Nemocní po mrtvici se musí co nejrychleji dostat na speciální neurologická lůžka na jednotkách intenzivní péče.
A tam musí dostat léky, které umí rozpustit krevní sraženinu v mozkové tepně. Jinak začínají buňky v mozku odumírat: každou minutu dva miliony buněk. Z pacienta se pak stává nepohyblivý a nemluvící člověk, odkázaný na pomoc okolí nebo ústavu.
"Právě na té rychlosti, zda do tří hodin pacient dostane lék, velmi závisí, zda přežije a jaký ten jeho život pak bude," říká Robert Mikulík z neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny.
Jenže tato speciální lůžka s neurologem, který ví co s pacientem, v Česku chybí.
"Dostane se na ně jen 11 procent z více než třiceti tisíc lidí, kteří mozkovou příhodu ročně dostanou. A to je málo," konstatovala záchranářka a vedoucí odboru krizové připravenosti na ministerstvu zdravotnictví Dana Hlaváčková.
Jan Dohnálek měl štěstí. Mrtvice ho postihla na obchodním jednání jen deset minut od dobře vybavené nemocnice s neurologií.
"Probudil jsem se tam za měsíc a nevěděl, co je za den, kde jsem, proč mlčím a proč se nehýbu," popisuje dnes, tedy pět let poté, co se mu v mozku ucpala jedna z tepen a tak vlastně dostal infarkt: jenže ne srdeční, ale mozkový. Ten je u nás třetí nejčastější příčinou smrti.
"Docházelo mi to pomalu - mrtvice. Uvažoval jsem, co se mnou bude dál. Co s člověkem, který je bez citu v pravé části těla a bez schopnosti komunikovat? Bylo to čtrnáct dnů, černých dnů, kdy jsem myslel i na sebevraždu," přiznává. Promluvit dokázal až po půl roce.
Jak sám říká, měl kliku na dobrou péči a dobrou rehabilitaci, takže dnes normálně chodí, mluví, sjíždí sjezdovky, a dokonce pracuje.
Založil dvě neziskové organizace, které se věnují pomoci lidem po mrtvici, a právě na pozemku, který získaly, projektují rehabilitační zařízení pro lidi po mrtvici.
Podobné štěstí jako Jan Dohnálek však většina lidí v Česku, které postihne mozkový infarkt, nemá. Na mrtvici proto u nás umírá třikrát víc lidí, než jaký je průměr v zemích Evropské unie.
Ministerstvo zdravotnictví souhlasí s tím, aby speciální lůžka s vyškoleným personálem vznikla a vytvořila podobnou síť, jako se to podařilo u srdečního infarktu s kardiocentry.
"Tedy pokud se ukáže, že jde o věc výhodnou pro pacienty. O tom by však měly rozhodovat pojišťovny, protože ony by měly umět posoudit, jakou péči pro klienty zajistí," řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Mozková příhoda
|
