Česko zasáhl mráz

Česko zasáhl mráz - Čepice, šála, rukavice. Bez toho se během mrazů nikdo neobešel. | foto: Dalibor Glück, MF DNES

Lidé jsou v mrazech lehkovážní, zlobí se lékaři

  • 44
Třeskuté mrazy, které v posledních dnech zachvátily Česko, mohou mít vážné zdravotní důsledky pro lidi každého věku. Řada z nich si přitom zahrává se zdravím vědomě. Například tím, že kvůli parádě nenosí čepici.

ČTĚTE TAKÉ:
Mráz v noci znovu lámal rekordy

"Čepici nenosím, vypadám v ní hrozně. A když ji sundám, mám uplácané vlasy," říká například padesátnice Hana Neubauerová.

Lékařům se ale taková lehkovážnost nelíbí. Varují, že bez pokrývky hlavy může člověk kromě nachlazení snadno přijít i k omrzlinám.

"V tomto případě by měla jít paráda stranou," říká plzeňská praktická lékařka Božena Križanová. "Pokud lidé nechtějí mít na hlavě čepici, rozhodně by měli nosit alespoň čelenku. Ta jim ochrání před mrazem čelo a uši."

Malé děti by neměly vycházet
Mráz by neměli podceňovat ani rodiče. Při teplotě nižší než minus pět stupňů by s malými dětmi vůbec neměli vycházet ven. A když už musejí, do půl hodiny by se měli vrátit do tepla.

"Děti mají jinou termoregulaci než dospělí a rychleji prochladnou. V koncových částech těla jako jsou prsty, nos nebo uši vzniká při mrazu nebezpečí omrzlin," upozorňuje brněnská pediatrička Ludmila Vomelová.

"Omrzliny mohou vzniknout už při čtyřech stupních pod nulou. Záleží na síle větru a odolnosti každého člověka," vysvětluje její karvinská kolegyně Kristina Poločková.

A jak vlastně omrzliny vypadají? Při nejlehčí formě se na kůži objeví bílé skvrny. Ty lze ošetřit doma: třít místo rukama, později ho ponořit do vlažné vody a její teplotu postupně zvyšovat.

Vážnější omrzliny už ale vyžadují pomoc lékaře. U druhého stupně se tvoří puchýře a otoky, u dalšího se postižená místa zbarví do modro-fialova a snižuje se jejich pohyblivost. U čtvrtého stupně pak odumírají tkáně.

Kardiaci, astmatici, senioři
Tradičně největší problémy přináší extrémní teploty seniorům a chronicky nemocným pacientům, například kardiakům nebo astmatikům. Takoví lidé by se měli vyvarovat hlavně prudkých přechodů z vyhřátého prostředí do mrazu.

"Veřejnost se mylně domnívá, že srdíčkářům škodí horko, ale my máme vrchol sezony právě teď. Denně v nemocnici ošetříme i tři akutní infarkty," říká brněnský kardiolog Ladislav Groch.

"Problém mají zejména lidé s anginou pectoris. Když se jim chladný vzduch dostane do průdušek, mohou dostat křeče srdečních tepen," vysvětluje.

Jak se chránit před mrazem

1. Vhodné oblečení
Teplé oblečení je základním ochranným prvkem před extrémními mrazy. Vezměte si více lehčích vrstev, nezapomeňte na šálu, rukavice a čepici. Boty by měly mít vyšší podrážky.

2. Mastný krém
Holá místa (jako například nos či tváře) namažte mastným krémem bez obsahu vody. Ženskou pleť pomůže ochránit i výživný make-up a pudr.

3. Pitný režim
Správný příjem tekutin je v mrazu stejně důležitý jako v horku. Pijte až tři litry denně a vyvarujte se nápojů zadržujících v těle vodu (například káva).

4. Děti ať zůstanou doma
Malé děti by raději měly zůstat doma. Mají jinou termoregulaci než dospělí a snadněji přijdou k nachlazení i omrzlinám. Zhoršují se jim i ekzémy.

5. Senioři a chronicky nemocní
Senioři a chronicky nemocní pacienti by měli být zvlášť opatrní. Nejhorší jsou pro ně prudké přechody z vyhřátého prostředí do mrazu.
, ,