Výsledky léčby jsou proto mnohem lepší.
Příklad? Pacienti s jedním typem leukemie měli v 80. letech šanci, že budou žít ještě maximálně čtyři roky, dnes se většinu z nich podaří vyléčit.
"Zatímco před rokem 1989 jsme o takových lécích nejdříve léta jen četli, než jsme je mohli našim nemocným podat, teď se 'zdržení' proti západní Evropě většinou pohybuje v řádu měsíců," říká Karel Indrák z hematologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice.
U leukemie, zhoubného onemocnění krve, to bývaly přitom roky zpoždění. Zatímco v západní Evropě se už od 70. let používaly postupně počítače, nové poznatky z imunologie, molekulární genetiky či třeba genového inženýrství, do Česka vše ve větší míře dorazilo díky otevření hranic až po roce 1989.
"Přitom právě leukemie patří k nejvíce studovaným chorobám a nové poznatky o jejich podstatě zpřesňují jejich diagnostiku a přinášejí nové léčebné možnosti," vysvětluje hematolog, proč jsou nové poznatky tak důležité. Výsledky léčby se v Česku razantně zlepšily především díky dostupnosti nových léků.
"Špičková hematologická centra v České republice se zapojují do řady světových klinických výzkumných studií a naši nemocní jsou tak léčeni podle stejných léčebných protokolů jako nemocní v Německu, Francii, Anglii, Itálii, Belgii či jinde v Evropě, respektive ve světě," říká profesor Indrák.
Centra se rovněž stále častěji zapojují do studií velkých farmaceutických firem, a zdejší nemocní tak mohou dostat nejnovější léky ještě ve fázi jejich klinického ověřování.
Vývoj nových léků je však neuvěřitelně nákladný, a jejich cena se proto stále zvyšuje. Léčení jednoho nemocného s leukemií může výrazně přesáhnout i milion korun.
Infarkt: přežívá daleko více lidí - čtěte zítra
