Celý život jste choval koně, sváděl ženy, ale nevím, kdy vás napadl babybox?
Na to se mě často ptají a já vždycky odpovídám, že to nenapadlo mě, protože pomoc slabým a bezbranným je záležitost celého lidstva. Začalo to v pohádce u Plaváčka, možná i Mojžíš připlul po Nilu, ve starém Římě byly mramorové mísy na schodištích, ve středověku pak kolébky v klášterech a nalezincích, jen byly vystlané slámou, nebyly vytápěné, ventilované a se signalizací. Nové jsou dnes jen ty technické parametry a ty napadly řadu mých konzultantů, já byl pouze dojat několika zprávami, že zrovna někdo našel v parku na lavičce odložené dítě. Ale babybox vyrobil šéfinženýr a můj přítel Michal Čumpelík, tomu patří čest a sláva. Já si každý babybox v továrně poplácám, pohladím a to je všechno. To Michal jich už třicet udělal a nyní bude otevřen jedenatřicátý v Písku.
Plus jeden, který jste otevřeli v seriálu Ordinace v růžové zahradě, což je předpokládám taky výsledek vašeho snažení.
Je to moje společné dílo s dramaturgyní, která mi navrhla, abych v seriálu hrál sám sebe. S Novou to byla taškařice, chtěli, abych babybox otevíral v obleku. Nechtěli věřit, že na mne žádný neseženou.
Vy nejste ani lékař, ani sociální pracovník. Dělal jste někdy něco s dětmi?
Dělal jsem děti.
Kolik jich máte?
Kdo by se s tím počítal.
Četla jsem vaši autobiografickou knížku a napočítala jich pět, ale nutíte mne zeptat se jinak: Je jich více, nebo méně než "vašich" dětí z babyboxů?
S největší pravděpodobností jich tolik není.
(Shodou okolností Ludvíku Hessovi pípne SMS s hlášením, že někdo právě otevřel babybox v Kroměříži.)
Vidíte a za chvíli přijde další, že technická kontrola proběhla a babybox je zase v provozu. To mě uklidní, takže nebudu volat primáři, zda někdo nezapomněl vybrat dítě. Takové zprávy mi chodí často, protože jsem se všemi babyboxy propojen přes mobil. Ale někdy mám tušení a to mě obvykle nezklame. Před několika dny mi takhle pípne zpráva z Hloubětína a já hned volám primáři Petru Píchovi: "Máte tam děťátko." Za minutu mi volá zpátky: "Je tam."
Jak to přijde, takové tušení?
Tak. Plešatí lidé mají na své lysé hlavě senzory a přijímají hlášení.
Stihl jste se za svůj život také pětkrát oženit, pokud jsem dobře počítala.
Tak jestli jste si na to vzala papírek, tak snad ano. Teď ženatý nejsem. Jestli si mě maminka Matýska vezme, budu rád, ale ona si mě nechce vzít. Mohla by ale starého člověka vzít na milost.
Nejste úplně monogamní typ, že?
Jsem monogamní typ! (zatváří se naoko nesmírně vážně) To všechno bylo, teď už jsem jinej, starej...
... a hodnej.
Hodnej jsem nebyl, nejsem a nebudu.
Čtěte v sobotní MF DNES
Pamatuje si Ludvík Hess na "svoje" první dítě z babyboxu? Kolik dětí už jeho vynález zachránil a vzal by si on sám odložené dítě? Celý rozhovor čtěte v sobotní příloze VÍKEND DNES.
