Je přirozené, že v okamžiku, kdy v náručí chováte své první dítě, jste nervózní a vyplašená. Nervozitu a obavy čerstvých matek navíc ještě zvyšuje řada mýtů, které o kojencích kolují. Seznámíme vás s největšími z nich:
Mýtus: Pokud si po porodu nemůžete pochovat dítě, váš vztah bude narušený
Možná jste také podlehla všeobecnému šílenství a máte pocit, že pokud vám okamžitě po porodu nepoloží vašeho drobečka na nahé tělo, váš vzájemný vztah se nebude moci plnohodnotně rozvíjet a vaše citové vazby budou zpřetrhány. Je v pořádku a ku prospěchu věci, když si rodiče mohou dítě hned po porodu pochovat, pokud to ale okolnosti umožní.
Jestliže však například rodíte císařským řezem, nebo se při porodu vyskytnou jiné komplikace, kvůli kterým nemůžete dostat dítě ihned do náručí, nemusíte si zoufat.
Podle psychologů je zcestné předpokládat, že vztah mezi matkou a dítětem se utvoří během několika prvních minut nebo hodin. Například psycholog J. A. Simpson uvádí, že "teprve" po dvou dnech začínají novorozenci rozpoznávat tvář matky od obličejů ostatních lidí, po třech dnech rozpoznají její hlas.
Děti ale jednoduše preferují toho, kdo je krmí, tráví s nimi nejvíc času a nejvíc na ně mluví, což je ve většině případů matka. O navázání skutečného vztahu se potom, podle něj, může mluvit až přibližně ve věku kolem dvou měsíců. Jestliže tedy nemůžete pochovat své novorozeně okamžitě po porodu, nemusíte se obávat, že vaše citové vazby budou už doživotně poznamenány.
Mýtus: Kojení je jednoduché a zvládne ho každá
Také jste už slyšela tvrzení, že kojení je stejně přirozené jako dýchání, nic na něm není a nezvládají ho pouze líné a neschopné matky? Potom jste se stala obětí dalšího častého mýtu.
I když je mateřské mléko bezpochyby to nejlepší, co může novorozenec dostat, ne vždy je kojení možné. Někdy mu brání zdravotní důvody a některé ženy se jej zkrátka nezvládnou naučit, protože kojení je dovednost, která vyžaduje určitý cvik a učení. Tvrzení, že kojení musí zvládnout každá žena, má však mimořádně negativní účinky.
Podle studie z letošního roku, která vyšla v magazínu Obstetrics & Gynecology, trpí ty matky, které mají potíže s kojením, v mnohem větší míře poporodní depresí. Pokud jste při kojení pociťovala v prvních dnech po porodu bolest, nešlo vám to, nebo jste měla například popraskané bradavky, máte o víc než čtyřicet procent větší pravděpodobnost, že se u vás objeví poporodní deprese.
Podle odborníků je to způsobeno i skutečností, že na kojení je kladen velký důraz a na ženy je v tomto ohledu vyvíjen velký tlak, takže pokud se jim kojení nedaří, získávají klamavý pocit, že jako matky selhaly.
Mýtus: Nesmíte se dotýkat měkkého místa na hlavě dítěte
Netroufnete si novorozenci ani umýt hlavičku, protože se děsíte toho, že se dotknete měkkého místa na čelem a poškodíte mu tak nenávratně mozek? Potom se můžete uklidnit, protože při opatrné a běžné manipulaci s dítětem se klidně měkkého místa na jeho hlavě dotýkat můžete.
Měkká místa, neboli fontanely, jsou vazivová spojení na hlavě novorozence, nahmatat můžete dvě (celkem je jich šest, ale čtyři z toho jsou tak malé, že si jich nejspíš ani nevšimnete). Velká fontanela se nachází nad čelem dítěte a malá potom v týlu. Tato měkká místa lebky usnadňují průchod hlavičky dítěte porodními cestami, umožňují růst mozku a postupem času se začínají uzavírat.
Nejpozději se uzavře velká fontanela, dojde k tomu obvykle mezi druhým a třetím rokem dítěte. I když často můžete pozorovat, jak pokožka v měkkých místech hlavičky pulsuje, rozhodně se přímo pod pokožkou nenachází mozek dítěte. Ochranu mu poskytují mozkové pleny i pevná pokožka, takže dítě klidně po hlavičce můžete hladit, umývat ji a podobně.
Mýtus: Mimina neumí mluvit a nerozumí
Malé děti samozřejmě ještě nedokáží používat jazyk v tom smyslu, v jakém jej používají dospělí, ale to neznamená, že by nedokázaly komunikovat, nebo nerozuměly tomu, co jim chcete říct. Dítě se snaží komunikovat se svým okolím po většinu času, i když dospělým mohou připadat zvuky, které produkuje, bez významu. Je proto extrémně důležité, abyste se svým dítětem co nejčastěji mluvili.
Například výzkum z roku 2005, který provedli vědci na Carnegie Mellon University, zjistil, že čím víc na dítě mluvíte, tím dříve se vás začne snažit napodobovat. Psychologové dokázali, že děti rodičů, kteří s nimi často komunikují a používají k tomu krátké a jednoduché věty, se učí mluvit rychleji a dříve než děti rodičů, kteří jim tuto péči nevěnují.
A mimochodem, věděli jste, že už novorozeňata pláčou v rodném jazyce své matky? Dokázala to studie z roku 2010, zveřejněná v magazínu Current Biology, podle níž se akcent jazyka a jeho intonaci učí dítě už v děloze a existují výrazné rozdíly mezi pláčem například německých a francouzských novorozenců.
Mýtus: Mateřské mléko plně pokryje všechny potřeby dítěte
Kojení je zajisté to nejlepší, co můžete dítěti dát a zatím neexistuje taková umělá strava, která by dokázala poskytnou stejné výhody jako mateřské mléko. Už proto, že složení mléka se přizpůsobuje individuálně dítěti, a jeho složení se tak neustále mění. Na druhou stranu však nepodlehněte představě, že plně kojené dítě už nepotřebuje nic jiného.
Vzhledem k tomu, že plně kojení novorozenci jsou vystaveni zvýšenému riziku nedostatku vitaminu K (mateřské mléko ho má nízký obsah), pediatr vám předepíše Kanavit. Ten se kape dítěti jako prevence krvácivých stavů.
Z důvodu prevence bude váš kojenec užívat i vitamin D. Podle doporučení The American Academy of Pediatrics (AAP) by kojené děti měly dostávat 200 IU vitaminu D denně až do jednoho roku.
