Knížku mám doma a docela mě nadchla a myslím, že pořád má co českým rodičům dát. Hlavně když vidím pořád na ulicích nas.ané matky řvoucí po dětech. Prostě vystresované rodiče řešící prkotiny. Rodiče, kterým nikdo neřekl, že je to všechno zbytečné(čisté, drahá, značkové hadérky na sobě) pokud dítě bude ve stresu a nebude si ani moc hrát s pískem, s bahnem, v lese, v řece.

Samozřejmě neznamená že bych se tou knížkou řídil, ale spousta myšlenek je tam skvělých a hlavně funkčních - děti mají 7 a 5 a ráno si snídani bez problému nachystají a klidně i nám. Stejně tak je baví poezie nebo fyzika.

A že syn v 17 hulí? No na to se neumírá - to by rázem byla půlka ČR mrtvá :D V 17 sem sice nehulil, ale taky jsem neměl dycky náladu na rodiče nebo školu. Ale většina z toho pak vyroste.

To není líný rodič . To je dnešní trend výchovy dětí.........

Dle mého soudu nelze dítě vychovávat ani nařízeními či příkazy ale také ne laxní nevšímavostí a netečností. Je třeba, než se začne osamostatňovat, je vtáhnout do svého života a žádoucí přístupy či návyky mu vštěpovat vlastním příkladem.

Líné rodičovství spočívá především v tom, že si potomci nezvyknou na to, že je někdo neustále obskakuje a dovedou si v řadě situací poradit samy. Například se obléci, namazat si rohlík nebo se na hřišti skamarádit s cizími dětmi. Rozhodně to neznamená absenci pravidel a systému trestů a odměn.

ja relaxuji s detmi. byt s nimi je pro me zabava. vedet driv jaka je to legrace, tak uz je mam davno. nicmene co pozoruju kolem sebe, je az uzkostliva starostlivost, planovitost a zmar pri nenaplnenych ocekavanich. rodice nedavaji detem moc prostoru pro sebe sama. furt jim neco planuji a ocekavaji, ze v tom a vtom budou vinikat, protoze je to oblast ktera rodice zajima a sami se v ni nedokazali realizovat. takze sve promarnene nadeje vladaji do deti. coz logicky neprospeje nikomu. nepatraji po tom co zajima dite samotne a planuji mu den od rana do vecera. neuspech se nutne musi dostavit. uz v 3 letech dite umi dost jasne rict co ma rado a co ne, jake ma prani. ne samozrejme vsemu je nutne vyhovet. no a pak u dane cinnosti ho jenom obcas dozorujete a budto se pridate, nebo muzete delat neco jineho.

obvyklým výsledkem "idle" (neangažované) výchovy je samostatné dítě bez vztahu k rodičům (taky nic moc).

Tak ja mohu zodpovědně říci, že nam "líná" výchova fungovala a funguje. Knihu jsem cetla až u druhého dítěte a v podstatě kopirovala plus mínus můj systém. Dneska je můj nejstarší syn na gymnáziu a nemáme s nim žádné problémy. I když trochu je to i Montessori základní školou, kde se hodně mohl věnovat matematice a moc ho nedrtili s předměty, které ho vubec nezajímaly( o to vic mel ale fyziky, chemie a té matiky). A ted z toho jenom těží a nakonec se ukázalo, že i když jsme třeba dějepis dost upozadovali, že toho diky exkurzim ci archeologickým táborům ví více, něž jeho spolužáci. Nesype ze sebe datumy válek, ale ma dobrý přehled co a kdy se tak dělo. Mladší syn je na tom podobně ( je ještě na základce) , ale ten je spíš na jazyky a dejepis a přírodopis ci vytvarku naopak miluje. Obecně raději děti nechám vyblbnout a najít si vlastní zábavu, než jim ji striktně přikazovat. Ale důležité je prostředí, deti vezmu ven a klidně at si lezou po stromech nebo se rypaji v potoce. Ale doma je potřeba trochu je usměrňovat pac by jinak seděli furt u počítače: ).(píšu z mobilu a ten si s diakritikou dělá co chce, tak na to prosím neberte zřetel)

Ovšem je otázka, zda je to "línou výchovou"... nebo prostě tím, že kluk je chytrý a pálí mu to.

Znám docela dost lidí, co na gymnáziu, ba ani na vysoké s nimi nebyly žádné problémy, ale jakmile došlo na to, že se musí každý den chodit do práce a v ní dělat i věci, co jsou ne vždy zábavné, přestali zvládat. (Sebekriticky přiznávám, že do jisté míry hovořím z vlastní zkušenosti.)

Jako v mnoha jiných oblastech života: žádný extrém není dobře. Příliš benevolentní výchova spěje k rozmazlenému dítěti, příliš tvrdá výchova zase k dítěti mající násilnické sklony. Prostě zlatá střední cesta. Určitě nastavit jistá životní pravidla, především tam morální, ta dnešní společnosti velmi chybí. Ale zároveň mu nechat volnost v rozhodování ve věcech, které nejsou zásadní.

STOP s experimentováním na našich dětech.

na vás někdo experimentoval??

V 17 jsem taky nic nedělal, nevím co je na to zvláštního. Ono to časem člověka přestane bavit. A koho ne, tak tam myslím stejně nic nepomůže.

Nápodobně... v 17 jsem toho taky moc hodnotného nedělal a tak nějak to k tomu věku i patří