bude praštěnej, ale bude dobrej táta,“ dodala. „Já jsem taky praštěná a vím, že budu dobrá máma. Protože já jsem si to miminko vysnila.“ Také Michal měl o svém rodičovství jasno: „Těším se, až vezmu kočárek a budu ho ukazovat. Každému ho budu ukazovat.“
Při čekání se Vlasta s Michalem stále pusinkovali a mezi tím se dohadovali, jak bude syn vypadat a po kom co bude mít. „Já nemám velký nos, co kecáš,“ smála se Vlasta.
Protože věděli, že budou mít chlapečka, vymýšleli jméno dlouho dopředu. Ještě v porodnici však neměli jasno. Vlasta chtěla Dominika a Michal Michaela. „Tak jsem přemýšlela, nedáme dvě jména?,“ zkoušela to Vlasta. „Bude to Dominik Michael, to zní hezky.“ „Ne, nezní,“ odpověděl tvrdohlavě nastávající otec. Snad proto, že v den porodu měla i jeho partnerka narozeniny, se nakonec nechal obměkčit a se dvojitým jménem souhlasil.
Vlasta se sice s porodními bolestmi vyrovnávala více než statečně, přesto už se nemohla dočkat, až to skončí. „Už to bude za vámi,“ chlácholila ji porodní asistentka. „Vážně, slibujete?“ „Na pár zatlačení. Neřeknu vám kolik, ale když se zabejčíte a pořádně zaberete, tak to bude,“ byla odpověď.
„Lásko, máme děťátko,“ zněla za chvíli Vlastina slova a šťastný tatínek utíkal oznámit příchod syna na svět rodině, která čekala venku. Rachejtle, které pak v tmavé noci létaly vzduchem, byly známkou, že se narodil Dominik Michael.
