Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČeská republika patří v Evropské unii mezi země, které nejvíce bojují s obezitou. Podle odborných studií trpí v ČR nadváhou více než polovina populace. Postiženo je přes 20 procent dětské populace.
Podle Martiny Vašákové tento zásadní problém vynesla na povrch právě koronavirová pandemie. Zejména v souvislosti s šířením tzv. britské mutace a s proočkovaností nejstarších občanů se do nemocnic ve vážném stavu dostávají stále mladší lidé. A jejich společným jmenovatelem je nadváha.
„V tuto chvíli k nám, do Thomayerovy nemocnice, přicházejí většinou lidé od 40 do 60 let,“ říká pneumoložka. „Starších pacientů je méně. Vesměs jsou to lidé kolem padesátky, někdy i o dost mladší, třeba mezi třicítkou a čtyřicítkou. Vesměs lze říci, že z těch mladších prakticky žádný z nich nemá normální tělesnou hmotnost.“
„Jsou to spíše lidé s nadváhou, obezitou. Čili obezita představuje zásadní riziko. A to i pro mladší a střední věkové skupiny,“ vysvětluje pneumoložka.
Tuk je branou do oslabeného organismu
A proč tomu tak je? Skrývá se ďábel v samotné obezitě? „Bohužel ano. Jsou už k tomu odborná stanoviska. Ve viscerálním tuku (tuk v břišní dutině, který obklopuje vnitřní orgány – pozn. redakce) se objevuje poměrně velké množství receptorů, čili vstupů do buňky, pro virus SARS-CoV2. To je první faktor, tedy obézní dostanou větší virovou nálož.“
Obézní častěji onemocní i podlehnou covidu. S hubnutím můžete začít hned |
„A druhá věc: tuková tkáň není prostě jenom nějaká vycpávka, něco, co působí pouze opticky a neúčastní se na hormonálních nebo imunitních pochodech organismu. Naopak. Je to, jako když škrtnete a podpálíte stoh. Pokud dostanete nějakou infekci, tuková tkáň může spustit zánětlivou odpověď organismu tím, že produkuje hormonálně a imunitně aktivní látky.“
Typickým pacientem je podle přednostky kliniky starší člověk nebo člověk obézní. „Pokud u něj sledujeme navíc ještě tzv. komorbidity, tedy nemoci spojené s obezitou, je to mnohem horší. Ale stejně rizikoví jsou i normálně obézní pacienti bez dalších nemocí, u kterých je riziko vážného průběhu v mladším věku.“
Postavte Čechy na váhu
Podle Martiny Vašákové by proto bylo vhodné postavit česká národ na váhu a spustit kampaň proti nadváze. „Zcela jistě. Ta kampaň by měla znít: podívejte se, nestanete se tak snadnou obětí covidu, udělejte sami něco pro sebe. Pohyb je levný a zdravý a covid vás jen tak nedostane. Samozřejmě nechci, aby mě někdo chytal za slovo. Jsou výjimky, kdy onemocní mladí jedinci, kteří jsou štíhlí. Ale tam bude zřejmě imunologicky geneticky kódovaná nějaká odchylka imunitní odpovědi. Ale obezita je prostě jednoznačný faktor.“
Přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK hovořila v Rozstřelu i o následcích onemocnění covid-19. „Někteří pacienti zahojí plicní tkáň nebo jinou poškozenou tkáň jako srdce, zažívací trakt, nervový systém docela dobře. Ale někteří mají dlouhodobé následky.“
Cviky, které vás po covidu dostanou do formy   |
„To je dané zejména tím, že než by virus samotný v těch tkáních přetrvával a ještě něco poškozoval, tak spíše imunitní systém bojuje proti tomu viru tak, že ničí vlastní tkáně. A to je zřejmě principem toho tzv. postcovidového syndromu,“ konstatuje pneumoložka.
Aspirin je vhodný pro ambulantní pacienty
„Takže riziko pro postcovidové postižení představují zejména lidé, kteří prodělali těžký covidový zápal plic,“ objasňuje Vašáková. „Ale mohou to být i ti, kteří třeba prodělali covid-19 docela lehce, ambulantně a pak třeba s odstupem se jim najednou začne hůře dýchat, nebo stále ještě kašlou. Vyvinou si tak postižení na základě imunologické reakce vlastní tkáně proti koronaviru.“
V rozhovoru hovořila Martina Vašáková o tom, jak by měla vypadat samotná covidová i postcovidová péče a podrobně mluvila i o lécích, které jsou pro léčbu covidu-19 nejvhodnější.
Nejprve okomentovala užívání acylpyrinu, který je podle řady odborníků vhodný na začátku infekce. „Pokud někdo nejde do nemocnice, léčí se ambulantně a má středně těžké příznaky, tak acylpyrin pomáhá předcházet srážení krve. Covid totiž způsobuje zánět cév a v důsledku toho trombózy. Takže aspirin může být dobrou prevencí. Ale pozor na extrémní dávky, které mohou vyvolat krvácení sliznic.“
Favipiravir pro domácí léčbu. A bamlan?
„V ambulanci u lehčího zápalu plic, kde není nutná hospitalizace, lze přidat malé dávky kortikoidů,“ doporučuje pneumoložka. „Bohužel ambulantně zatím nemáme dostupné žádné antivirotikum, ale se Státním ústavem pro kontrolu léčiv jednáme o tom, aby se do ambulantní léčby dostal alespoň jeden antivirový lék. Mohl by to být výhledově třeba favipiravir.“
Plíce v ohrožení. Které nemoci jim kromě covidu-19 hrozí? |
U těžšího průběhu covidu mají odborníci v nemocnicích dobrou zkušenost s podáváním remdesiviru, větších dávek kortikoidů. Dalšími možnostmi jsou podle Vašákové baricitinib nebo tocilizumab, případně terapie plazmou čili tzv. rekonvalescentní plazma v úvodu nemoci.
„A ještě bych zmínila jeden lék, který může zabránit tomu, aby se rizikoví lidé nedostali do nemocnice a nemuseli mít těžký průběh. To jsou monoklonální protilátky proti koronaviru, jedná se o bamlanivimab, míří k nám i kombinované preparáty.“
A v čem jsou tyto léky podle pneumoložky vhodné a kdy se mají podávat? „Musí se aplikovat ve velmi časných fázích. Je třeba včas identifikovat rizikové jedince. To je i mladší jedinec, který má přidružené nemoci nebo má léčbu potlačující imunitu, případně selhání ledvin, neurologické onemocnění, případně extrémní obezitu, nebo starší lidi nad 65 let, rizikem je i cukrovka. Tady je třeba včas rozhodnout, aby se včas podala tato protilátka a dotyčný neměl závažný průběh covidu.“
Využívají speciální léky v dostatečné míře praktičtí lékaři? Jak se Martina Vašáková dívá na používání regeneronu? A nezanedbává se kvůli covidu léčba jiných závažných respiračních onemocnění, například tuberkulózy? I o tom hovořila pneumoložka v Rozstřelu.
