Na pracovní desce v kuchyni je padesátkrát víc bakterií než v toaletě.

Na pracovní desce v kuchyni je padesátkrát víc bakterií než v toaletě. | foto: Profimedia.cz

Kuchyně se hemží bakteriemi. I záchod je čistší

  • 45
Pokud byste se měli rozhodnout, jestli si připravit svačinu na záchodovém prkénku, nebo raději na kuchyňském pracovním stole, volte první variantu. Na toaletě je totiž mnohem méně nebezpečných bakterií než ve vaší kuchyni.

Nebezpečná kuchyně
Pravděpodobně nejnebezpečnějším předmětem v domácnosti je totiž podle odborníků neškodně vypadající houbička na nádobí. "Ve vlhku, teplu a mezi zbytky jídla se mimořádně dobře daří bakteriím E. coli a Campylobacter, které stojí nejen za střevními infekcemi, ale mohou způsobit i otravy z jídla," říká mikrobiolog Philip M. Tierno, kterého oslovil magazín Forbes.

Vědci z univerzity v Arizoně, kteří na toto téma prováděli před třemi lety výzkum, mu dávají zcela za pravdu. "Na kuchyňském pracovním stole je padesátkrát víc bakterií než na záchodovém prkénku," tvrdí Charles Gerba, který celý výzkum vedl. Odborníci zjistili, že v domácnostech žije obvykle pět druhů různých nebezpečných bakterií (E. coli, Klebsiella pneumonia, Streptococcus, Salmonela a Staphylococcus aureus). 

V pořadí druhý předmět v domácnosti, který představuje z hlediska výskytu mikrobů skutečnou časovanou bombu, je obyčejné dřevěné prkénko na krájení. Ohroženi jsou zejména konzumenti masa. Salmonela, E. coli a Campylobacter, to jsou jen některé z bakterií, kterým se na prkénku mimořádně daří (mimochodem, podle statistik dojde k více než polovině otrav jídlem doma). Lékaři proto doporučují používat jiné prkénko na krájení masa a jiné na zeleninu a další jídlo.

Napadlo vás někdy, že stejné druhy bakterií, jaké se vyskytují v záchodě, se nacházejí i ve vašem dřezu? Přesně tak to ale je. Výlevka je ideální prostředí pro množení bakterií. Odborníci upozorňují, že například zeleninu by měli lidé mýt ve zvláštní nádobě a nepokládat ji přímo do dřezu.

Žebříček bakterií
Závadnost nebo nezávadnost jednotlivých místností měřili vědci podle koncentrace bakterií, která se v nich nacházela. Na druhém místě se podle tohoto měřítka umístila koupelna. "Cokoli žije ve vaší toaletě, to najdete i na svém kartáčku na zuby," tvrdí Philip M. Tierno. "Bakterie mezi jeho štětinami dokážou přežít 24 až 48 hodin." Kartáček na zuby bychom měli měnit minimálně jednou za měsíc a rozhodně po každé viróze či chřipce.

To, co tvoří načervenalý film ve spárech vaší vany či na závěsu ve sprše, je Sarratia marcescens, která může zapříčinit například infekce močových cest. Koupelna se vinou těchto obyvatel umístila na žebříčku bakterií ještě před dětským pokojem, kde se bakteriím také velmi daří.

Nejméně bakterií ze všech patnácti lokalit v domácnosti, které vědci zkoumali, obsahovala právě záchodová mísa a prkénko. Vedoucí studie o tom s nadsázkou říká: "Kdyby k nám přiletěli mimozemšťané a orientovali se pouze podle množství mikrobů v našich domácnostech, pravděpodobně by si museli mýt ruce v záchodě." Lidé mají totiž toaletu zafixovanou jako hygienicky problematickou a věnují jí tudíž víc péče.