Pětatřicetiletou Janu trápí atopický ekzém už odmala. Pomocí mastí a krémů od kožního lékaře naštěstí drží nemoc pod kontrolou. Tedy až na výjimky.
„Před pěti lety jsem zažila v práci šikanu ze strany vedení. Snášela jsem to skoro půl roku a v tu chvíli se mi ekzém zhoršil tak, že jsem nemohla ani spát,“ popisuje Jana dnes již s úsměvem své zkušenosti. Nejprve nechápala, co se děje, ale její lékařka měla rychle jasno.
„Sama se mě zeptala, jestli nezažívám stres v práci, a mně se to hned spojilo. Našla jsem si novou práci, začala chodit na jógu, více jsem se věnovala sama sobě. A dnes? Nepoznali byste, že jsem atopik,“ hlásí hrdě Jana.
Dermatovenerologové už dlouho vědí, že stav kůže ovlivňuje mnoho různých faktorů. Od stravy a prostředí, ve kterém žijeme. Jenže pojišťovny stále mnohem raději proplácejí předepsanou mastičku než povídání lékaře s pacientem o jeho radostech a strastech. Klinické studie i praxe však hovoří jasně, a tak už řadu let vznikají psychodermatologická pracoviště, která sdružují na jednom místě dermatology, psychology i psychiatry. Bohužel tempem, které není dostatečné. Pokud tedy podobného odborníka sháníte, počítejte s tím, že si na něj budete muset počkat.
Největším strašákem je chronický stres
Kůže je velmi citlivý orgán. A i když se ji snažíme léčit zejména zvenčí pomocí mastiček, ve skutečnosti obvykle reaguje hlavně na to, co se děje uvnitř nás samotných. Velmi častým spouštěčem vyrážek je strava. Děti se běžně osypávají po jahodách, rajčatech, čokoládě nebo cizokrajném ovoci. A strava dokáže zhoršit kvalitu kůže či pleti i u dospělých pacientů.
„Střevo je nejen orgánem pro vstřebávání živin, ale i velký imunitní systém a jeho správné fungování je důležité pro udržení rovnováhy celého těla. Hodně chronických nemocí, například záněty dutin či ekzémy, souvisí s nedostatečnou funkcí střev,“ říká pražská kožní lékařka Ivona Kosová.
Lupénka trápí i celebrity. S nemocí bojuje Spearsová i Kardashianová |
Kůži neprospívá bílá mouka, uzeniny, těžká a mastná jídla, červené maso, konzervanty, polotovary ani chemicky upravená jídla. To všechno může narušit kožní bariéru, kůže pak není schopna zabránit průniku škodlivin a alergenů z vnějšího prostředí, uniká z ní voda i minerály, stává se velmi citlivou, dochází k jejímu vysušování, zdrsnění, je šupinatá a popraskaná.
Za kožními problémy mnohdy stojí i dlouhodobý stres. Ano. Přesně ten stres, který negativně ovlivňuje pochody v celém těle, zapříčiňuje bolesti hlavy i zad, vážné metabolické i kardiovaskulární nemoci, stojí v pozadí různých onkologických problémů.
„Dnes jsou lidé velmi pracovně vytížení, žije se až nezdravě rychle a mnoho lidí se neumí v životním tempu zastavit. A často se právě na kůži objeví změny, které souvisí s velkým vypětím nebo můžou i být signálem onemocnění některého vnitřního orgánu,“ upozorňuje kožní lékařka Lucia Mansfeldová. Jenže ekzém a vyrážka mohou být teprve začátek problémů: u některých pacientů se postupem času objevují psychické potíže.
„Závěry klinických studií vykazují u 30–60 % kožních pacientů obtíže psychosociální, poruchy chování a nízkou kvalitu života. Rizikoví kožní pacienti trpí depresivními a úzkostnými poruchami, svěděním a pálením kůže, halucinacemi, bludy a myšlenkami na sebevraždu,“ vysvětluje docentka Růžena Pánková, působící na Dermatovenerologické klinice 1. lékařské fakulty. Právě ona stála za vznikem psychodermatologické sekce a celý život se psychosociálním aspektům léčby věnuje.
Nejčastější kožní potíže• Atopická dermatitida Onemocnění, které se objevuje zejména u dětí, nejčastěji už v kojeneckém věku. Pacient má zpravidla velmi suchou, popraskanou a olupující se kůži s nedostatečným obsahem vody, schází ji totiž schopnost vodu zadržovat a snadno se v ní tvoří jemné trhlinky. Nemoc má genetický základ, vyvolat a zhoršit ji ale může právě stres či náročné psychické situace. • Mykózy Jsou nepříjemná plísňová onemocnění vyvolaná houbami, mikromycetami. Povrchové mykózy postihují kůži a viditelné sliznice. Vyskytují se většinou na místech, kde zůstává kůže vlhká, v meziprstních prostorách, u žen na sliznicích pohlavních orgánů, ve vlasech či vousech. „Mykózy jsou všudypřítomné, a tudíž je snadno možné se infikovat. Některé pacientky navíc proti mykózám nemají obranyschopnost, zjednodušeně řečeno protilátky, a tudíž se nakazí velmi snadno,“ upozorňuje přednosta gynekologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Bohuslav Svoboda. Radí nosit spodní prádlo, které se dá vyvářet, používat hygienické pomůcky pouze pro sebe a vyhnout se prostorům, ve kterých se může infekce šířit, jako jsou společné toalety, veřejné koupelny a bazény. „Mykózy se mohou rovněž šířit pohlavním stykem, pak je nutné vyšetřit a přeléčit i partnera,“ doplňuje docent Svoboda. První pomocí například na dovolené je návštěva lékárny a zakoupení volně prodejných léků na léčbu tohoto onemocnění a následně konzultace s lékařem. • Lupénka Lupénka jen v České republice trápí skoro tři čtvrtě milionu lidí. Za jejím vznikem stojí mnoho různých faktorů. Od genetické predispozice po životní styl, infekce, stres a psychické potíže. Kůže lupenkářů se tvoří rychleji než u zdravých lidí. V postižených oblastech se kožní buňky vytvoří za 3–6 dní namísto běžných 28 dní. Právě kvůli tomu vznikají tlustá šupinatá ložiska, která se olupují. Kromě lokální léčby pomocí krémů pomáhá i úprava stravy. „Speciální výživa s dostatkem bílkovin a tekutin by měla byt zejména u velmi těžkých stavů, tzv. psoriatické erytrodermie, kdy dochází k zarudnutí kůže celého těla a v důsledku výrazného olupování kůže dochází k velké ztrátě bílkovin. Pacienti s lupénkou často mají i další nemoci metabolismu, cukrovku apod., to ovlivňuje i doporučenou stravu,“ říká kožní lékařka Lucia Mansfeldová. V posledních letech u těžkých forem skvěle funguje biologická léčba. „Má samozřejmě i svá specifika a úskalí, proto tuto léčbu lze předepsat a nasadit jen ve specializovaných centrech – většinou na kožních klinikách a odděleních velkých nemocnic,“ dodává Mansfeldová. • Seborea Toto nepříjemné onemocnění se často zaměňuje za lupénku či atopický ekzém. Vyskytuje se na místech se zvýšenou funkcí mazových žláz, typicky na vlasové pokožce, obličeji či hrudníku i genitáliích. Produkce kožního mazu je při této nemoci zvýšena, kůže zanícena, svědí, pálí, je zarudlá a podrážděná, nacházejí se na ní mastné šupiny až krusty, které místy splývají. Mezi spouštěcí faktory patří zejména stres, nezdravý životní styl nebo také problémy s trávením. Léčba je velmi komplexní, spočívá především v hygieně, psychické pohodě, ale také v používání kortikoidů i antimykotik. |
Léčba je náročná, ale vyplatí se
Jestliže i vaše onemocnění souvisí s psychickým rozpoložením, vězte, že mastička na vyléčení stačit nebude. Nemusíte se nutně stěhovat na samotu a celý den se vrtat v hlíně, více času a duševní pohody byste však hledat měli. A psychodermatolog vám s tím vším pomůže.
Na první návštěvu si rezervujte dostatek času. Na rozdíl od klasických kožních lékařů se psychodermatologové velmi důkladně soustředí na samotnou diagnózu a první setkání vůbec. Nestačí jim letmý pohled na vyrážku, ale s pacientem si dlouze povídají.
„Rozhovor lékaře s nemocným je hlavním nástrojem psychosomatické diagnostiky. Citlivě vedenou psychosomatickou anamnézou začínáme vytvářet osobní vztah, který by měl vyústit v léčebné spojenectví lékaře s nemocným a u dětských pacientů i se členy rodiny,“ popisuje Pánková.
Jednou z nejčastějších kožních nemocí, která úzce souvisí s rozpoložením pacienta a jeho duševním stavem, je atopická dermatitida. Objevuje se velmi často do jednoho roku věku a právě u dětských pacientů dokáže napáchat závažné problémy.
„Atopická dermatitida ve svých důsledcích postihuje nejen nemocného, ale celou jeho rodinu. Silné svědění dětí s atopickou dermatitidou vede ke škrábání a tím k začarovanému kruhu svědění – škrábání – zhoršení atopického ekzému, poruchám spánku, soustředění dítěte, sociální izolaci,“ jmenuje přidružené problémy lékařka. S tím samozřejmě souvisejí i problémy ve škole. Horší výsledky ve vztahu k okolí, a tím pádem i nižší sebevědomí.
„Kontrolované klinické studie ukázaly, že u dětských atopických pacientů pomáhá nácvik relaxace, úprava návyků, hygieny, životního prostředí, psychoterapie a nácvik zvládání stresové situace. Kromě zlepšení ekzému došlo k ústupu svědění a následného škrábání, snížení úzkosti a deprese,“ popisuje dále Pánková.
Při vyšetřování zajímá lékaře úplně všechno, dokonce i pacientův výraz v obličeji nebo gestikulace. „Výraz v obličeji je skutečně velmi diagnosticky cenný nástroj, stejně tak gestikulace, způsob prezentace kožních projevů, zdali se pacient své kůže dotýká nebo se naopak dotyku vyhýbá.
Aktivní pacient a naslouchající lékař
Psychodermatologie není pro každého. Vyžaduje opravdové nasazení, vůli a snahu se léčit. Není ani jednoznačná jako informace z příbalového letáku. Univerzální návod na život bez stresu pacient nedostane. Nikdo mu neřekne, jak si má nastavit život, aby stres nepřicházel. Lékař však pacientovi pomůže, aby v sobě odpovědi na tyto otázky našel.
„Snažím se neradit, ale pokládám řadu otázek. Aby se pacient sám zamyslel, co by mohl pro sebe zlepšit, aby snížil intenzitu chronického stresu,“ popisuje Pánková. Lékaři také často doporučují sport, který dokáže následky stresu dobře vykompenzovat. Pomůže také pravidelná strava a dostatek spánku.
9. ledna 2019 |
