Korzet se řadí do kategorie spodního prádla. Kombinuje v sobě funkci podprsenky a podvazkového pásu. Původně totiž šlo o tílko s kosticemi, které se oblékalo, aby se dámám lépe nosily těžké spodničky či sukně. Šlo tedy primárně o ochranu pasu. „Korzety sahaly jen kousek pod pas a chránily ho přes zařezáváním těžkých sukní,“ vypráví korzetiérka, která si říká Riwaa Nerona.
Dnes už se objemných sukní bát nemusíme, přesto je korzet něčím, co může překvapivě obohatit náš šatník. Správně padnoucí šněrovačka, jak se též korzetu říká, by se měla přirozeně přizpůsobit lidskému tělu a vyzdvihnout jeho křivky. „Jsou různé střihy a velké množství korzetů. Pro každý typ postavy se dá udělat takový, který jí prospěje,“ říká módní návrhářka Zuzana Kubíčková, které se v rámci své tvorby věnuje i výrobě korzetů.
Na efekt nebo běžné nošení
Tento kousek tedy můžeme dělit různě. Například na dámský a pánský, nízký, vysoký, přes prsa či nad prsa. Korzety pod prsa vznikly na konci 19. století jako sportovní korzety. Používaly se především při jízdě na koni, nebo na tenis. Historické korzety zase můžeme vidět ve filmech.
Jak vybrat padnoucí korzetNa co se zaměřit při výběru korzetu vysvětlila Ada ve článku Jak vybrat korzet na Módním pekle. |
„Pak jsou korzety, které jsou určeny pro ‚waist traning‘, tedy pro časté nošení a cílenou modelaci pasu. Ženy si postupně zvykají na korzet tím, že ho šněrují postupně a zlehka, aby se jim vytvaroval pas. Dá se to přirovnat k tomu, jako když si v lodičkách trénujete chůzi. Oproti tomu se tzv. tight lacing korzety používají pro okamžitý efekt štíhlého pasu. Stáhnou okamžitě a rychle, ale nejsou určeny pro dlouhé či časté nošení. Proto se často používají jako součást burleskního kostýmu,“ popisuje korzetiérka.
Třicet hodin práce
Dodává, že korzet vytváří specifický typ siluety, hlavně v oblasti prsou a v prohnutí zad a bříška. Zajímavostí je, že se dříve klenutý podbřišek přiznával, zatímco dnes je to bráno jako vada na kráse. Šněrovačka v neposlední řadě také přirozeně zeštíhluje pas. „Pas má v průřezu přirozený tvar oválu, a když si žena vezme korzet, tak se vytvoří kruh. Objem pasu může zůstat stejný, takže z profilu může pas vypadat širší, zatímco zepředu vytváří efekt krásné siluety,“ říká Riwaa Nerona.
Jsou ženy, které by měly mít na nošení korzetů zbrojní pas. Vypadají v nich totiž až nebezpečně svůdně.
Pokud si chcete pořídit korzet, rozhodně je nejlepší si ho nechat udělat na míru. „Nedoporučovala bych kupovat korzet už hotový. Málokdo má konfekční postavu, takže konfekční korzet můžete nosit případně jen jako součást spodního prádla,“ říká Zuzana Kubíčková s tím, že jeho výroba rozhodně není jednoduchá záležitost. „Na konkrétní osobu, včetně vytvoření střihu a se zkoušením, by to bylo cca 30 hodin,“ upřesňuje návrhářka.
Samotné výrobě korzetu by měla předcházet konzultace klienta s korzetiérem, při které se upřesní kam a jak často se bude model nosit, nebo třeba jestli má dotyčný s nošením šněrovačky nějaké zkušenosti. Podle toho se vytvoří zkušební model. Riwaa Neroni ho dělá z pevného vyztuženého plátna a zkouší, jestli se v něm klient cítí příjemně, když chodí a sedí. Teprve potom šije „naostro“.
Korzet v historiiPředchůdce korzetů však můžeme najít i ve starověkém Řecku, Římě či Egyptě, tehdy se nosily spíš ve formě stahovacích pásů, které odkrývaly prsa. Tehdy bylo běžné, že korzety nosili i muži. Jako horní díl garderoby, který měl široká ramínka a šněrování na zádech, ho nosily dámy ve 14. století. Populárním se korzet stal zhruba v 16. století. Tehdy ho jako své spodní prádlo oblékala Kateřina Medicejská a ženám na francouzském dvoře se velmi zalíbil. Tento typ korzetu byl těsný a protáhlý a velmi pěkně tvaroval ženskou postavu (tehdy spíše poprsí, než pas). Postupně si tento kousek oblíbily ženy v Británii i zbytku Evropy. „V období renesance byla v módě drobná prsa, ženy si proto korzety utahovaly velmi těsně, aby je měla co nejmenší. Během baroka sloužil spíše jako podpora prsou, měly za úkol je vyzdvihnout,“ popisuje korzetirérka Riwaa Nerona s tím, že v nadcházející rokokové éře šlo o to, aby byla prsa co nejvíce vidět. Pas se proto potlačoval, aby ženy působily více koketně. Kdo šněrovačce ale nepřišel na chuť byl Napoleon, který je prý zrušil jako aristokratický přežitek. Pro mnoho žen bylo ale chození bez korzetu nepohodlné, a proto ho dále oblékaly pod spodní prádlo. Sériově vyráběné korzety se objevily na scéně v 19. století, později se k nim začaly přišívat i podvazky k držení punčoch. Postupně se korzety zjednodušovaly, aby měly ženy větší volnost pohybu. |
Práce (ne)jen pro chlapy
„Nejdůležitější je udělat dobrý střih. Vytvoření střihu je zásadní a měl by tvarovat. Povrchový materiál může být téměř z čehokoli. Já používám výhradně přírodní jako je hedvábí, na podšívku bavlnu,“ říká Zuzana Kubíčková.
Existují ale i speciální korzetové materiály, jako jsou brokáty, satény nebo taft. Podle Riwwi Nerony dobře fungují i luxusní potahové tkaniny, protože se nezatrhávají a méně špiní. Každý korzet se šije z několika vrstev, mohou být pouze tři, stejně jako jich může být šest. „Na vrchní materiál používám to, co se líbí vizuálně, vnitřní strana se vždy dělá z bavlny,“ popisuje a dodává, že pak přichází nejtěžší část výroby.
A to sice tužení prádla kosticemi, které se zasouvají do úzkých tunelů. Protože jsou velmi těsné, je potřeba je tam doslova natlačit. „Je to velmi fyzicky náročná práce. Než byly šicí stroje, byl výrobce šněrovaček výhradně mužské povolání,“ shodují se módní návrhářka i korzetiérka. Dříve se jako výztuže používaly velrybí kosti či dřívka, dnes je to nejčastěji ocel či plast.
Šněrovačka pod šaty i na průhledný top
Když už je šněrovačka hotová a dala takovou práci, je nesmysl schovávat ji pod oblečení. Už dávno se totiž stala součástí normálního outfitu. Jak ji tedy nosit?
„Záleží samozřejmě na tvaru korzetu, ale dobře funguje například na průhledném topu nebo extra velkých lehkých šatech, které stáhne. Bavíme se o jednoduchých a jednobarevných korzetech. Také přes krajkový top s dlouhým rukávem vypadá korzet výborně. Nebo jako součást outfitu vrstveného s průhlednými materiály,“ radí módní návrhářka.
Korzetiérka Riwaa Nerona doplňuje, že šněrovačka se hodí i jako součást garderoby ve stylu 50. let a všude tam, kde se uplatňuje silueta širokých sukní a drobného vršku. A upozorňuje, že se nenosí na holé tělo, ale vždy na bavlněnou košilku. Je to kvůli tomu, aby šněrovačka nedřela kůži, ale také kvůli údržbě. Korzet se totiž udržuje suchým čištěním.
Protože je šněrovačka velmi specifický kus oděvu, je nutné naučit se ji nosit. Ze začátku je nutné trénovat nejen její nošení, ale také zavazování. Pokud se to však naučíte, zabere vám to sotva minutu. Rozhodně byste v něm neměly dobíhat tramvaj či dělat jiné zrychlené pohyby. Na druhé straně je to ideální pomocník k rovným zádům. Díky svému těsnému střihu vás okamžitě upozorní, že se hrbíte.
