„Ludžajn je doma!“ tweetovala ten den její sestra Lina a zveřejnila fotku, která její tvrzení dokládá. Den předtím, mezi zprávami o tom, že se režim rozhodl ženu propustit, Lina na Twitter napsala: „Chtěla bych poprosit, abychom nepoužívali slova ‚volná‘ nebo ‚svoboda‘, pokud jde o Ludžajnino potenciální propuštění, protože to není svoboda. Je stále v podmínce, nesmí opustit zemi a čeká na zprávy ohledně odvolání.“
Dnes jednatřicetiletá Ludžajn Hazlúlová bojovala léta za to, aby saúdskoarabské ženy mohly řídit. Poprvé na sebe na mezinárodní úrovni upozornila v roce 2013 videem, které natočil její otec. V něm řídí z letiště do jejich domova v Rijádu jako součást kampaně hnutí Řízení ženám, které Hazlúlová založila. V prosinci 2014 vypustila do světa záznam, jak řídí ze Spojených arabských emirátů do Saúdské Arábie, kde byla na 73 dní zadržena. Magazínu Financial Times to tehdy popsala jako „obohacující zkušenost“. Incident ji katapultoval na titulní stránky všech světových médií a Hazlúlová se stala symbolem saúdskoarabských žen, které touží po větší osobní svobodě a zrušení systému poručnictví, které z žen dělá de facto majetek mužů. Magazín Arabian Business ji označil za třetí nejvlivnější arabskou ženu roku 2015, hned po Amal Clooney.
V září 2016 podepsala spolu s dalšími 14 000 lidmi petici adresovanou saúdskému princi a vládci Salmánovi, v níž signatáři žádají zrušení poručnického systému. 4. června 2017 byla opět zadržena na několik dní bez oficiálního důvodu nebo obvinění, ačkoli Amnesty International je přesvědčena, že to bylo právě kvůli jejím lidskoprávním aktivitám. Nebyl jí umožněn kontakt s rodinou ani právníkem.
V březnu 2018 byla Saúdskou Arábií prakticky unesena ze Spojených arabských emirátů, kde studovala, a byl jí zabaven pas. V květnu jí zatkli znovu, společně s několika dalšími ženami a muži, kteří v Saúdské Arábii prosazovali ženská práva. Jen pár týdnů poté přestal v zemi zákaz řízení pro ženy platit. Podle organizace Human Rights Watch zaplatili aktivisté za to, že si dovolili předbíhat mocné. „Úřady nechtějí, aby to vypadalo, že dosáhli svého,“ říká Rothna Begumová z HRW.
Mučil mě princův poradce
Princ Muhamed bin Salmán prosadil sice v zemi celou řadu ekonomických a sociálních reforem a do roku 2030 hodlá posilovat roli žen, ale chce mít nad zemí absolutní kontrolu a lidé jako Hazlúlová pro něj představují úhlavní nepřátele. V dokumentu Korunní princ Saúdské Arábie popisuje sestra Hazlúlové Alia korespondentu Martinu Smithovi její zatčení: „Prostě přišli, pět žen a pět mužů, a vytáhli ji z jejího pokoje. Nebyla ani pořádně oblečená, tak ji jen přikryli a odvedli,“ říká.
A pokračuje popisem mučení, které Hazlúlovou a další zatčené ve vězení čekalo. „Když ji navštívili rodiče, ukázala jim stehna. Nebyly na nich jen modřiny, ale i popáleniny. Říkala, že jí vyhrožovali, že ji hodí do stoky, a že si myslela, že zemře. A také, že během jednoho z mučení poznala v jednom z těch mužů princova poradce.
Nová královna na šachovnici? Julija Navalná vystoupila ze stínu svého muže |
Saúd Kahtaní, jehož jméno spojuje CIA i s vraždou novináře Džamála Chášukdžího, žádné obvinění z mučení nekomentoval. Na dotazy Martina Smithe odmítla reagovat i Saúdskoarabská komise pro lidská práva a saúdskoarabský ministr spravedlnosti se vyjádřil ve smyslu, že v žádné mučení nevěří. Hala Dosariová z Centra pro lidská práva a globální spravedlnost při New York University naopak zdůrazňuje, že Hazlúlová a další aktivisté mají být odstrašujícím příkladem pro všechny ženy, které by si chtěly „vyskakovat“. „To, že ji tak strašně mučili, svědčí o tom, že stát si je vědom jejího vlivu, toho, že reprezentuje velkou část společnosti, a ta se s ní ztotožňuje,“ řekla magazínu The Guardian. A bratr Hazlúlové Walid dodává, že přesto všechno se aktivistka první měsíce ve vězení zajímala hlavně o to, jak si saúdskoarabské ženy užívají nově nabyté právo řídit.
Režimu trnem v oku
Dosariová potvrzuje, že její setkání s Hazlúlovou na konferenci ve Spojených státech byl silný zážitek. „Cítila jsem, že se stane ikonou a nástrojem změny. Byla úžasným příkladem někoho privilegovaného, s potenciálem žít velmi naplněný život, ale i vůlí riskovat pro lidi.“ Proto je podle ní také takovým trnem v oku režimu.
Ludžajn Hazlúlová se narodila 31. července 1989 v Džiddě, druhém největším městě Saúdské Arábie, do liberální rodiny námořního důstojníka a má šest sourozenců. Vyrostla mezi Paříží, Džiddou a Rijádem. Na Sorbonně získala bakalářský titul z francouzské literatury a v magisterském studiu pokračovala v kanadském Vancouveru na University of British Columbia v oboru sociální vědy. Tady začala natáčet videa, ve kterých řídí s odkrytou hlavou, a sdílet je na sociálních sítích. Její kamarádka z univerzity Rauza Khanová o ní mluví jako o „otevřené, přímé osobě s nakažlivým smíchem, která se nikdy nebála vyslovit svůj názor.“
A vzpomíná také na to, jak Hazlúlová řídíla, kdykoliv jen mohla, a často nabízela přátelům odvoz. „Pro všechny ostatní je to základní nutnost, ale předpokládám, že být Saúdskou Arabkou, byla by pro mě možnost řídit taky luxusem,“ řekla Guardianu. Hazlúlová si postupně v online světě vybudovala reputaci kritičky restriktivních pravidel poručnictví, která zakazují ženám cestovat, vzdělávat se nebo i navštívit lékaře bez svolení muže. „Zároveň je ale patriotkou, saúdskoarabská kultura je její součástí. Jediné, co chce, jsou vlastně drobná zlepšení, která by tamní občany přivedla do moderního světa,“ dodává Khanová. V roce 2013 Hazlúlová studium úspěšně ukončila a vrátila se do Rijádu. Na letiště pro ni přijel její otec a ona tehdy poprvé a naposledy řídila po saúdskoarabské silnici.
Bez řidičáku a MHD
Předtím než skončila na dlouhých 1 001 dní ve vězení a stala se „nepřítelkyní státu a zrádkyní“, pracovala v Rijádu ve škole jako inspektorka kvality pedagogických standardů, konzultantka v UNESCO a v televizi Sky News Arabia jako specialistka na sociální sítě. V roce 2016 popsala spolu s tehdejším manželem reportérovi z The Economist ve videu každodenní potíže, které ji nemožnost řídit ve své vlastní zemi, kde neexistuje veřejná doprava, přináší. „Musím neustále prosit, aby mě někdo někam odvezl, dost se kvůli tomu dohadujeme. Platby za taxíky představují třicet až čtyřicet procent mého platu,“ vysvětlila.
Zatímco Hazlúlová čelila ve vězení mučení a obviněním z ohrožování národní bezpečnosti a v saúdskoarabských novinách vycházely její fotografie s popiskem „zrádkyně“, americký PEN klub ji v roce 2019 udělil PEN America/Barbeyho cenu Freedom to Write. Časopis Time ji zahrnul do svého seznamu 100 nejvlivnějších lidí roku 2019 a dvakrát byla nominována na Nobelovu cenu míru. Objevila se také mezi třemi nominovanými na Cenu Václava Havla za lidská práva za rok 2020. Po jejím propuštění volaly organizace i hlavy demokratických států. Marně.
Za vším hledej Trumpa
V listopadu loňského roku se konečně dočkala soudu. Ten její přečin překlasifikoval na teroristický čin a odsoudil ji na pět let a osm měsíců vězení. U soudu podle svědků působila Hazlúlová slabě a nekontrolovatelně se klepala, při čtení rozsudku se rozplakala. Lidskoprávní organizace označily soudní proces za podvodný a obvinily království z toho, že zneužívá soudní systém k trestání za svobodný projev. Načasování procesu, který dva roky postrádal důkazy, na konec loňského roku není náhoda. Souvisí s koncem mandátu Donalda Trumpa, který porušování lidských práv u svých arabských spojenců přehlížel. Nastupující prezident Biden se nechal už během volební kampaně několikrát slyšet, že ten „nebezpečný bianko šek“, který království Trumpova administrativa poskytla, musí být roztrhán.
Píle i rebelie. Z náctileté matky bez budoucnosti se stala netradiční právnička |
Soud si tedy pospíšil a kromě trestu uložil Hazlúlové pětiletý zákaz vycestovat ze země a zákaz komunikovat se světem prostřednictvím jakýchkoliv elektronických zařízení. Tu část trestu, kterou si ve vazbě ještě neodseděla, změnil na podmínku. A tak je Hazlúlová doma, ale ne svobodná.
Přesto se podle slov svého bratra nehodlá nechat zlomit. „Nikdy se nevzdá. Věří v základní lidská práva,“ řekl. A její rodina nyní žádná skutečnou spravedlnost, zrušení podmínky, zákazu vycestovat, reparace za čas strávený ve vězení, omluvu od novin, které ji očerňovaly. Hazlúlové ale daleko víc záleží na tom, aby spravedlnosti čelili její mučitelé v čele se Saúdem Kahtaním, bývalým poradcem korunního prince Salmana.
