Řekl to vedoucí Národní referenční laboratoře pro analýzu epidemiologických dat Čestmír Beneš.
V posledních deseti letech zemřelo na klíšťovou encefalitidu celkem 22 lidí, letos se toto onemocnění stalo osudným pro dva muže ve věku 76 a 63 let z jihočeského a severočeského regionu.
Beneš uvedl, že k rozšíření klíšťat vedla řada bioklimatických faktorů, především kombinace určité teploty a vlhka.
Nejvyšší nárůst zaznamenali lékaři na Vysočině, kde počet nemocných stoupl téměř třikrát. Ve srovnání s loňským rokem se zvýšil z 34 na 91 případů.
V západočeském regionu se počet případů klíšťové encefalitidy zdvojnásobil, z 42 stoupl na 83. Nejvíc nakažených, a to 118, hlásil Jihočeský kraj, kde tradičně bývá hodně infikovaných klíšťat v povodí Vltavy.
Tyto údaje jsou podle Beneše orientační, protože hlášení se trochu zpožďují a nemocní se nejprve evidují podle místa bydliště. Teprve později se analyzují údaje o tom, kde se nakazili.
Člověk je sice často vystaven riziku v místě, kde bydlí, ale mnoho lidí se nakazí na chalupách, na dovolené či na výletě.
Podle Hany Roháčové z kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Bulovka trvá inkubační doba klíšťové encefalitidy jeden až dva týdny a první příznaky onemocnění jsou podobné chřipce.
V případě nákazy se však může u postižených rozvinout zánět mozku, mozkových blan i zánět míchy. Při komplikacích pacientům hrozí nebezpečí poruch životních funkcí či obrny.
Beneš uvedl, že letos se přibližně ve dvou třetinách onemocnění jednalo o zánět mozku a mozkomíšních blan, v jedné třetině o zánět mozkomíšních blan a ve 33 případech se lidé nakazili nejzávažnější formou, která postihuje mozek i míchu.
