Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poznejte komunikační typy dětí, pomůžou vám k lepší domluvě doma

  • 10
Mnoho rodičů žasne nad tím, jak jsou jejich vlastní potomci velmi rozdílní. Na každého platí trochu jiný přístup, s čím uspějeme u jednoho sourozence, nemáme šanci u toho druhého. Autoři Kamila a Petr Kopsovi se pokusili najít klíč k úspěšné komunikaci s dětmi.

Kopsovi, autoři několika úspěšných knih o výchově a komunikaci s dětmi jsou přesvědčeni, že k úspěšnému dorozumění s dítětem je třeba přizpůsobit své myšlení ale i řeč.

V první řadě je nutné si uvědomit, že děti prožívají mnohé situace diametrálně odlišně od dospělých. K nalezení vhodného způsobu komunikace pak pomůže rozdělení do několika skupin podle toho, jaký smysl je u dítěte dominantní. Kopsovi rozeznávají ve své knize Jak se domluvit s tygrem čtyři základní komunikační typy, dítě však může být kombinací i dvou z nich.

Pocitový typ

Takové dítě dá ze všeho nejvíc na svoje pocity. Neuvědomuje si konkrétní detaily, ale celkové dojmy ze situací, obrázků nebo hudby. Emoce jsou ovšem tak trochu nevypočitatelné a dětem se těžko popisují, proto může být pro takové dítě složitější vyjádřit, co by vlastně chtělo.

Kopsovi proto nedoporučují na děti tohoto typu příliš pospíchat, ale naopak jim dát čas zorientovat se v nových situacích a svých pocitech z nich vyplývajících. Emocionálně založené děti si potřebují vše vyzkoušet na vlastní kůži, složitější úkol jim rozdělujte na jednotlivé kroky. Stejně tak se snadno utopí v příliš velkém množství možností, když se mají rozhodovat.

Rozumový typ

Takové dítě miluje data, informace a procesy. Vše si rozděluje do logických kroků, užije ho na návody, plány a časové rozvrhy. I tento typ dítěte potřebuje svůj klid - zejména na samostatnou práci, která je mu příjemnější než ta společná. Zajímá se o detaily a podrobnosti k jednotlivým krokům, panikaří, pokud je logický chod kroků narušen.

„Rozumový komunikační typ se jako jediný skutečně hodí k vytváření a dodržování seznamů a časových plánů. Žádný jiný typ se jím nedokáže tolik bavit a nalézt v této činnosti takové zaujetí,“ popisují manželé Kopsovi ve své knize.

Obrazový typ

Takové dítě poznáte podle sešitu plného barevných podtržení a dalších zvýraznění. Nejlépe se učí pomocí názorných ukázek a dopředu potřebuje vědět, k jakému cíli se ubírá. Nemá moc trpělivosti, potřebuje aktivitu a možnost rozvíjet svou kreativitu.

„Potřebuje mít ve všem jasno. Potřebuje mít základní informace bez záplavy detailů, což platí i při domácích rozhovorech. Méně slov s jasným ukázáním situace je tu mnohem účinnější než záplava emocí či argumentů,“ domnívají se autoři typologie.

Sluchový typ

Tyto děti nevyhledávají oční kontakt a často se zdá, že jenom tak koukají z okna a nedávají pozor. To proto, že hlavním vjemem je pro ně sluch. Ve škole mohou mít problémy kvůli nepořádným zápiskům, látku si ale zapamatují z výkladu učitele.

Tyto děti jsou dobrými posluchači, zároveň mají velkou potřebu být ostatními vyslyšeny bez přerušování. Sluchové typy rády poslouchají samy sebe a mají sklony upovídanosti. „Pozor, dítě sluchového komunikačního typu velmi špatně snáší hádky a křik. Je to pro něj vyloženě traumatizující situace, která v něm i dlouho zůstává uložena, zvláště pokud se včas nevykomunikuje,“ popisují Kopsovi ve své poslední knize.

Sluchový typ dětí podle nich ocení, pokud budou mít klidný tichý koutek, kam se budou moci schovat, nebo si pustit hudbu podle svého výběru. Klid nebo vybranou hudbu potřebují i na práci. V komunikaci s rodiči se pak nejlépe vyplatí dítě poslouchat bez přerušování (maximálně s usměrňováním pokud odbočuje), nechat je vyjádřit svůj názor a nezpochybňovat jejich nápady, aby se neuzavřeli do svého světa.

, pro iDNES.cz