Měla jsem dva syny, rozdílných povah. Ten starší byl takový rozumný, samostatný a o necelé tři roky mladší byl sice rozumný, ale jít si koupit sám třeba žvýkačku nebo cokoliv, to se styděl.
| Napište nám Váš příběh. Vybrané oceníme knihou z nakladatelství Zoner Press z edice Encyklopedie ženy. |
Starší syn neměl žádné potíže s navazováním kontaktů s dětmi, mladší syn se hned zamilovával a s chlapci soupeřil.
Ve čtyřech letech se zamiloval do své o rok straší sestřenice a snil o tom, jak se s ní ožení.
Dlouho jsem mu vymlouvala. že to nejde. Později se zamiloval ve školce do děvčete a začalo to s vyptáváním o dětech, jak přicházejí na svět, kdy a také mě šokovala otázka jak to udělat, aby děti nebyly, když se spolu dva mají rádi. Také jsem se tázala co bude dál.
Dnes už to skoro všechno vím.
Ve druhé třídě se zamiloval do spolužačky s dlouhými světlými vlasy, takové zlatovlásky.
Jenže se do ní zamiloval i druhý spolužák. Po nějaké době mu přišel dopis (žádný předtím nedostal) a on chodil jako tělo bez duše, byl strašně čitelný vždycky ať už měl radost nebo starost. Po vyptávání, kdy mi nic nechtěl říct, jsem tajně otevřela ten dopis, který napsala ona milovaná spolužačka s obsahem , že ho nemá ráda a aby jí už nepsal.
Neprozradila jsem se, ale už cíleným vyptáváním jsem to z něho dostala a vyříkali jsme si jeho problém, dokonce odmítla i spolužáka a z těch se stali velcí kamarádi.
Pak to šlo bez nějakých velkých lásek až do puberty celkem lehce.
Problém byl určitě v tom, že starší syn, ačkoliv chytrý, samostatný, holky na něj prostě nebraly. Zato kolem mladšího bylo stále plno kamarádek. Určitě i to byl jeden z důvodů, proč na sebe nevražili.
Když mu bylo 18 studoval střední vojenskou školu, tak mi sdělil, že si najde vážnou známost a že se ožení. Já se mu tenkrát vysmála a říkala jsem, ať si užívá života a neváže se na jedno děvče, ale on si našel o 5 let (vždycky se mu líbila starší děvčata) starší děvče a v 19 letech se oženil, dostal se k policii, což byl jeho životní sen.
Jeho žena přišla do jiného stavu a narodila se jim pěkná holčička. To by měl být happy end, ten ale kolikrát v životě chybí.
Ve dvaceti letech syn umřel na leukémii. Tak vlastně ani nevím, jak by to všechno šlo dál.
