Ona
Ano, opravdu by mohlo zemřít velké množství lidí, říká o pandemii chřipky MUDr. Machala.

Ano, opravdu by mohlo zemřít velké množství lidí, říká o pandemii chřipky MUDr. Machala. | foto: David Port, MF DNES

Lékař: Chřipka by mohla zabíjet ve velkém

  • 14
Ladislav Machala patří k předním českým odborníkům na vážné, třeba i smrtelné infekční nemoci. Vypuknutí celosvětové pandemie chřipky nevylučuje. A varuje: "Je dobré se nechat očkovat."

SPECIÁL: 
Ptačí chřipka
INFOGRAFIKA:
• Jak chřipkový virus zabíjí buňku
• Ptačí chřipka na cestě do Evropy

V rozhovoru také vysvětluje, že nebezpečí je v tomto případě skutečně reálné a nelze je podcenit.

Záplava zpráv o smrtící ptačí chřipce je jenom vyvoláváním paniky, nebo je situace vážná?
Připomíná to paniku, ale já jsem již před třemi lety, když řádil SARS, varoval, že se více bojím možné pandemie chřipky.

Máme se začít bát?
Odborníci vědí, že jednou za několik desítek let celosvětová pandemie s nebezpečným virem chřipky přijde.

Pamatujete na rok 1997? Tehdy experti připomínali, že už více než sto let nebyla v Praze stoletá povodeň. Většina lidí i úřadů to tehdy vůbec nebrala vážně. A pak ještě větší povodeň přišla. Stejné je to i s pandemií chřipky. Na spadnutí zatím není, ale jednou přijde.

Dá se odhadnout kdy?
Je to jako s tou povodní. Možná za rok, možná za dva, za tři, přesně to nikdo neví. Máme vědecky zdokumentovánu řadu pandemií chřipky, které už byly, a vždy přišla nová.

Kolik by při pandemii zemřelo v Česku lidí?
Dnes nevíme, zda budeme mít co do činění s virem, který bude způsobovat těžké onemocnění. Možná bude průběh jenom lehký. Spousta lidí onemocní, ale nebudou masově umírat. Je pravda, že při pandemii španělské chřipky v roce 1918 byla úmrtnost velmi vysoká.

Jsou podmínky v dnešním světě výhodné pro šíření pandemie?
Usnadňují ji. Svět je zasažen totální globalizací, hodně se cestuje, převážejí se živá i mrtvá zvířata. Tak ohromné a rychlé přesuny biologického materiálu nikdy v historii nebyly. Proti vysoce infekční nemoci může být proto za určitých okolností těžké se ubránit.

Nelze se na to tedy připravit?
Lze, a dokonce se musíme připravit. Máme na to příslušné úřady, které připravily pandemický plán.

Jaký je vlastně rozdíl mezi pandemií a epidemií?
Epidemie je lokálně omezena, třeba v Praze, Brně či jinde v České republice. Pandemie zasáhne velkou část světové populace.

Je na pandemii Česko připraveno?
Jsem klinický lékař, detaily pandemického plánu neznám. Řekl bych však, že na to většina lidí není připravena především psychicky.

Proto vykupují léky?
Nynější sháňka po protichřipkových lécích a vakcínách se současnou hysterií rozhodně souvisí.

Co je v pandemickém plánu?
Zabývá se tím, jak zajistit urychlené proočkování určitých skupin obyvatelstva, dodání příslušných léků vybraným skupinám, kde a jak izolovat první případy, pokud se objeví nebezpečná infekční nemoc.

Jistě se zabývá tím, co dělat, když takto onemocní velké množství lidí, jak případně tyto nemocné izolovat a také, jak případně řešit likvidaci zemřelých, kdyby umírali lidi masově. Nepochybně by se toho účastnila i armáda. Když si vzpomenete na středověk - v takových případech oblehli vojáci město a stříleli všechno, co šlo dovnitř i ven.

Chápeme ten středověk jako nadsázku. Ale odpovězte: Jsme na pandemii připraveni, nebo ne?
Já se modlím, aby to ještě vydrželo. Aby pandemie přišla co nejpozději. Otázkou asi je, jak rychle by byl v našich podmínkách pandemický plán realizovatelný.

Představme si, že najednou jsou vážnou infekční nemocí u nás postiženy desetitisíce lidí. Kam je dáme?
To je řešeno v pandemickém plánu, zda se vyklidí nějaké nemocnice. Tyto detaily já neznám.

Těmto nemocem se dlouhodobě věnujete. Co nám chybí, abychom se mohli vyrovnat s podobnými problémy?
Nechci se vyjadřovat k plánům, které přesně neznám, ale mezi námi klinickými lékaři je jen omezený počet lidí, kteří doopravdy vědí, co v takových situacích dělat. Domnívám se, že bych potřeboval více praktických zkušeností, abych byl lépe vycvičený na práci v podmínkách vysoce nebezpečných infekcí.

Jak vycvičený?
Potřebuji se to naučit od někoho, kdo to opravdu prakticky umí. A takových lidí u nás moc není, ve světě jistě ano. I pro nás by se měla uspořádat cvičení a semináře, kde by přednášeli experti z NATO, EU či Světové zdravotnické organizace, abychom se lépe poučili.

Skafandr, tisíce mrtvých, těžká infekce. Vy byste byl mezi prvními u nás na ráně, protože byste přišel do styku s těmito pacienty. Bojíte se?
Mám zdravý respekt. Až do první antraxové aféry v Americe po teroristických útocích z 11. září se podobné věci všude ve světě dost podceňovaly. Stále si všichni říkali, že se nic nemůže stát.

Od té doby se to bere víc vážně. Po antraxové hysterii se věci pohnuly kupředu, po hysterii kolem SARS také. U nás se již mnoho udělalo a věřím, že se udělá i teď, po hysterii s ptačí chřipkou.

Budou právě naši lékaři při pandemii chřipky nejvíce na ráně?
Nejvíce jsou ohroženi lékaři v prvním kontaktu, tedy obvodní. Než první pacienti s nějakou nebezpečnou infekcí dorazí k nám na kliniku, bude se o tom již pravděpodobně vědět.

Rychlost šíření infekcí ale nelze v dnešní době tryskových letadel v žádném případě podceňovat. Jeden americký epidemiolog říká: Hrozba pandemie obchází svět rychlostí tryskového letadla. S tím já souhlasím.

Nechovají se v souvislosti s ptačí chřipkou média až hystericky?
Já to z určitého hlediska považuji za užitečné. Když se o věci více mluví, tak je také větší naděje, že se rychleji pohneme kupředu.

Máme se tedy dát očkovat a zběsilý útok na lékárny není zbytečný?
Očkování je vždy užitečné. Ochrání před běžnou chřipkou a sníží také pravděpodobnost možné současné infekce viry běžné lidské a ptačí chřipky.

Myslíme si totiž, že právě v případě, kdy by se člověk nakazil současně těmito dvěma viry, mohlo by dojít ke vzniku nového pandemického kmene. Očkování má velký smysl především pro ohrožené skupiny obyvatelstva.

Které skupiny to jsou?
Hlavně starší a chronicky nemocní lidé. U nich může být i běžná chřipka zabijákem. Pokud mají jiné závažné nemoci, tak se může stát, že těžší horečnaté onemocnění nepřežijí. Pak má také cenu očkovat určité profesionální skupiny.

To je kdo, třeba politici?
Představte si, že onemocní valná část populace, například ve službách. To může na nějakou dobu ohrozit i chod země. Proto je třeba chránit tyto profesionální skupiny.

Vy sám jste očkovaný?
Ano. A doporučuji to všem, pokud se očkovat mohou. Očkování je ale komplikované tím, že každý rok přijde trochu jiná chřipka a my očkujeme proti těm typům viru, které vlastně byly vytipovány jako nejpravděpodobnější původci onemocnění v nadcházející sezoně.

Může se tedy stát, že se odborníci spletou a očkování nebude chránit tak, jak by bylo žádoucí. Většinou to ale funguje naprosto spolehlivě.

Říkáte, že staří lidé na chřipku mohou umřít. Máme se jí bát všichni? Na první pohled je banální.
Pro mladé a jinak zdravé lidi není běžná chřipka nebezpečná, ale mezi ohroženými skupinami obyvatel může způsobit značnou úmrtnost.

A co se stane, když přijde celosvětová pandemie?
Až přijde nový takzvaný shift chřipkového viru, nebude proti tomu mít většina populace žádné obranné látky. Takové chřipkové viry se vracejí například až po desítkách let, a proto na ně není náš imunitní systém dopředu připraven. Takový virus bude určitě vysoce nakažlivý, ale zda bude i vysoce smrtící, to dnes nevíme.

Chřipka v. ptačí chřipka

Když máme obyčejnou chřipku, rozeznáme ji vůbec od té ptačí?
Bezpečně se to pozná jedině virologickým vyšetřením.

Tedy po naší případné smrti. Jsou ty příznaky podobné?
Mrtvý být rozhodně nemusíte, virologické vyšetření může rozpoznat příčinu onemocnění mnohem dříve a ne každý pacient na ptačí chřipku zemře.

Příznaky si ale mohou být podobné a materiál od nemocného musí být odeslán na specializované vyšetření. Mohlo by se stát, že případ ptačí chřipky s lehčím průběhem by mohl uniknout pozornosti.

To jste nás nepotěšil...
To snad ne. Ale podezření na toto onemocnění bych měl například u pacientů, o kterých bych věděl, že byli v kontaktu s ptáky, drůbeží a podobně. Pak by podrobné vyšetření bylo namístě a mohlo by odhalit, zda jde o ten nebezpečný virus. Jinak se na to nepřijde.

Kontroluje u nás někdo při epidemii chřipky, jaké viry máme v sobě?
Samozřejmě se to dělá. Během sezony vybraní lékaři odesílají materiál od pacientů do protichřipkové centrální laboratoře a tam se sleduje, zda a jaký typ viru se již mezi obyvatelstvem pohybuje.

Funguje to jako peoplemetr v televizi. Sesbíráte data od určitého počtu lidí a dostanete přibližný obrázek o epidemiologické situaci. Také se povinně hlásí výskyt infekčních nemocí. Jenže to se dělá v civilizovaných zemích, ve světě jsou ale oblasti, o kterých bych si nedělal iluze, a ty mohou být právě i líhní nové chřipky.

Co následuje?
Nejdůležitější je včas rozpoznat nový typ potenciálně nebezpečného chřipkového viru. Pak totiž následuje velmi závažné epidemiologické a také ekonomické rozhodnutí.

Rozhodnete se, že proti tomuto viru začnete vyrábět vakcínu, ale po světě jí potřebujeme stovky milionů dávek. To stojí ohromné peníze. Když se spletete, vznikne velký problém.

Když jsme u té ptačí chřipky. Lidi u nás vykoupili lék Tamiflu. Je to skutečně takový zázrak?
Tamiflu a jemu podobné léky pomáhají. Zabraňují vstupu viru do cílových buněk v organismu. Když onemocníte ptačí chřipkou, tento lék vám může zachránit život. Největší smysl má právě při léčbě již nemocných.

Lze jej také brát jako ochranu před infekcí po celou dobu ohrožení, což může trvat i mnoho týdnů. Pak se bere jedna tabletka denně a ta stojí téměř sto korun. To není laciná záležitost.

Je tu také značné riziko, že kdyby začaly brát tento lék stamiliony lidí v této snížené dávce, prudce se zvýší pravděpodobnost, že virus získá rezistenci. Mohl by se stát proti tomuto léku odolný.

Dá se určit, kdy začít brát léky, když víme, že se na nás žene pandemie?
Hlavní je včas zjistit, že nový nebezpečný kmen viru chřipky již vznikl. Pak je třeba začít vyrábět vakcínu, což je určitý problém, protože může trvat i několik měsíců, než farmaceutický průmysl rozjede výrobu a dodá na trh očkovací látku.

To jsou neveselé vyhlídky. Rozumíme tomu správně, že za toho půl roku v případě pandemie mnoho lidí zemře?
V případě pandemie vysoce virulentním kmenem se to může stát.

Není jednodušší vyrobit co nejvíce preparátu Tamiflu a rezignovat na očkování vakcínou?
Ne. Vakcína dává mnohem lepší ochranu. Dokáže zastavit epidemii.

Existuje podle vás další velké celosvětové nebezpečí související s vážnými infekčními nemocemi?
Vezměte si například pravé neštovice. Od osmdesátých let se ve většině světa populace proti této nemoci neočkuje, protože se ji podařilo zlikvidovat. Proto miliardy lidí nejsou vůči této chorobě imunní. Jenže kultury neštovičných virů se dají skladovat po staletí. Ví někdo, zda je neměli Kaddáfíové či Saddámové?

Obáváte se, že by viry mohli šířit po světě teroristé?
Zda Usáma bin Ládin někde na tom nesedí? Je to možné. Představte si, že teroristé vymyslí technologii, jak něco takového pustit do vzduchu. To by mohla být ohromná katastrofa s mnoha mrtvými. A takových nemocí je řada.