Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Léčba vážných chorob stojí stát dvě miliardy

  1:00aktualizováno  1:00
Čeští vědci vyvíjejí nový lék proti rakovině, zní zpráva posledních dní. Jindy je na dosah nový lék proti AIDS či proti jiné vážné nemoci. Na jedné straně naděje pro nemocné, na druhé zkáza pro ty, kdo mají platit. Nové léky jsou stále dražší.

Jaká je cena života? Třeba šest milionů korun rok co rok.

To je šestnáct tisíc korun denně. Právě tolik stojí léčba jednoho z osmnácti pacientů se vzácnou Gaucherovou chorobou, která postihuje metabolismus.

Sami by si tito lidé - mnohdy děti - nemohli léčbu nikdy zaplatit. Ale i zdravotní pojišťovny mají stále větší problém uhradit vše, co rychlý vývoj medicíny umožňuje. A lékaři se bojí, že přijdou škrty.

Pro ně přitom volba neexistuje. Ještě nedávno měly tyto děti jedinou perspektivu: smrt. Dnes mohou mnohé díky léčbě téměř plnohodnotně žít.

"Pro nás má každé dítě takovou cenu. A rozhodně je neléčíme proto, aby mohly leda hnout palcem u nohy," říká šéf Centra dědičných poruch metabolismu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Jiří Zeman.

Většina dětí chodí do školy, dospělí do práce, jen jeden pacient je v invalidním důchodu. Gaucherova nemoc je jedna z nejdražších, ale není jediná. Do takzvaných "drahých diagnóz" patří celá řada vzácných poruch, jejichž roční léčba stojí mnoho milionů korun.

Všeobecná zdravotní pojišťovna, která hradí většinu nákladů na péči o tyto pacienty, za to platí přes dvě miliardy korun ročně. Pacientů je přitom z celkového počtu zlomek kolem šestnácti set.

Pro srovnání: před deseti lety stálo léčení těchto diagnóz desetkrát méně, tedy 200 milionů. "A za dalších deset let budou výdaje opět desetinásobné," odhaduje profesor Zeman.

Každý rok jeden nový lék
Zhruba 450 metabolických chorob lékaři zatím neumějí léčit. Ale každý rok se objeví aspoň jeden nový lék. Teď například dostane svůj lék první český pacient s Fabryho nemocí, která poškozuje důležité orgány.

Předpokládaná cena je až sedm milionů ročně. "Věda se naštěstí nedá zastavit ale pro nás přijdou strašně těžká rozhodnutí, z čeho léčbu zaplatit," podotkl Zeman. Mluvčí VZP Jiří Suttner dokonce označil vize za "téměř katastrofické".

Účet za jednoho konkrétního pacienta přitom může až několikanásobně překročit průměr. Loni se například léčba jednoho dítěte vyšplhala na 13,5 milionu. A lékaři v nemocnicích často bojují s předepsanými limity, kolik mohou utratit.

Proč jsou léky tak drahé?
Farmaceutické firmy mají pro tyto preparáty malý trh, protože pacientů je na celém světě málo. "Na jih od rovníku se tak drahé léky vůbec neprodávají," řekl Antonín Pečenka z VZP.

Výdaje na vývoj léku pro malý počet pacientů se tak firmám vrátí jedině v případě, když nasadí hodně vysokou cenu. A navíc cenu evropskou, žádné výjimky pro "chudší" českou ekonomiku neexistují.

Je to spíš naopak. "Firmy argumentují tím, že jsme pro ně příliš malý trh, a tak se například některé preparáty snaží prodávat u nás až o třetinu dráž než třeba v Británii," upozornil Pečenka.

Situace s financováním drahé léčby je podle zástupců VZP do budoucna jen těžko únosná. VZP navíc tvrdí, že se většina "drahých" pacientů účelově shromažďuje právě u ní.

"Stane se, že celá rodina je pojištěna u jiné pojišťovny, ale když někdo onemocní, je najednou u VZP. Existuje povědomí, že největší pojišťovna to vždycky zaplatí," řekl Suttner.

VZP by uvítala, kdyby drahé diagnózy financoval stát ze speciálního fondu. Tak jako tak ale bude nutné někde ušetřit. Podle Pečenky jsou čeští pacienti příliš rozmařilí, když si nechávají od pojišťoven plně hradit lázně nebo léky typu paralen či acylpyrin, které si mohou v lékárně koupit sami. Zásadnější změny ve zdravotnictví jsou však stále v nedohlednu.




Nejčtenější

Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

VIDEO: Jak se ze služky Gottwaldové stala první dáma. A lidé se jí smáli

Marta Gottwaldová (Na snímku z roku 1948)

Toužila být obdivována jako její předchůdkyně Hana Benešová. Jenže Martě Gottwaldové, která začínala jako služka a...



Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Pětkrát o očekávání: Submisivní muž ženě neimponuje, říká psycholožka

Ilustrační snímek

„Bez ohledu na proměnu společnosti a generační rozdíly očekává stále žena většinou muže, který bude vůdčí osobností,...

Další z rubriky

Manuál pro vytížené matky: stanovte si pravidla a neříkejte musím

Ilustrační fotografie

Pokud máte děti, pracujete na dvojnásobný úvazek už jen tím, že se o ně staráte a že pečujete o domácnost. A když k...

Jak se vyznat v informacích na obalech. Méně je někdy více

Ilustrační fotografie

Jestli se jen trochu zajímáte o zdravou výživu, asi víte, že už při nákupu potravin byste měli pozorně číst etikety....

Má tři autistické děti a sama onemocněla. Pomozte a přijďte na Jarmark

Paní Blanka žije s postiženými dvojčaty v nájemním bytě na okraji Liberce.

Mnohé rodiny s obtížemi zvládají péči o jedno postižené dítě. Paní Blanka má tři syny a všichni jsou autisté. Dva z...



Najdete na iDNES.cz