Lidé nevědí, že mají astma

Praha, Plzeň - V zemi žije čtvrt milionu astmatiků, kteří o své nemoci nevědí, případně se léčí na úplně jinou chorobu. Zanedbání přitom může vést k dlouhodobým poruchám plicních funkcí a trvalému životnímu handicapu, varují lékaři. Například malé dítě, u něhož se hned po narození objeví takzvaný atopický ekzém, může mít ve skutečnosti astma, jehož příznaky se ovšem plně vyvinou až později. Podobně se astma může schovat za časté kašle nebo třeba záněty spojivek. K závěru, že evidovaný počet nemocných neodpovídá skutečnosti, dospěli experti sdružení v České iniciativě pro astma. V těchto dnech seznamují členové iniciativy, zaštítěné ministerstvem zdravotnictví, se svými poznatky veřejnost v jednotlivých městech. Cílem akce je najít oněch dvě stě padesát tisíc utajených pacientů.

 K závěru, že evidovaný počet nemocných neodpovídá skutečnosti, dospěli experti sdružení v České iniciativě pro astma. V těchto dnech seznamují členové iniciativy, zaštítěné ministerstvem zdravotnictví, se svými poznatky veřejnost v jednotlivých městech. Cílem akce je najít oněch dvě stě padesát tisíc utajených pacientů.

"Počet astmatiků v populaci je běžně pět až šest procent," uvedl předseda iniciativy profesor Václav Špičák. "Zjistili jsme však, že v registrech praktických lékařů je jich zachyceno dvakrát méně. Diagnóza bývá stanovena se zpožděním tří let." Lidé buď k lékaři vůbec nepřijdou, nebo doktoři správně nerozpoznají příznaky. "Když jsme porovnali dotazníky, které vyplnili nově diagnostikovaní astmatici, s původní dokumentací jejich praktického lékaře či pediatra, ukázalo se, že byli léčeni na jinou chorobu," konstatovala na jednom z mítinků primářka dětské kliniky plzeňské fakultní nemocnice Hana Honomichlová.

Počet nemocných přitom stále stoupá: zatímco před dvaceti lety žilo v zemi podle epidemiologických studií 120 tisíc až 180 tisíc astmatiků, odhad za loňský rok přesáhl půl milionu.

Na celém světě přibývá nemocných hlavně mezi dětmi - u nás je astmatické již každé desáté.

"Vinny jsou změny ve způsobu života, a to překvapivě i ty, které vedou k lepšímu," podotkl další člen iniciativy Miloslav Marel. Němečtí vědci podle něho nedávno

O astmatu platí, že...

... každé druhé dětské astma vznikne v prvních 5 letech života
... každé druhé astma dospělých začne v dětství
... každé třetí astma seniorů se objeví ještě po 65. roce života
... mezi příčiny astmatu nepatří jen alergie, ale i virové infekce a profesní látky. Nejčastější je proto astma u pracovníků v zemědělství (téměř 30 procent), při výrobě potravin (přes 27), v textilním průmyslu, ve zdravotnictví a při výrobě pryže či plastů

Pramen: ČIPA

zveřejnili výsledky průzkumu, v němž porovnávali situaci v bývalých západních a východních zemích Evropy. Zjistili, že nemocných bylo více na Západě, tam, kde je životní prostředí označováno za čistší. "Je to zřejmě dáno tím, že v místech, kde nejsou infekce tak časté, se mění jeden z druhů buněk imunitního systému a tělo potom reaguje na různé podněty alergicky. Na Východě, kde se to viry jen hemží, je organismus lépe vyzbrojen a spíš než astmatem tu lidé trpí záněty průdušek," míní Marel. Podle lékařských statistik má v evropských zemích astma dokonce 12-15 procent populace.

Předstupněm astmatu bývá alergie. Není-li včas poznána a léčena (jde například o mnohým důvěrně známé kýchání na jaře), může se projevit překvapivou, někdy velmi těžkou reakcí na potraviny, na bodnutí hmyzem či na zvířata vůbec.

"Je také rizikem pro vznik kožních alergií, alergické rýmy a právě astmatu," varoval Václav Špičák.

Astma je často dědičné a projeví se kdykoli během života. Spouštěcím mechanismem bývá prach, pyl, infekce a kouř. Jednou z velmi častých příčin astmatu je alergie na zvířata - nejagresivnější alergeny produkuje kočka. Astma se zpočátku projevuje kašlem, dušností, ztíženým dýcháním, pocitem tíže na hrudi či nočním kašlem. Děti skrytí astmatici - často stůňou na záněty horních dýchacích cest.

Příčinou, proč se astma vyskytuje v ordinacích tak zřídka, je podle Heleny Honomichlové strach. "Rodiče se často obávají, že astma jejich dítě zcela vyřadí z kolektivu, že bude muset podstoupit hormonální léčbu, která by mohla negativně ovlivnit jeho vývoj. Riziko je ovšem minimální. Paradoxní naopak je, kolik rodičů není ochotno uzpůsobit domácnost potřebám nemocného dítěte. Některým dokonce vadí, že by měli přestat kouřit, odstranit z bytu závěsy či koberce," konstatovala primářka.

Ačkoliv astma nelze vyléčit (protože lékaři nedokážou přeladit imunitní odpověď organismu), pomocí léků lze dosáhnout stavu, kdy se nemoc neprojevuje. "Pacient může stejně jako zdravý člověk žít velmi aktivně a třeba vrcholově sportovat," tvrdí Honomichlová. Mezi "známé" astmatiky patřil třeba legendární plavec Mark Spitz, lyžařka Raisa Smetaninová či český fotbalista Luboš Kubík. Miloslav Marel dodal: "Jeden astmatik běhal maratony. Hodinu před startem začal cvičit, vyprovokoval si tak astmatický záchvat, ale než se rozběhl, rozdýchal ho. Věděl, že pak bude mít pokoj."