Ona
Postrach všech matek může vyřešit kyselina listová.

Postrach všech matek může vyřešit kyselina listová. | foto: Jan Strouhal, MF DNES

Kyselinou listovou proti Downovu syndromu

  • 9
Budoucí maminky mohou snížit riziko, že se jejich děti narodí s Downovým syndromem. Vědci dokazují, že zázračným lékem by měla být nenápadná kyselina listová.

Je spoustu těhotných žen, zvláště těch po třicítce, které s hrůzou očekávají, zda jejich dítě nebude postiženo Downovým syndromem. Je to již pár let, co byl objeven zajímavý poznatek. Už delší dobu se ví, že užívání kyseliny listové před početím je dobré kvůli snížení rizika narození dítěte s poruchou míchy (NTD- neural tube defects). S objevem nových blahodárných účinků této látky seznámil tým vědců již před 4 lety v časopise „The Lancet“.

Začněte 3 měsíce před početím
Poukazuje se na to, že ženy, kterým se narodilo dítě postižené Downovým syndromem, měly v metabolismu potíže s kyselinou listovou. Jak jsme již zmiňovali, pozitivních účinků je víc, ale v tomto případě je kyselina listová důležitá při „rozdělování“ chromozomů. To nastává při dozrávání neoplozeného vajíčka před ovulací.

Doporučuje se tedy preventivně, pokud chce žena otěhotnět, začít brát pravidelně 3 měsíce před početím kyselinu listovou. Doporučovanou denní dávkou bývá 0,5 mg denně. Látka je dostupná v lékárnách, vhodné je ale konzultovat volbu přípravku s lékařem. Dobré je také upozornit na to, že kyselina nepůsobí sama, ale „spolupracuje“ se zinkem, vitaminem B12 a vitaminem C. Přísunem těchto vitaminů totiž pomáháme tomu, že kyselina listová bude lépe absorbovaná. Přirozeným zdrojem kyseliny listové je např. špenát, chřest, květák, luštěniny nebo červená řepa.

Malý průvodce vyšetřením
Vrozená vada, která zapříčiňuje mentální retardaci, se objevuje u 1 dítěte ze 700. Je zavádějící si myslet, že se děti s Downovým syndromem rodí jen starším ženám (nad 35 let). V 16. týdnu se u běžné těhotné ženy provádí tzv. tripple test. Jedná se o vyšetření výše hladin tří hormonů v krvi (AFP, hCG, uE3). Ty mají poukázat na vrozené vývojové vady a chromozomální odchylky. Podle poměru hladin hormonů a věku matky se dá usoudit podezření na vývojovou vadu. U každého vyšetření je uveden závěr vyjadřující pravděpodobnost některé vývojové vady např. 1: 300 (1 dítě nemocné na 300 zdravých).

Výsledky tripple testu nebývají vždy přesné. Pokud není test přesně načasován, jsou výsledky přímo zavádějící. Pro potvrzení je nabídnuto vyšetření zvané amniocentéza. O co jde? Pomocí ultrazvuku se zjistí poloha plodu a placenty. Poté je ženě zavedena břišní stěnou tenká jehla, kterou se odebere malé množství plodové vody. I když se tímto vyšetřením může podezření vyvrátit, je matka zbytečně pod vlivem velkého stresu. Nehledě na to, že nebezpečí potratu při amniocentéze je asi 1:100. „Downův syndrom lze ovšem s jistotou určit až po narození dítěte“, dodává ve své knize Downův syndrom pediatr Mark Selikowitz.

Přes veškeré pokroky medicíny se vada Downova syndromu prozatím zcela nevyřešila a je nutné si uvědomit, že tyto děti se i nadále budou rodit. Pro plnohodnotný život těchto dětí, ale i celých rodin je důležité dodávat jim naši podporu.