Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři volí, komu dají šanci na život

  1:00aktualizováno  1:00
Rozdíl mezi tím, co je lékařská věda schopna nabídnout, a tím, co jsou zdravotní pojišťovny schopné zaplatit, se neustále zvětšuje. Lékaři tak stále častěji stojí před etickým problémem - koho léčit, a koho ne?
Doktor, lékař, nemocnice, operace

Doktor, lékař, nemocnice, operace - Lékař, nemocnice - ilustrační foto | foto: MF DNES

"Tento rozpor je možná největším problémem současné medicíny, a to nejen té české. Nedá se vyřešit a bude pořád narůstat," říká kardiolog profesor Petr Widimský.

Čím dál častěji lékaři musí volit, komu nejmodernější léčbu poskytnou. Příkladem může být miniaturní přístroj používaný v kardiologii.

Řadu lidí, hlavně po infarktu, smrtelně ohrožuje fibrilace srdečních komor. Srdce se při ní chvěje tak chaoticky, že přestane přečerpávat krev do oběhu. Po několika minutách se zastaví.

Tomu lze zamezit tím, že se pacientovi voperuje malý defibrilátor, který v případě potřeby výbojem fibrilaci přeruší.

Komu prospějeme?
Cena? Tři čtvrtě milionu korun. O tom, komu bude poskytnut, rozhoduje komise složená z odborníků různých center.

Tyto extrémně drahé přístroje tak pomáhají nemocným, kterým mohou prodloužit významně život při zachování přijatelné kvality života. Útěchou může být vědomí, že co je dostupné jen omezeně, bude možná za rok standardní metodou.

Tento vývoj dokládá třeba lék Glivec, používaný u jednoho druhu leukemie. Původně ho dostávali jen vybraní nemocní, dnes už všichni, kdo ho potřebují.  

Špičková léčba jen pro někoho
"Tomu dala, tomu také, na toho se nedostalo." Slova dětské říkanky jako by ilustrovala rozhodování, před kterým denně stojí stovky lékařů: špičkové metody léčby jsou drahé a často není možné je poskytnout všem, kteří je potřebují.

V místnosti, kde na onkologické klinice pražské nemocnice na Bulovce sestry připravují chemoterapii, je krabice plná obálek. V každé z nich je jméno pacienta, krátký popis jeho nemoci, zde bez výjimky zhoubné, a žádost, ve které lékař prosí pojišťovnu o schválení finančně náročné léčby.

Co obálka to příběh člověka v mezní situaci. Každý z nich by chtěl ty nejlepší možné léky. Ne každý je dostane. Na mnoha žádostech jsou od revizního lékaře pojišťovny připsána slova "úhradu zamítám".

Revizní lékař pojišťovny přitom pacienta nikdy neviděl a neuvidí. "Je vidět, že se uplatňuje i místní hledisko. Různé pobočky reagují různě, a to třeba i v rámci Prahy. Co někde schválí, u velmi podobného pacienta na jiné pobočce neprojde. Patrný rozdíl je mezi jednotlivými pojišťovnami. Proto by měl pacient k volbě pojišťovny přistupovat zodpovědně," říká onkolog Jan Novotný z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Jde tu o velké peníze. Týdenní dávka léku Erbitux na rakovinu tlustého střeva stojí 40 tisíc korun. Jedno balení přípravku Herceptin, používaného u rakoviny prsu, vyjde na 18 000 korun.

Až na vzácné výjimky (např. lék Glivec u leukemie) tyto drahé léky neudrží nemoc pod kontrolou trvale. Dají pacientovi jen několik málo týdnů či měsíců života navíc, přičemž někdy je tato prodloužená doba spojena s poměrně nízkou kvalitou života.

Jinde drahé moderní léky nepřidávají čas, ale výrazně zlepšují život. Příkladem je Bechtěrevova choroba. Při této nemoci napadá zánět hlavně drobné klouby páteře a ta se stává nehybnou.

Tento pomalu postupující proces doprovází silná bolest. Dosud používané léky pomáhají jen omezeně. Velkou nadějí pro bechtěreviky je takzvaná biologická léčba, při které nové preparáty výrazně tlumí zánětlivou odpověď organismu, a tím zpomalují, nebo dokonce zastavují postup nemoci.

Vybíráme mladší pacienty
Tyto léky prokazatelně fungují a jsou v Česku dostupné. Problém je jediný - cena. Roční léčba stojí sedm set tisíc korun. V tomto případě pojišťovny dávají předem najevo, pro kolik pacientů jsou ochotné takovou léčbu zaplatit, a na lékařích je, aby sami vybrali nejvhodnější kandidáty.

Všeobecná zdravotní pojišťovna letos vyčlenila prostředky na tyto léky pro čtyřicet nemocných. Lidí, kteří by z nich mohli mít prospěch, je několikanásobně více. "Odhaduji, že i ta nejpřísnější kritéria splňuje na dvě stě pacientů," říká profesor Karel Pavelka, přednosta pražského Revmatologického ústavu.

"Vybíráme mladší pacienty, kteří jsou léčeni kratší dobu. Ostatní jsme museli odmítnout. Ti pak mohou mít pocit, že je za tím něco neprůhledného," dodává.

Někde je celé rozhodování přímo na lékařích u lůžka. Mohou pacientovi dopřát cokoli, co moderní medicína nabízí, ale s tím, že tyto peníze jim budou chybět jinde. V takové situaci jsou například u člověka, jehož život ohrožuje těžká infekce.

Snad jsme ještě nikoho nepoškodili
U pacientů, kteří se již dostávají do šoku, lze šanci na přežití zvýšit přípravkem Xigris. Podle studií tento nový lék dokáže zachránit jeden život z šestnácti. Účinná dávka stojí čtvrt milionu korun.

"Určovat, kterému pacientovi tak drahý lék podat a kdy, je pro nás těžké. Snad ale mohu říci, že jsme zatím nikoho svými pochybami nepoškodili," říká přednostka I. infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka docentka Vilma Marešová.

Kde se musí volit mezi pacienty?

Metoda, která je velmi drahá, a proto není možné s ní léčit všechny pacienty, existuje snad v každém lékařském oboru. Přinášíme příklady některých z nich.

Kardiologie

Pružinka vylučující léky 
• Když je tepna na srdci zúžená, lékaři ji mohou roztáhnout pomocí balonku a do postiženého místa mohou vložit výztuž neboli stent.
• Drobná, čtyři centimetry dlouhá pružinka stentu stojí třicet tisíc korun. Existuje i dokonalejší varianta, která navíc vylučuje lék, čímž brání vzniku opakovaných komplikací. Stojí zhruba osmdesát tisíc korun, a proto ji lékaři používají jen u omezeného počtu nemocných.

Lék účinný při srdečním selhání 
• Pokud srdce přestává přečerpávat krev, může pomoci lék Levosimendan. Ten zvyšuje výkonnost selhávajícího srdečního svalu. Dávka stojí zhruba třicet tisíc korun a dostává ho jen omezený počet nemocných.

Neurologie

Elektroda do mozku 
• Při Parkinsonově nemoci pacienta trápí nekontrolovatelný třes a svalová ztuhlost.
• U některých lidí se potíže podstatně zmírní, když se zavedou elektrody hluboko do mozku. Zákrok stojí kolem 900 000 korun. V Česku takovou operaci ročně podstoupí kolem čtyřiceti pacientů, ačkoli by mohla pomoci mnohem většímu počtu lidí.

Vyšetření u epilepsie 
• Epilepsií v Česku trpí na sto tisíc lidí, z toho až u třiceti tisíc z nich není tato nemoc pod kontrolou.
• Někdy lékaři musí pacienta operovat. Správně určit místo operace pomůže vyšetření, při kterém se do mozku nebo na mozek vkládají zvláštní elektrody. Vyšetření může stát až 400 tisíc korun, nechodí na ně proto každý nemocný.

Autoři:






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Šest příznaků nezdravého srdce. Varovat může chrápání i krvácení dásní

Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí. Mohou postihnout kteroukoli část srdce, nejčastěji však věnčité tepny a srdeční chlopně. Onemocnění srdce...  celý článek

Zpěvačka Paloma Faith na Britain Q Awards (Londýn, 18. října 2017)
Moje děti budou genderově neutrální, říká zpěvačka Paloma Faith

Loni v prosinci se britská zpěvačka Paloma Faith (36) poprvé stala maminkou. S francouzským partnerem Leymanem Lahcinem (30) by chtěla mít další potomky....  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku
Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku

Jemnějším typům příliš nesvědčí klasická černá tužka na oči - na jejich tváři působí tvrdě. Naopak barevná linka z očníc... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.