Kvasinková infekce patří k nejčastějším zdravotním problémům, se kterými se lidé potýkají. Podle lékařských statistik postihne alespoň jednou za život pětasedmdesát procent žen (čtyřicet procent z nich na ni trpí opakovaně) a patnáct procent mužů.
Většina lidí se však stále domnívá, že postihuje pouze ženské genitálie a jde o neškodný zdravotní problém. Představujeme vám největší kvasinkové mýty:
Mýtus: Kvasinkovou infekci si můžete diagnostikovat sami
Domníváte se, že jakmile se u vás objeví výtok, jde automaticky o kvasinkovou infekci, a naopak, že kvasinková infekce bez příznaků neexistuje? Tak jednoduché to není a domácí diagnostika by se vám v tomto případě mohla velmi nevyplatit.
Podle údajů National Institutes of Health dvacet až padesát procent žen, které trpí kvasinkovou infekcí, nemá žádné příznaky. Studie provedená American Social Health Association zase zjistila, že sedmdesát procent žen se pokouší své zdravotní problémy, které považují za kvasinkovou infekci, vyléčit nejdřív doma a teprve potom kontaktují lékaře.
Nicméně v řadě případů symptomy nesouvisí s kvasinkovou infekcí, ale se zcela jiným onemocněním. Například bakteriální vaginitida, alergická reakce, nebo podráždění nevhodnou kosmetikou se projevuje stejně jako kvasinková infekce, tedy svěděním, zarudnutím či výtokem.
Mýtus: Dětí se kvasinková infekce netýká
Mnozí lidé se domnívají, že kvasinková infekce se přenáší pouze sexuálním stykem, a proto jí nemohou trpět děti. Ale kvasinkovou infekcí mohou onemocnět už novorozené děti, které se nakazí od své matky při porodu.
Později se u dětí může rozvinout kvasinková infekce v důsledku nedostatečné hygieny při přebalovaní, nebo naopak přílišného omývání mýdlem (kterým se naruší ochranný filtr kůže), používání dráždivých pracích prostředků, chronického stresu, nebo například užívání antibiotik.
Nejčastější formou kvasinkové infekce u novorozenců je takzvaná moučnivka (soor), která postihuje ústní dutinu a vytváří v ní bílý povlak. Protože kvasinky dokáží přežít i na dudlíku nebo nedostatečně sterilizované láhvi, je při léčbě nutné odstranit i tyto možnosti opětovné nákazy.
U starších dětí je potom nejčastěji postižena oblast pod plenami, kde se objevují červené pupínky a mokvavé puchýřky.
Mýtus: Kvasinková infekce je v podstatě neškodná
Ve výjimečných případech může kvasinková infekce přerůst v takzvanou systemickou kandidózu, která zachvátí celé tělo a podle výzkumu zveřejněného v Journal of Obstetrics and Gynecology v pětasedmdesáti procentech končí smrtí.
Infekce se rozšíří po těle krevním oběhem a nebezpečná je zejména pro ženy s oslabeným imunitním systémem. Jen ve Spojených státech zemře ročně na následky kvasinkové infekce víc než deset tisíc lidí.
Mýtus: Kvasinková infekce postihuje jen ženy
I když je kvasinková infekce tradičně spojována spíše se ženami, onemocnět může i muž. Podle údajů Candida Support postihla kvasinková infekce v rozmezí let 2002 až 2007 patnáct procent mužů.
U mužů je však její diagnostika ještě problematičtější než u žen. Obvykle se projevuje svědícím a pálícím penisem, na penisu se mohou objevit červené skvrny, mírný otok, bělavé puchýřky či výtok z penisu.
Při souloži mohou muži s kvasinkovou infekcí pociťovat pálení či bolest. Nejčastěji se muži nakazí kvasinkovou infekcí při sexu, ale častý je i její rozvoj po užívání antibiotik, kvůli nevhodné kosmetice či při cukrovce.
Mýtus: Kvasinková infekce postihuje jen genitálie
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že kvasinková infekce útočí jen na genitálie. Ve skutečnosti kvasinky, které toto onemocnění způsobují (Candida albicans), tvoří například patnáct procent střevní mikroflóry a osidlují i ústa nebo třeba jícen.
Za normálních okolností žijí v souladu s ostatními kvasinkami a bakteriemi v lidském těle, ale pokud se přemnoží, mohou se krevním oběhem dostat prakticky k jakémukoli tělesnému orgánu a napadnout jej.
Na pokožce se například může projevit puchýřky, jistou formou akné, ekzémem, nebo plísňovým onemocněním. Signálem napadení trávicí soustavy je zase zápach z úst, zácpa, nebo naopak průjem, nadýmání, pachuť v ústech nebo nadměrná tvorba aftů. Napadeny mohou být klouby, vlasy, oči, uši, nos, dutina ústní nebo například močové cesty.
