Výzkumníci sledovali po šest týdnů 12 lidí a zjistili, že v průměru téměř 23 hodin denně trávili vleže, vsedě nebo vestoje. Skutečně pohybově aktivní byli jen 42 minut denně, oproti zhruba 100 minutám u kontrolní skupiny, která nepracovala z domova.
„Zdá se to logické, koneckonců neměli žádný důvod být zvláště aktivní, když jim odpadla cesta do práce,“ míní Christian Lackinger, který se na výzkumu, o kterém informoval server veřejnoprávní televize ORF, podílel. Účastníci studie podle něj sportovali v průměru jen 20 minut denně. „Méně než 2 000 kroků za den nebylo žádnou výjimkou,“ poznamenal.
Kvůli úbytku pohybu podle Lackingera těla Rakušanů spotřebovala až o 500 kilokalorií denně méně, což za šest týdnů mezi 16. březnem a 26. dubnem činilo celkem 21 000 kilokalorií. Své stravovací návyky přitom zkoumaní jedinci nezměnili, kvůli čemuž přibrali, a to v průměru dvě kila. Nejvyšší přírůstek váhy činil dokonce kila čtyři.
Raušané v tom ale nejsou rozhodně sami, podobný vliv měla několikaměsíční změna životního stylu i na významnou část obyvatel České republiky. Podle průzkumu agentury STEM/MARK a Obce sokolské, která oslovila osm set respondentů, přibralo za dobu nouzového stavu 37 procent lidí mírně a 4 procenta výrazně.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ti, kteří mají s váhou problémy, jsou velice citliví, jak na vnější spouštěče – byli celé dny doma, tak na vnitřní – nejedí z hladu, ale v reakci na stres. Tomu nás koronavirus vystavil zejména kvůli nepředvídatelnosti a nemožnosti něco ovlivnit. A pak je skupina lidí, kteří žijí stále nezdravě a nehýbou se, takže ti naopak přibrali, protože jim absolutně chyběl rutinní pohyb,“ vysvětlila v rozhovoru pro iDNES.cz psycholožka Iva Málková, zakladatelka hnutí Stob.