Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Liberijky a Jemenka se zasloužily o mír a dostaly Nobelovu cenu

  15:24aktualizováno  15:24
Tři ženy dostaly letos Nobelovu cenu za mír. Dvě jsou z Liberie, třetí je bojovnice za demokracii z Jemenu. Všechny tři bojují ve svých zemích nenásilnou formou za ženská práva, bez čehož by nebylo možné dosáhnout míru ve světě.

Držitelky Nobelovy ceny za mír pro rok 2011 (zleva): Ellen Johnson-Sirleafová, Tawakkul Karmanová a Leymah Gboweeová | foto: Koláž - iDNES.cz

Africká železná lady

Ellen Johnson se narodila 28. října 1938 v liberijské metropoli Monrovia mezi Amero-Liberijci (potomci osvobozených otroků afrického původu, kteří sem přijeli z Ameriky a založili stát, bohužel si zároveň podrobili místní obyvatele tak, jak si bílí otrokáři v minulosti podrobovali je). Ona sama s tímto označením nesouhlasí, zřejmě kvůli svému boji proti rozdělování společnosti a vyzdvihování rozdílů.

Ellen Johnson Sirleaf

Mladá Ellen studovala účetnictví a ekonomiku Monrovii. V 17ti letech se vdala za Jamese Sirleafa a odjela s ním v roce 1961 do Ameriky. Tam pokračovala ve studiu na Kolorádské univerzitě a následně i na slavném Harvardu, kde získala magisterský titul v oboru veřejná správa. Po zkušenosti ve Spojených státech se v roce 1971 vrátila do Libérie a zapojila se do práce ve vládě Williama Tolberta. V roce 1972 a 1973 pracovala pro kabinet jako ministryně financí, odešla kvůli nesouhlasu se směřováním veřejných financí a rozbujelou korupcí. V 70.letech se na liberijské politické scéně přiostřily vztahy původních obyvatel a Amero-Liberijců a právě ti druzí posílili svou elitní pozici ve společnosti. To vyvrcholilo vojenským převratem v roce 1980 vedeným Samuelem Doem z řad původních Liberijců a popravou prezidenta Tolberta. Ellen Johnson-Sirleaf musela uprchnout do exilu v Keni, kde dva roky pracovala jako ředitelka Citibank v Nairobi.Když se v roce 1984 Doe prohlásil za prezidenta a znovu povolil politické strany, odhodlala se Ellen k návratu do vlasti. Ve volbách se pokusila kandidovat proti Doeovi, za což si vysloužila trest domácího vězení a následně i rozsudek k deseti letům ve vězení. Po krátkém věznění, kde se jí jeden z vojáků pokusil znásilnit a bylo jí vyhrožováno pohřbením zaživa, jí bylo po intervenci Ronalda Reagana povoleno odejít znovu do exilu, kde působila na vysokých pozicích v bankovním sektoru.

Ke konci roku 1989 došlo v Libérii k dalšímu převratu rukou Charlese Taylora a jeho Liberijské národní vlastenecké fronty, který vyústil v sedmiletou občanskou válku.Od roku 1992 do roku 1997 pracovala Ellen Johnson-Sirleaf pro africkou kanceláře rozvojového programu OSN, kde třeba rozhýbala vyšetřování genocidy ve Rwandě.

V roce 1997 se Ellen vrátila do Libérie, kde se situace trochu uklidnila a Taylor vypsal volby. Ellen v nich skončila s 10% hlasů na druhém místě po Charlesi Taylorovi (75%), což zřejmě diktátor považoval za nebezpečné - Ellen byla obviněna ze zrady a znovu musela prchnout do zahraničí. V roce 1999 v Libérii nanovo propukla občanská válka a trvala až do roku 2003, kdy Taylor předal moc do rukou svého zástupce. Byla ustavena prozatímní vláda, ve které Ellen řídila Komisi pro reformy a která zemi připravila pro svobodné parlamentní volby v roce 2005. Ellen kandidovala a zvítězila, stala se první a momentálně jedinou africkou prezidentkou v historii. Na její inauguraci se přijela podívat i tehdejší první dáma Spojených států amerických Laura Bushová a americká ministryně zahraničí Conoleeza Riceová. "Moje administrativa bude podporovat zplnomocnění Liberijek ve všech oblastech našeho národního života," prohlásila při té příležitosti. Odhaduje se, že během dvou občanských válek zemřelo v Libérii 10% jejího třímilionového obyvatelstva a až 75% žen bylo znásilněno. Ellen Johnson-Sirleaf se podařilo o 40% zvýšit školní docházku – novými žáky byly zejména dívky. Ženy také nastoupily k policii a armádě. "Vzhlížím ke společnostem, kde ženy dostaly příležitost, protože to jsou společnosti úspěšné," prohlásila prezidentka.V její vládě také sedí 6 ministryň z celkového počtu 22, což komentuje slovy: "Ženy pracují usilovněji. Jsou  upřímnější, mají méně důvodů ke korupci, i proto, že nemají tolik zábavy a rozptýlení."

Kromě zlepšení postavení žen se liberijská prezidentka zasloužila o odpuštění velké části národního dluhu, podařilo se jí více než zčtyřnásobit státní rozpočet a začala s vyšetřováním zločinů z dob občanských válek.
Ellen je rozvedená, její manžel byl prý násilnický, což jí zocelilo pro politický boj. Má čtyři syny a osm vnoučat. Tato více než sedmdesátiletá žena se několikrát umístila v žebříčcích nejúspěšnějších žen světa a je označována za "africkou železnou lady".

Žádný sex dokud se válčí

Leymah Gboweeová je Liberijka, která ve svých 17ti letech poprvé přišla do hlavního města Monrovie, kde podle svých slov "dospěla během několika málo hodin". Právě se rozhořela první občanská válka a Leymah pracovala jako poradkyně pro traumatizované oběti, dostala se do styku s bývalými dětskými vojáky Taylorovy armády.

Mírová aktivistka z Libérie Leymah Gboweeová

Během druhé občanské války v Libérii v roce 2002 založila organizaci Liberijky za masovou akci pro mír a začala organizovat mírové protesty křesťanských a muslimských žen oblečených do bílých trik. Jedním ze způsobů nátlaku na muže bylo i "sexuální stávka" – žádný sex dokud je válka, slýchávali tehdy doma Liberijci od svých žen. K překvapení mnohých si ženy vymohly schůzku s prezidentem Charlesem Taylorem, během kterého přesvědčily k účasti na mírových hovorech v Ghaně. Těch se zúčastnila také a nakonec vedly k diktátorovu odstoupení a ukončení občanské války. „Vidíte, mír je nevyhnutelný. Jedinou otázkou je kdy,“řekla tehdy. Jako matka šesti dětí si prý uvědomuje, že budoucnost národa leží právě na bedrách matek.

Matka jemenské revoluce

Aktivistka Tawakkul Karmanová z Jemenu

Tawakkul Karmanová je jemenská aktivistka za lidská práva. V roce 2005 založila organizaci Novinářky bez řetězů. Jejím cílem bylo pod hlavičkou organizace vydávat noviny a založit rozhlasovou stanici, což ale jemenské ministerstvo informací odmítlo. Tawakel se s tím nehodlala smířit, následně jí bylo ze strany úřadů vyhrožováno.Od roku 2007 do roku 2010 Tawakel pravidelně každé úterý protestovala v sedě v jemenské metropoli San'á před sídlem vlády. V letošním roce se podílela na organizaci protestů proti prezidentovi (který je u moci od roku 1978), během kterých byla dvakrát zatčena. „Odmítáme násilí, víme že násilí již naší zemi způsobilo nespočet problémů,“ prohlašuje. Přesto se jí loni při protestech pokusila žena probodnout typickou jemenskou dýkou jambyia, dav Tawakeliných přívrženců ji ale od útoku ochránil. Tawakel je trnem v oku zejména ortodoxním muslimům a islamistům, třeba proto, že navrhovala zákaz sňatků s dívkami mladšími 17ti let. Nebo také proto, že vyměnila nikáb zahalující celou tvář za šátek a dokázala mnoho žen presvědčit, aby se také účastnily protestů.

Tawakel je ve svých 32letech jednou z nejmladších laureátek Nobelovy ceny. Je vdaná a matkou tří dětí. Manžel Mohammed je při protestech vždy po jejím boku a podporuje ji.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Zpěvačka Paloma Faith na Britain Q Awards (Londýn, 18. října 2017)
Moje děti budou genderově neutrální, říká zpěvačka Paloma Faith

Loni v prosinci se britská zpěvačka Paloma Faith (36) poprvé stala maminkou. S francouzským partnerem Leymanem Lahcinem (30) by chtěla mít další potomky....  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Páj s modrým sýrem a hruškami
Švédská kuchyně nejsou jen ryby. Tři recepty z nové severské kuchařky

Hity středomořské, italské nebo třeba bavorské kuchyně dovede většina z nás vyjmenovat i ze spaní, zatímco o té severské toho víme mnohem méně. S největší...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Ilustrační fotografie
Šest příznaků nezdravého srdce. Varovat může chrápání i krvácení dásní

Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí. Mohou postihnout kteroukoli část srdce, nejčastěji však věnčité tepny a srdeční chlopně. Onemocnění srdce...  celý článek

Další z rubriky

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Jane Fondová (Cannes, 17. května 2015)
Představuji si, jak umřu. Smrti se nebojím, říká Jane Fondová

Americká herečka Jane Fondová (79) na svůj věk vypadá neuvěřitelně skvěle a vitálně. Filmová legenda však přiznala, že přemýšlí o smrti. A dodala, že se jí...  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma
Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma

Ne že by každý z nás potřeboval úsměv amerického herce, ale svítivé žluťáky taky nejsou úplně v kurzu. Vyberte si proto ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.