Ona

Kofein v limonádách může způsobit návyk

Smyslem přidávání kofeinu do perlivých nápojů není jen zvýraznit chuťové vlastnosti těchto nealkoholických nápojů, ale také způsobit návyk jejich konzumentů. K tomuto závěru došli vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse, kteří výsledky svého bádání zveřejnili v časopise Archives of Family Medicine, informovala agentura AFP. "Výrobci limonád přidávají do nápojů drogu vytvářející lehkou závislost a ovlivňující náladu, čímž lze nepochybně vysvětlit skutečnost, proč lidé tak často preferují z limonád ty, které kofein obsahují," prohlašuje psychofarmakolog Roland Griffith, který výzkumy vedl.

Ve Spojených státech obsahuje kofein 70 procent všech limonád, které jsou na trhu. Kolové nápoje bez kofeinu představují pouze pět procent z celkového objemu prodeje gigantů Coca-Cola a Pepsi.

Podle studie, při které Griffith testoval 25 dospělých osob, je pouze osm procent konzumentů limonád schopno chuťovými papilami rozeznat přítomnost kofeinu v nápoji, zatímco zbytek (92 procent) to nerozezná. "To jednoznačně odhaluje tvrzení výrobců, že kofein do limonád přidávají pouze z důvodů vylepšení chuti, jako výmluvy" říká Griffith.

Podle jeho slov tím vzniká paralela mezi komercializací nikotinu a kofeinu: v obou případech jde o psychoaktivní drogu, a to i ve velmi malých dávkách. "Je zřejmé, že dospělí i děti se mohou stát fyziologicky i psychicky závislí na kofeinizovaných nápojích a dostavuje se u nich syndrom abstinence, když je pít přestanou," tvrdí americký vědec.

Podle jeho názoru výrobci těchto nápojů zaměřují svou prodejní strategii stále více na děti, a to je velmi problematické, protože "dospělí dokáží své kofeinové 'absťáky'
ještě kontrolovat, ale u dětí to jde jen stěží". Již předchozí výzkumy vedené na Univerzitě Johnse Hopkinse prokázaly, že tyto "absťáky" na kofeinizované limonády se projevují bolestmi hlavy a letargickými pocity.

Kofeiny coby alkaloidy se stimulačními účinky se však nevyskytují jen v kávě, která jim dala jméno, nebo v kole, jejíž tmavohnědé výtažky přítomnost látky jakoby signalizují. Dostatek kofeinu je i v čaji (tein) nebo mátě, jejichž výtažky se v limonádách hojně používají; kofeinizované nápoje proto vůbec nemusí mít nahnědlou barvu, ale mohou být i čiré nebo po umělém dobarvení mít jakýkoli odstín.

Americký nápojový průmysl závěry Griffithovy skupiny ostře odmítl a označil je za "zcela pomýlené a profesionálně nezodpovědné". Studie byl údajně uskutečněna na příliš malém vzorku osob a testy jsou "málo vědecké", protože "ponechávají příliš prostoru pro interpretaci", uvádí se v prohlášení Národní asociace nealkoholických nápojů (NSDA).

Asociaci se nelíbí především srovnání mezi nikotinem a kofeinem, které Griffith použil. "Všechny velké zdravotnické organizace včetně Národního zdravotního úřadu, Americké lékařské asociace a Federální agentury pro kontrolu léků (FDA) konzumentům oznámily, že mírná spotřeba kofeinu je není nebezpečná," zdůrazňují nápojáři.

Oficiální statistiky prokazují, že spotřeba limonád se v USA od roku 1975 více než zdvojnásobila a Američané v současnosti konzumují více limonád než stolních vod a minerálek. V roce 1998 vypili 56,7 miliard litrů limonád, což je 585 láhví na osobu.
Limonády proto v současnosti představují hlavní zdroj přísunu cukru v potravě řadového Američana.