Ona

Kouření se stalo smrtící zálibou chudých

  • 120
Každého desátého člověka zabije tabák. Do roku 2030 to už bude jeden z šesti. Na následky kouření ročně umřou čtyři miliony lidí. Kuřáků přibývá hlavně mezi muži i ženami s nízkými příjmy. Zjistil to výzkum, který u příležitosti Mezinárodního nekuřáckého dne zveřejnil Státní zdravotní ústav.

Podle výzkumu bude během čtvrt století umírat na následky nemocí z kouření každoročně deset milionů lidí.

"To je více, než si za rok vyžádají zápaly plic, průjmová onemocnění, tuberkulóza a porodní komplikace dohromady," uvedla Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu. V Česku ročně kvůli tabáku zemře 18 tisíc lidí.

Léčba onemocnění z kouření spolkne v západní Evropě až 12 procent nákladů na zdravotnictví. Tabák je přitom v EU zároveň nejvíce dotovanou plodinou. Unie ročně utratí miliardu eur (31 miliard korun) na dotacích pro jeho pěstitele.

Kuřáků přibývá mezi chudými i ženami
Z výzkumu vyplynulo, že chudí lidé kouří ve většině evropských zemí více než bohatí. Nejvíce kuřáků je v EU mezi nezaměstnanými (54 %) a dělníky (51 %). "Tabák a chudoba tvoří začarovaný kruh," konstatovala Hana Sovinová.

Kuřaček přibývá mezi osamělými matkami, těhotnými ženami bez partnera a dívkami mladšími 17 let.

Další, celosvětový výzkum se zaměřil na porovnání délky pracovní doby, za kterou si kuřák vydělá na krabičku místní značky cigaret. V Číně to je 56 minut, v Rusku 43, v Polsku a Velké Británii 40, v Česku 30, v USA 27 a v Jižní Koreji 17 minut.

S nekuřáckým dnem přišli před dvaceti lety Američané, aby nabídli kuřákům příležitost skoncovat se zlozvykem. Jeho termín připadá na třetí čtvrtek v listopadu (týden před Dnem díkuvzdání). Evropa se přidala v roce 1992.

Lidé, kteří s kouřením přestanou do 35 let věku, mají podle Sovinové stejné šance jako ti, kteří nikdy nekouřili. "Čím dříve jednotlivec s kouřením začne, tím větší je u něj riziko nemocí, které jej nějak omezí," varuje.

Ilustrační foto.

,