Rodiny s malými dětmi a jedním příjmem a také ty, které si nabraly úvěry a půjčky, jsou v této době druhem finanční krizí nejohroženějším. Mají vůbec šanci nepustit si krizi přes práh, když se k nim tlačí i okny?
"Hlavní je hledat řešení, nikoli viníka, to je moje heslo, které říkám všem klientům," odpovídá psycholog Tomáš Vašák na otázku, jak zvládat peněžní nouzi. Sklouznout ke vzájemnému obviňování je podle něj velmi jednoduché. "Rodiny si v posledních letech zvykly předávat odpovědnost za své hospodaření na banky. Finanční ústav schválil úvěr a tím jako by řekl ano, jste ,v pořádku‘," uvádí.
Jenže situace se změnila, páry ukolébané pohodou, že jim nic nehrozí, protože to přeci "potvrdila banka", když jim půjčila, se najednou ocitají před existenčními problémy. Ukázat prstem na viníka je řešení, které alespoň naoko na chvíli uleví. Rozhodně to ale není ten správný start, jak se ze svízelné situace dostat. Navíc když vlastně žádný viník neexistuje. Obvykle se totiž o půjčkách a způsobu hospodaření rozhodovalo ve dvou…
"Najednou se zdá být jasné, že si neměli brát hypotéku, auto na leasing, půjčku na televizi… Doporučuji postoj: Co se stalo, se stalo," radí Tomáš Vašák.
Tak půjdu já
Když přišel partner Lenky Novotné o práci, začala přemýšlet, jak by mohla vydělávat ona. "Přihlásila jsem se do kurzu manikúry a absolvovala seminář kosmetické poradkyně," říká. Zaplatila je ze svých vlastních rezerv. "Byla to sázka na nejistotu, ale vyšla," uvádí. Během několika měsíců se postavila na vlastní nohy, i když předtím uvažovala, že se nechá po mateřské zaměstnat. "Jenže do práce bych musela dojíždět, zajistit hlídání a to by bylo drahé a nepohodlné. Tahle varianta je schůdnější," dodává.
Tomáš Vašák potvrzuje, že krize je někdy výzvou ke změně fungování rodiny. "Ukáže se, že žena na mateřské má kvalifikaci v oboru, který je žádaný, naopak manžel přišel o práci v profesi, která prožívá útlum. Role se proto načas prohodí. To může být velmi funkční řešení." Splácení několika půjček bylo u Novotných zachráněno. "Sice to nebylo na žádné vyskakování, ale nemuseli jsme prodat dům, o čemž jsme původně uvažovali," říká Lenka. Navíc manžel našel po čase práci, takže se chod rodiny vrátil do starých kolejí.
Jana Kubková se rozhodla pro jinou cestu. Maximálně šetří. "Vydělává jen manžel. Já se starám o děti. Jsou pořád nemocné, takže bych to stejně měla v zaměstnání komplikované," konstatuje. Uvažovala o přivýdělku z domova, ale na úřadě práce jí řekli, že tenhle typ zaměstnání nezprostředkovávají. "Začala jsem vyrábět šperky. Zatím je to spíš ale takový psychický relax než zdroj příjmů a možná to tak i zůstane, ale cítím se spokojenější. Odreaguji se a pomáhá mi to zvládat problémy," vysvětluje.
Přiznává, že kvůli neustálému šetření byli za sedmileté manželství jen dvakrát na dovolené. "A v pražské zoologické jsme byli jen jednou, přestože žijeme kousek od hlavního města," říká. Když jedou na výlet, pak si doma namažou svačinu a vybírají místa, kde se neplatí vstupné. Jestli tím své děti neochuzují? "Nemyslím. Bydlíme v rodinném domě, máme velkou zahradu a v okolí přírodu. Snažíme se dětem například vymýšlet různé bojové hry. Chodíme do lesa, na ryby. Zkrátka jim nahrazujeme ,placenou‘ zábavu aktivitami zadarmo," dodává.
Místo do Alp za dům
Podle psycholožky Ivy Moravcové je právě nalézání takových náhradních řešení ve chvíli, kdy na rodinu dopadne finanční krize, velmi důležité. "Je zásadní nezačít se hádat, ve hře je totiž vzájemný vztah. Doporučuji v klidu si sednout nad rodinným účetnictvím a společně projít nezbytné a méně nutné výdaje a seškrtávat," radí.
Začněte třeba od výdajů na koníčky. Není třeba se jich nadobro vzdát, naopak psychickou krizi rodiny by to mohlo ještě prohloubit, ale jen je omezit. Například jít na aerobik, za který se platí, ne třikrát, ale jednou týdně. A aby pohyb nechyběl, můžete se jít proběhnout. Zadarmo.
"Přehodnoťte i kroužky dětí. Plaťte jen za ty, které jim skutečně něco přinášejí a baví je. Ostatní zrušte," pokračuje Iva Moravcová. Jezdíte rádi třeba na kole? Není nutné kvůli tomu vyrážet do Alp, i když je to určitě příjemné. Mnohdy stačí dojet několik kilometrů od domu a namazat si s sebou housku s máslem místo návštěvy rychlého občerstvení.
Pozor dávejte také na nenápadné výdaje, které pomalu ani neregistrujete. Připadá vám, že týdeník za 29 Kč je zanedbatelná položka? Jenže měsíčně je to bezmála 120 a ročně 1 400 korun. A jestli z něj přečtete jen titulky a vyluštíte křížovku, jsou to peníze více než vyhozené oknem. Stejně jako všechny ty kávy z automatů po desetikoruně, hamburgery a čokoládové oplatky koupené ve spěchu nebo jen tak z nudy.
"I setkání s kamarádkou může být drahé a levné," říká Iva Moravcová. "Když půjdete do kavárny, možná tam necháte stovku nebo víc, jestli se sejdete jednou u ní a jednou u vás doma, vyjde vás káva mnohem levněji. Přitom popovídání bude stejné," vypočítává.
Bance se přiznejte
Mnoho peněz utíká také při nákupech. Chodit nakupovat by se mělo zásadně se seznamem. "Nejhorší jsou lidé, kteří nakupují očima. To znamená, že brouzdají s prázdným košíkem a vloží do něj bez rozmyslu, co se jim líbí. Před nákupem udělejte inventuru spíže a ledničky a doplňte jen to, co skutečně potřebujete. A uvažujte. Je třeba nutné při dnešní kvalitě vody kupovat balenou?" ptá se Iva Moravcová.
Když jsou běžné výdaje seškrtány, ale pořád zeje v rozpočtu díra, je nutné provětrat úspory a investice. "Někdy bývá nezbytné prodat dům a pořídit menší bydlení nebo využít nabídku příbuzných," míní Tomáš Vašák.
Zamyslete se i nad spořením. Je nutné měsíčně posílat peníze na spořicí účet se zhodnocením necelé jedno procento? Tedy takovým, které nepokryje ani inflaci? Ale pozor, tato inventura je už o něco složitější. Dejte si pozor, abyste nerušili smlouvy před termínem, to byste o peníze naopak přišli, což se týká stavebního spoření, penzijního připojištění nebo kapitálového životního pojištění.
Provětrejte i pojistky. Je opravdu nutné platit havarijní pojištění vozu a pojistku proti živelní pohromě? Nebo by stačilo jen povinné ručení a pojištění proti krádeži? Skutečně potřebujete úrazovou pojistku, když jste zaměstnaní v kanceláři a na adrenalinové sporty se díváte jen v televizi? A tak dále…
Pokud máte hypotéku a nedokážete ji splácet, ihned to řekněte své bance. Je výhodnější najít společné řešení než čekat, až banka dům zabaví a nabídne ho v nucené dražbě. Pokud se totiž prodává po dohodě a beze spěchu, obvykle je cena vyšší a odchází spokojené obě strany. Banka dostane své a vám zbude třeba na malý byt. Možností, jak zlevnit hypotéku, je i její přefinancování v jiné bance. Ale pokud jste finanční laik, bude lepší, když vám s tím pomůže finanční poradce. Abyste nespadli z bláta do louže. To samé platí i o dalších půjčkách.
Tomáš Vašák v případě půjček navíc důrazně nabádá: "Rozhodně si v době rodinné finanční krize žádnou neberte. Nevytloukejte klín klínem." A při tom průvanu rodinného účetnictví nezapomeňte, že "skrytými zdroji" jste i vy sami.
"Když se ocitnete bez práce, nestyďte se například ptát v okolí, zda by se pro vás něco nenašlo. Nemusí to být hned zaměstnání na plný úvazek. Můžete třeba pomoci někomu něco opravit, vyrobit… Když je někdo pracant a umí myslet, každý rozumný podnikatel to ocení. Schopnost ,táhnout na branku‘ otevírá cestu k novým příležitostem," upozorňuje Iva Moravcová.
A máte-li třeba chalupu, zkuste ji pronajmout. Obrátit se můžete na některou z prověřených agentur, která vám s pronájmem pomůže.
I Jana s Lenkou našly v rodině rezervy, i když každá v něčem jiném. Jana přišla na to, že je schopná vytvářet "náhradní program", u kterého se nikdo nenudí. A bývalá sekretářka Lenka objevila, že zvládne víc než vařit kávu a zvedat telefony - že dokáže sama podnikat.
Jak se chovat k partnerovi, který přišel o práciNevyčítejte - většina propuštěných totiž přišla k vyhazovu jako slepý k houslím, nemohou za to. Věty typu Proč Františka z vedlejšího vchodu nevyhodili, a tebe ano jsou ty nejhorší, které můžete v takové situaci vyslovit. Podobně jako: Jsi k ničemu, já to vždycky říkal/a; a co teď budeme, proboha, dělat… katastrofa. Nelitujte - Ach ty můj chudáčku, mně je tě tak líto. Co teď budeš dělat… tak na tyhle věty taky zapomeňte. Váš partner není žádný chudák, prostě jen přišel nikoli vlastní vinou o práci, stejně jako tisíce dalších. Dívejte se na věc pragmaticky a s nadhledem. Je třeba jednat, ne fňukat. Chvalte, podporujte, podržte - váš partner potřebuje dostat injekci ztraceného sebevědomí. A musí cítit podporu: Ty to dokážeš, jsi schopný, neboj, nebude to dlouho trvat a budeš mít zase práci. Zapřáhněte - zařiďte, aby se partner "neflákal". Přerozdělte domácí práce. Je logické, že ten, kdo nechodí do práce, na sebe vezme víc povinností doma. Nebude mít čas přemýšlet o "hloupostech" a druhému se uvolní ruce. Je důležité vytvořit doma dobrou atmosféru, protože v ní se hledají řešení snáz. |
