Okamžité následky kocoviny zná každý, kdo to někdy přehnal s pitím – šílená bolest hlavy, svalů a kloubů, těžká nevolnost, zimnice, motání hlavy, které ztěžuje i obyčejnou chůzi po chodníku. Kdežto o těch dlouhodobých si většina lidí myslí, že jde vlastně o jednu potíž, totiž jaterní cirhózu.
Jenže alkohol může škodit mnohem více, a to hned na několika frontách najednou. Seznam orgánů lidského těla, kterým nijak neubližuje, by nejspíše byl podstatně kratší než výčet těch, kterým přemíra alkoholu dvakrát nesvědčí.
Když je alkohol zdravý
Stále více se ukazuje, že pravidelné pití malého množství alkoholu je dokonce zdravější, než když se mu člověk vyhýbá úplně. „Studie opakovaně prokázaly, že pití malého množství alkoholu je zdravé, má mimo jiné kladný vliv na oběhovou soustavu,“ říká ostravský kardiolog a zároveň znalec vína Martin Křístek. A nejen to: kromě toho, že třeba víno zpomaluje kornatění tepen, snižuje hladinu cholesterolu, zmírňuje také riziko, že se ucpou cévy krevními sraženinami. Překvapivě se také ukázalo, že malé množství vína dokonce chrání játra. Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, svědčí sliznici trávicího traktu a mají antibakteriální účinky.
Obecně se soudí, že nejzdravějším alkoholem je díky obsaženým minerálům a látkám zpomalujícím stárnutí buněk právě víno, sklenka denně pro ženy, nejvýše dvě pro muže. Ale Křístek upozornil, že zdravý je možná alkohol jako takový, byť úplně přesně se vědcům mechanismus, díky kterému prospívá zdraví, objasnit nepodařilo.
A ne všichni lékaři takovéhle oslavě alkoholu fandí: „Ani zdrženlivé pití alkoholu určitě nesníží nebezpečí srdečních nemocí u mladších mužů, u žen před menopauzou, u dětí a dospívajících. A to jednoduše proto, že riziko je u těchto skupin lidí minimální,“ uvedl Karel Nešpor.
Trpí játra, srdce i střeva
Lidé žijící v Evropě až na výjimky umějí alkohol metabolizovat, takže po sklence denně si těžko někdo přivodí kocovinu, ale na přelomu roku se na rozumné míry zapomíná častěji než jindy. Důsledkem je kocovina. „Na jejím vzniku se podílí několik mechanismů, z nichž většina se projeví hned, ale některé důsledky působení alkoholu jsou spíše dlouhodobé,“ říká biochemik Tomáš Zima, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Alkohol totiž, kromě okamžitého vlivu na chování a po pár hodinách i na zažívání či na bolest hlavy, vyvolává v těle reakci, kterou lze přirovnat k jakémusi zánětu, na který tělo reaguje podobně jako na infekci. „Vyplavuje proto látky bílkovinné povahy zvané cytokiny, které mohou způsobit v těle chronické poškození, zejména jater,“ vysvětluje biochemik Zima.
Játrům ze všeho nejvíce hrozí obávaná cirhóza – při té se normální tkáň postupem let mění na vazivové jizvy, může za to buď chronická žloutenka, nebo právě pití alkoholu. Jedinou léčbou je transplantace jater. Tu ostatně musel podstoupit slavný anglický fotbalista George Best, nicméně ani martyrium spojené s transplantací ho nepřinutilo přestat pít.
Pití může přivolat rakovinu
Alkohol navíc zvyšuje riziko dalších zdravotních potíží, kde by třeba přímou souvislost nikdo nehledal. Stále zřejmější tak je spojení mezi nestřídmým pitím a rakovinou prsu a zejména mezi nádory slinivky, žaludku a střev. Ještě vyšší je tohle riziko v případě, že člověk kromě záliby v alkoholu také kouří. Pokud jde o zvýšený výskyt rakoviny tlustého střeva v české kotlině, dává se do souvislosti s pitím piva – primář Miroslav Zaoral z pražské střešovické nemocnice vysvětlil, že nebezpečná je zejména kombinace pivo a uzeniny, protože důsledkem je vznik karcinogenních sloučenin dusíku. Alkohol také zvyšuje riziko, že člověk onemocní rakovinou hrtanu, hltanu nebo jícnu.
Alkoholici mají prokazatelně řidší kosti než lidé, kteří se alkoholu spíše vyhýbají, trápí je potíže s plodností – alkohol totiž zhoršuje schopnost erekce, a navíc poškozuje spermie, u žen zase ohrožuje činnost vaječníků, a tím také snižuje možnost, že budou moci bez potíží počít dítě.
Pijáci alkoholu mají také často problémy s imunitou. Částečně to jistě může souviset s jejich celkovým životním stylem, kde nebývá čas na zdraví prospěšné aktivity, ale jde i o přímý důsledek toho, že alkohol z těla odvádí tekutiny a s nimi vyplavuje i minerály a vitaminy. A opět, je tu přímá souvislost s kouřením – kdo kouří, má imunitu ještě slabší.
Psychika versus alkohol
Alkohol rovněž ničí mozkové buňky. Není sice pravda, že se neumějí vůbec obnovovat, přesto je na lidech, kteří dlouhodobě pijí přes míru, devastující vliv alkoholu na mozek, potažmo na myšlení patrný. „Zásadním poselstvím tohoto výzkumu je, že alkoholikům se vyplatí abstinence, protože mozek získá zpět trochu hmoty a lépe funguje,“ sdělil doktor Andreas Bartsch z německé univerzity ve Würzburgu, která letos dokončila výzkum zaměřený právě na poškozování mozku alkoholem. Pokusy na zvířatech ukázaly, že alkohol může narušit vývin nových mozkových buněk u dospělých. Přílišná konzumace alkoholu v těhotenství může poškodit vývoj mozku dítěte.
A v neposlední řadě alkohol ovlivňuje psychiku, a to také krátkodobě i dlouhodobě. Okamžitě po napití tak u některých lidí stoupá agresivita, jiní jsou lítostiví a podobně. Dlouhodobé pití alkoholu může vést k problémům v oblasti emocí a citů, dá se říci, že pijáci jsou citově ploší, necítí emoce a neumějí je vyjádřit ani vnímat či na ně reagovat u svého okolí.
Existuje rovněž souvislost mezi alkoholem a duševními chorobami – pití tak může u disponovaných jedinců zvýšit riziko, že se jim rozjedou deprese, alkoholismus zároveň více hrozí lidem, kteří již touto nebo jinou duševní nemocí či poruchou trpí.
