|
V rohu své kanceláře ve Sněmovně má vak s golfovými holemi, ale golf nehraje. Ráda jí v noci, skoro vůbec nesportuje, a přesto si drží štíhlou postavu. Denně dostává několik žádostí o rozhovor, nicméně nemá ráda, když se o ní mluví jako o nové hvězdě české politické scény. |
ČTĚTE TAKÉ: Pilná poslankyně, pro komunisty pistolnice
Lucie Talmanová, bezmála devětatřicetiletá poslankyně za ODS, gradující zájem o svou osobu vítá. Odmítá ovšem popularitu, kterou jí vynesla údajná milostná aféra s předsedou její strany Mirkem Topolánkem.
Navzdory různým náznakům, třeba i od členů ODS, takový vztah neustále popírá. "Pojí nás velké přátelství," prohlásila. "Když čtu bulvár, jsem z toho upřímně nešťastná. Jejich články mi překopaly život vzhůru nohama."
Talmanová a Topolánek. Váš vztah se leckde prezentuje jako letní politická love story. Mirek Topolánek ve čtvrtek v rozhovoru pro Frekvenci 1 připustil jeho existenci. Jak to tedy je?
Už jsem to popisovala... Nic víc vám k tomu neřeknu. Nejkrásnější by bylo, kdyby to všechno skončilo – (rozesmála se) – happy endem: Bulvár nás dal dohromady! Už mám pocit, že i tohle si můžu někde v novinách přečíst.
Před několika dny jste říkala, že vám bulvár nedal příležitost popřít jeho verzi. Co jste chtěla říct?
Ten příběh začal z mého pohledu zcela nevinnou fotografií ze zcela běžné pracovní schůzky. A já jsem jen oněměle sledovala, kam až se to může rozvinout. Teď lituji toho, že jsem na začátku neučinila nějaké radikální prohlášení. Že jsem neřekla: Nepište nesmysly! Možná jsem se měla zachovat tvrději. Ale nevím, co by mi to bylo platné.
Proč takhle jednoznačně nevystoupil Topolánek?
Já si myslím, že to dělal od počátku. Jenže situace se pořád komplikuje. Umocňují ji neshody v rodině Topolánkových a kandidatura paní Topolánkové do senátních voleb za konkurenční stranu.
Skutečně nehodláte společně vše přesvědčivě vysvětlit?
Ne, já nepociťuji, že bych měla nějaký důvod se k tomu vyjadřovat. Doufám, že pomine ta okurková sezona. Že bude sestavena nová vláda a že budou na starosti mnohem důležitější věci než posezení Topolánka s Talmanovou v restauraci.
Proč lidé z ODS říkají, že o vašem vztahu s Topolánkem vědí už přes rok?
Ukažte mi toho kolegu... Nevím, jestli se někdo chce škodolibě bavit na náš účet. Já jsem se nikdy netajila tím, že můj vztah k Mirkovi Topolánkovi je velmi blízký, ale není to v té rovině, jak to bylo prezentováno. Je to ta strašně složitá hranice přátelství v politice. Od počátku říkám: Kdyby na mém místě v té restauraci seděl muž, tak by z toho nebylo vůbec nic.
Jak dlouho se znáte?
Protože on byl senátor a já poslankyně, tak jsme se moc nepotkávali. Až do té doby, než kandidoval na předsedu ODS. To bylo na kongresu ve Františkových Lázních, kde jsem ho, prosím pěkně, nevolila. Volila jsem Petra Nečase.
Vyčetl vám to Topolánek?
Ne. (žertovně) Ale rozhodně ho nepotěší, když si to opět přečte.
Myslíte, že je dobrý předseda ODS?
Je dobrý předseda. Dneska už bych ho volila. Vyhrál troje volby a v politice zraje jako víno.
Nejsem nová hvězda
Ještě na přelomu let 2003 a 2004 jste podle průzkumu agentury STEM byla nejméně známou političkou v Praze...
... ale do toho průzkumu si vybrali asi deset lidí, z nichž udělali žebříček. Tam byly vedle mě velké politické hvězdy. Byla to velká konkurence. Nemám ráda, když se o mně mluví jako o nule, ze které je teď superstar.
Dobrá, ale v tom průzkumu tři z pěti Pražanů tehdy vůbec neznali vaše jméno. A jen na jednoho z pěti jste působila příznivě. To už dnes asi neplatí, že?
Uznávám, že jsem se snažila prosadit hlavně v uplynulých dvou letech. Až když jsem cítila, že ve svém oboru, tedy ve zdravotnictví, mám co říct.
Ono se to taky nabízelo, když se ministři měnili častěji než trenéři fotbalové Sparty...
Angažovala jsem se víc a díky tomu jsem začala být zvaná do diskusních Partií a Sedmiček.
Nedávno jste se blýskla při volbách místopředsedů Sněmovny. Vaše jméno bylo dokonce zmiňováno mezi kandidáty na novou ministryni zdravotnictví. Je to váš
cíl?
Cíle vyplývají z vaší pozice a konkrétní situace. Já jsem na post ministra podporovala a podporuju kolegu z ODS Tomáše Julínka. Sama sebe vidím jako jeho partnera na půdě Poslanecké sněmovny. Ale mluvím o tomto konkrétním okamžiku. Asi bych byla pokrytec, kdybych tvrdila, že nemám ambice.
Dovedete si tedy samu sebe představit jako ministryni?
Ano. Kdybych měla silný mandát voličů, své strany i veřejnosti, tak samozřejmě ano.
Já mám svoji rodinu!
Do ODS jste vstoupila velmi brzy, že?
V necelých čtyřiadvaceti letech, 1. června 1991, tedy na Den dětí. Brala jsem to s velkou nadsázkou tak, že vstupem do politické strany mi definitivně končí dětství.
A už o tři roky později jste začala vychovávat děti svého přítele – Elišku a Ondřeje. Jak se to přihodilo?
Seznámili jsme se v roce 1994, to partnerství trvalo bezmála jedenáct let. On byl vdovec a měl dvě malé děti, které si ke mně našly vztah. Byl to pro mě asi nejkrásnější moment v životě. Zaplaťpánbůh to těch jedenáct let fungovalo. Snad jsem jim do života dala dost lásky a péče.
Jak dlouho jste s nimi navazovala kontakt?
Z mojí strany to bylo strašně jednoduché. Byli tak krásní a úžasní, že láska a cit u mě vznikly hned. Sedmnáctiletou dceru jsme právě poslali na rok na studijní pobyt do Spojených států. Ona by vám o tom mohla vyprávět. Syn už je v osmnácti letech dospělý mladý muž, i s ním jsme si vybudovali velmi hezký vztah.
V politice jste už dlouho, pracovala jste na pražské radnici, teď v parlamentu. Ale nemáte svou vlastní rodinu. Neplánujete vlastní dítě?
(zatvrzele) Já ale mám svoji rodinu!
Až tak silný je váš vztah k dětem, jimž jste byla macechou, jak sama říkáte?
Ano. Nikdy jsem to necítila jinak. Velká část toho vztahu byla zcela identická se standardní rodinou.
Ale mluvíte o něm v minulém čase.
To se stává, to je život...
Co se stalo?
(vlídně) Nechte mi kousek soukromí...Ono se to totiž netýká jenom mě.
Jistě. To respektujeme. Takže neplánujete vlastní děti? Nebo vás to díky Ondřejovi a Elišce ani nenapadlo?
Vychovala jsem je téměř do dospělosti. Oni mi beze zbytku vyplnili touhu po mateřské lásce. Cit k nim byl identický, jako by byl k mým vlastním dětem.
Půvab političce nepomáhá
Kdysi vás v jednom deníku vyhlásili za Miss Poslanecké sněmovny. Potěšilo vás to?
(rozesmála se) To byl milý, vtipný a příjemný projev bulváru. Když nás testuje jako dámy z hlediska našeho půvabu a potom uspořádá anketu, tak se zasmějete.
Nijak vás to neuráží, neomezuje.
Utahovali si z vás kolegové politici po vašem triumfu?
To víte, že jo!
Pomáhá političce půvab v kariéře?
Ne.
Vážně? Je to snad naopak?
Před deseti a více lety, když jsem v politice začínala, evokoval vzhled mladé ženy u někoho představu – v uvozovkách řečeno– hloupé blondýny. Takže já pěkný
vzhled považuji za handicap.
Proč tedy politici dbají na image? Každá strana přece uvítá ve svém týmu dobře vypadajícího člověka, ne?
Já osobně jsem podle svého exteriéru dostala určitou nálepku a nebylo snadné se jí zbavit. Každopádně si myslím, že jsem ODS v posledních volbách nijak neuškodila. Podle výsledků jsem jí dokonce pomohla. V předvolební kampani někteří mí kolegové říkali: Tvůj obličej vypadá na billboardu líp než obličej Honzy Bürgermeistera.
Ale to je, bez urážky vás obou, naprosto zřejmá věc, ne?
Pokud jsem u voličů vzbudila nějaké sympatie, tak jsem jedině ráda.
Potkala jste se s názorem, že jste se v politice dostala tak daleko jen díky vzhledu?
Ne, přímo mi to nikdo do očí neřekl. V ODS se nedbá na to, jak vypadáte. Svoje místo si musíte velmi tvrdě vybojovat.
Kdysi jste prohlásila, že nejste žádná velká parádnice. Že ke kadeřníkovi zajdete jen dvakrát za rok. To pořád platí?
No na stříhání chodím tak třikrát za rok. Na standardní údržbu ke kadeřníkovi zajdu častěji. Ale hlavně proto, že si tam vždycky úžasně odpočinu.
Nakupujete ráda oblečení?
Moc ne. Nedělá mi to velkou radost. Nerada chodím od jednoho obchodu ke druhému. Když po Praze sháním něco konkrétního, mám pocit, že jsem uběhla maraton, a většinou neuspěju. Spíš mě potěší, když něco objevím úplnou náhodou.
S Buzkovou bych na kávu šla
Souhlasíte s názorem feministek, že je žen v české politice málo?
Jakoukoliv pozitivní diskriminaci považuji za škodlivou. Abych zaujala nějakou pozici jenom proto, že jsem žena, mi připadá až ponižující. Česká politika je maskulinní prostředí, ale všechno má svůj vývoj. Nejdřív se sama ženská musí rozhodnout, jestli do politiky chce. Nemůžete stanovovat kvóty, kolik kde musí být žen.
Takže vy nemáte pocit, že muži ženy do politiky moc nechtějí?
Nemám.
Drží ženy v politice pospolu, napříč politickými stranami?
I v politickém prostředí může vzniknout přátelství. Mám pár kamarádek v ODS – paní místopředsedkyni Němcovou, paní poslankyni Páralovou. A chybí mi Kateřina Dostálová, která si nedávno dala pauzu, aby nepropásla dospívání svého druhého syna. V jiných stranách ale kamarádky nemám.
Takže platí vaše předvolební prohlášení, že se ženami z jiných stran se nebavíte?
Tak to zní moc příkře. Řekněme, že spolu nechodíme na kávu.
Zkusme tedy ještě pár jmen. Jak vycházíte například s Petrou Buzkovou?
Byť je sociální demokracie naším největším rivalem, nikdy jsem se netajila sympatiemi k ní.
Přesto s ní na kafe nepůjdete, když je z nepřátelské strany?
Kdyby byla možnost, tak já bych se tomu rozhodně nebránila.
A co třeba komunistka Kateřina Konečná?
Mladičká dívka se ke vstupu do politiky rozhodla ve velmi útlém věku. A z mého pohledu v té nejšílenější straně, kterou si mohla vybrat!
|
Řekli a napsali o Lucii Talmanové I když znalostmi nepřekypovala, přispěla vtipem o tom, proč komunisté nemohou dostat AIDS. Moc by mě zajímaly myšlenkové pochody paní poslankyně Talmanové. Chce snad zvýšit zášť vůči parlamentu? Nejsem na blondýnky, ale určitě patří k tomu nejhezčímu, co ve Sněmovně máme. Mladistvý výraz, pěkně upravená, to ano. Je to půvabná žena. Určitě je inteligentní. Jednání se vedou průřezově stranami a evidentně průřezově i pohlavím. |
