Touha je základní ingrediencí lásky, a přitom jejím úhlavním nepřítelem. Toužíme po lásce, a když ji najdeme, začneme toužit po tom, co nemáme. Zrádná hra touhy nás tak může snadno odlákat z jinak šťastného vztahu, připravit o milovanou osobu či snad i o toho "pravého".
Je láska dostatečně silná na to, aby svodům zákeřné touhy odolala? Může láska existovat bez touhy? Budeme šťastnější, když se zamilujeme, nebo stačí jen uspokojit naši sexuální vášeň?
Emoce, která velí všem
Podobné otázky si kladla doktorka Helen Fisherová, antropoložka z americké Rutgers University. Její dlouhodobá studie, kterou komentoval magazín Discovery Fit & Health, monitorovala několik tisíc párů z celého světa. V závěrečném stadiu výzkumu doktorka dokonce sledovala u vybraných párů aktivitu mozku, kde identifikovala tři hlavní oblasti, jež souvisí s našimi romantickými emocemi: milostnou přitažlivost, sexuální touhu a lásku (ve smyslu dlouhodobé náklonnosti ke stálému partnerovi).
Z následných měření pak vyplynulo, že především posledně jmenovaná oblast je ta, která velí našim citům.
Když nás ovládne muž
Výsledky studie jsou jednoznačné. Láska, nikoli touha, je nejsilnější cit, který nás kdy naplňoval. Toto odhalení mimo jiné podpírají i chemické procesy, které se v našem těle za daných milostných okolností odehrávají. Sexuální touha například způsobuje, že se nám zvedá hladina testosteronu. Řečeno s nadsázkou, velení nad našimi těly přebírá muž.
Jak to potom ovlivňuje naše chování, je pak velmi snadné si domyslet: testosteronový chtíč zaplavuje náš úsudek a my se ženeme za kořistí jako nevybouřená šelma (nebo spíše králík). Taková situace nemá však příliš dlouhé trvání, takže se nemusíte bát, že by vás tento toužící muž ovládal nadosmrti.
Hormon štěstí i neštěstí
Hormon lásky oxytocin je ve srovnání s účinky testosteronu méně intenzivní. Zamilovanost nás tak nutně nemusí zaplavit pocitem, že se z nás stal pán tvorstva, který své geny musí rozsévat rychlostí práškovacího letadla. Oxytocin však s sebou přináší emoci, kterou vášeň, touha ani chtíč nikdy nenahradí: totiž pocit štěstí. Pocit TRVALÉHO štěstí.
Na druhou stranu, jak tvrdí doktorka Fisherová, láska má nad touhou převahu i v opačných situacích. "Ať už je to jakkoli, když někoho lákáte, aby s vámi šel do postele a jste odmítnuti, nepácháte kvůli tomu sebevraždu, neupadáte do deprese. Takové stavy umí vyvolat jenom láska," dodává s nadhledem antropoložka.
