Genetické změny se v posledních tisíciletích dějí stokrát rychleji než v historii.

Genetické změny se v posledních tisíciletích dějí stokrát rychleji než v historii. | foto: Profimedia.cz

Lidská evoluce prudce zrychlila

  • 50
Lidská evoluce v posledních několika tisících let pokračuje rychlostí, která v historii nemá obdoby. Ukázal to rozsáhlý výzkum, jehož výsledky vědci oznámili v pondělí.

Evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v historii. Lidé žijící před pěti tisíci lety měli geneticky mnohem blíže k Neandrtálcům než k nám. Uvedl to vedoucí výzkumu antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu, kterého citovala agentura Reuters.

Mění nás i potrava
"Genetické změny přitom souvisí s řadou lidských charakteristik. Mnoho z nedávných genetických změn je přitom odrazem změn v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství. Změny se navíc týkají i odolnosti lidí vůči epidemiím, které byly po tisíciletí jakýmisi regulátory rostoucí lidské populace," tvrdí Hawks.

Například u Afričanů se relativně nedávno objevily nové geny, které pomáhají zvýšit odolnost vůči malárii. U Evropanů je zase novinkou gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko.

Tyto změny byly podmíněny nebývalým růstem lidské populace; z několika milionů se v posledních deseti tisících let počet světových obyvatel zvýšil na 6,5 miliard. "Stěhování lidí do nových prostředí, na která se museli adaptovat, se na genetických změnách také velmi výrazně odrazilo," dodává další člen týmu Henry Harpending.

Stokrát větší rychlost
"Lidská evoluce v posledních tisíciletích postupuje mnohem rychleji, než se vědci původně domnívali. Velká část této akcelerace v posledních deseti tisících let koresponduje s růstem populace poté, co se lidé začali věnovat zemědělství," píší autoři výzkumu, který publikoval Proceedings of the National Academy of Sciences.

Při něm se vědci soustředili na výskyt pozitivních genetických mutací za posledních osmdesát tisíc let. Údaje získali analyzováním DNA téměř tří stovek obyvatel z různých částí světa. Získali tak přehled genetických odlišností a podobností v rámci světové populace.

Navíc pomocí analýzy mohli vědci zjistit, které genetické změny se v genomu objevily v poslední době, a získat tak představu o rychlosti, s níž evoluce pokračuje.

Genetické změny se v posledních pěti tisících let objevovaly přibližně stokrát rychleji než v minulých periodách lidské evoluce.

Nejrychleji se mění Afrika
"Rychlou a relativně nedávnou změnu prodělalo přibližně sedm procent lidských genů. I přes tyto změny však naprostá většina lidské DNA zůstává identická," uvádí Harpending.

Nejrychleji dochází ke genetickým změnám v Africe, následuje Asie a Evropa. Nicméně v rámci jednotlivých oblastí světa dochází k téměř totožným změnám. Od té doby, co se před čtyřiceti tisíci let lidé z Afriky rozšířili i do ostatních částí světa, mezi jednotlivými oblastmi geny příliš nekolují.