Tyhle krvelačné parazity nejčastěji najdete v trávě na vlhkých místech, v lese (převážně v listnatém), na zarostlém okraji lesa, březích vodních toků nebo na zastíněné mýtině. Jsou náchylní k vyschnutí, suchá a prosluněná místa jim nesvědčí. Největší aktivitu vykazují na jaře a na podzim, v horkých letních dnech se ukrývají ve svrchní vrstvě půdy.
Nechtění spolucestující nám tedy nepadají ze stromů na hlavy, jak se často říká. Záškodník většinou číhá na konci stébla trávy nebo v křoví, do výšky maximálně jednoho metru, s roztaženým prvním párem nohou, na kterých má záchytné háčky. Ty mu slouží k zachycení v srsti (nebo na oděvu) budoucího hostitele. Potom si najde nějaké prokrvenější místo s tenkou kůží a zavrtá do něj své sací ústrojí se zpětnými háčky.
Klíšťata patří mezi členovce a krev potřebují pro svůj vlastní vývoj (samice pro výživu vajíček). Z vajíček od jedné samičky se vylíhne až tři tisíce larev, které se zase vyvinou v nymfy (ty jsou pro přenos nemocí nejhorší, sají krátce, zato často). Nymfy se nakonec vyvinou v dospělého jedince. |
Prevence je nade vše
Před klíšťaty a dalším hmyzem se můžete chránit repelenty, ale ne všechny jsou stejně účinné. Záleží totiž na druhu a obsahu účinné látky:
- Hlavně na komáry jsou určeny repelenty s účinnou látkou DEET (diethyltoluamid), která vás činí pro hmyz neviditelnými. Na klíšťata funguje pouze částečně a až ve velmi vysokých koncentracích. Je relativně neškodná a aplikuje se přímo na kůži, tato látka však může poškozovat umělé hmoty a vydrží působit jen kolem dvou hodin (je tedy nutná opakovaná aplikace).
- Spolehlivěji fungují přípravky s účinnou látkou permethrin. Tato látka klíšťata i další hmyz nejen odpuzuje, ale také přímo zabíjí, navíc déle vydrží. Lze ji z důvodů možné karcinogenity používat pouze na oblečení a na vybavení, přímo toxická je pro kočky a vodní organizmy (proto ji nikdy neaplikujte v jejich blízkosti a u vodních ploch a akvárií). V textilu zůstává účinná až dva týdny.
- Postupně je ve výrobcích nahrazována deltamethrinem, který má údajně dvacetkrát větší účinnost, proto ho stačí menší množství. Přípravky s malým množstvím deltamethrinu by měly tedy být účinné a přitom relativně neškodné.
Formy repelentů:
- repelentní spreje: u nich je důležité přečíst si složení a podle návodu aplikovat na oblečení nebo přímo na kůži
- repelentní tuhé tyčinky nebo kuličky – účinnost závisí na obsahu a koncentraci účinných látek, velmi dobře se nanášejí, a to jen na místo, kde repelent chcete mít
- ve formě tělového mléka nebo pěny – dobře se nanášejí, k sehnání jsou hlavně s obsahem DEET, vydrží až 10 hodin
- impregnace a tekuté moskytiéry – ochrání vás také při pauze a nocování
- náramek proti klíšťatům a komárům – nemá prokázanou účinnost, silně voní a jeho vůně může obtěžovat nositele
Nejoblíbenější značky jsou Diffusil, Vitar Predator, Biolit, Off, Alpa, samozřejmě ale existují další, vybere si prakticky každý.
Nemáte-li rádi chemii, na trhu najdete také repelenty přírodního původu. Můžete si však též vyrobit:
- éterické oleje: ověřené studie byly provedeny s eukalyptovým olejem, který by měl být srovnatelný s DEET, ale není doporučený pro děti do tří let, často se také doporučuje citronela, mentol a levandule, ale bez vědecky ověřeného výsledku
- přírodní insekticidy na bázi pyretroidů - pocházející z chryzantémovitých rostlin, jsou na rozdíl od těch syntetických nestandardizované a mohou obsahovat i jiné dráždivé látky a alergeny, v tomto případě „přírodní“ neznamená neškodný
- pití piva, pojídání česneku, užívání B vitamínů a podobně (například B-komplex nebo Pangamin) funguje spíš u lidí, kteří obecně moc hmyz ani klíšťata nepřitahují
- osvědčená rada starých trampů: postříkat si kalhoty, boty a potřít kůži kuchyňským octem, prý to funguje výborně
- dalším oblíbeným receptem je hřebíček naložený ve francovce, vědecky jeho účinnost podložená není, ale právě běžci ho často doporučují na našem Facebooku.
Lidový návod na výrobu bylinkového repelentu:
Potřebujete jeden pytlík rozmarýnu, jednu lžíci bílého vinného octa a jeden litr vody. Vodu uvedete do varu a odstavíte, do vychladnutí louhujete rozmarýn, přidáte ocet a nalijete do lahvičky s rozprašovačem. Nástřik je vhodné opakovat po půl hodině.
Odstranění klíštěte
Ideální je provést ho co nejdříve, snižuje se tím riziko nákazy. Provede se uchopením klíštěte u hlavičky, nikoli u zadečku (vymáčkli byste obsah jeho žaludku do ranky i s boreliemi) pinzetou a kýváním do stran jej uvolněte nebo ho v nouzi seškrábněte nehtem nebo nožem. V tomto případě může zůstat sací ústrojí v rance. Není třeba panikařit. Ranku vždy dezinfikujte, nejvíce se doporučuje jodová dezinfekce. Případný zbytek vyschne a kůže ho časem vyloučí. Po odstranění klíštěte si umyjte ruce mýdlem.
„I když se to možná nikde nepíše, nejlépe funguje lehce namydlená žínka, kterou se přisáté klíště mne ze strany na stranu, a během pár sekund vypadne,“ doporučuje Pavel Marvan, čestný předseda borelioza.cz. „Když nemáme žínku nebo něco podobného, stačí nasliněný prst. Je to lepší než klíštětem všelijak kroutit a tahat ho.“
Pravděpodobnost nákazy od infikovaného klíštěteV roce 2007 zjišťoval v Praze u Hostivařské přehrady Státní zdravotní ústav promořenost populace klíšťat, borelie byly nalezeny u 13 procent klíšťat. |
Vyjmuté tělíčko můžeme buď zlikvidovat spálením zabaleného v kousku papírku (v žáru by mohlo puknout a potřísnit svým infekčním obsahem okolí) nebo bezpečným spláchnutím do odpadu. Klíště v žádném případě nerozmačkáváme, střevní obsah i trus jsou infekční! Také ho lze uschovat do uzavíratelné lahvičky nebo sáčku spolu se stéblem trávy a dát na rozbor do speciální laboratoře, kde zjistí, zda bylo nakažené.
Svědění a skvrna ihned po vytažení klíštěte nebo poštípání hmyzem je pravděpodobně alergická reakce, ale pokud se skvrna větší než tři až pět centimetrů vytvoří po několika dnech až týdnech nebo pokud přetrvá podráždění kůže či vyrážka, urychleně vyhledejte lékaře.
Na které nemoci si dát nejčastěji pozor?
1. Lymská borelióza
Je nejčastějším onemocněním. Léčí se antibiotiky a klíčové je jejich včasné nasazení, ideálně v počátku onemocnění.
Jediným skutečně typickým a nezaměnitelným projevem boreliózy je červená skvrna, která může být jednobarevná nebo od středu bledne (nemusí se ale objevit vždy). Vytvoří se několik dnů až týdnů po nákaze na místě zákusu klíštěte (případně štípance od hmyzu). V této chvíli je infekce ještě poměrně snadno léčitelná vhodnými antibiotiky, úplné vyléčení je možné u 90 procent případů.
Borelióza – pokud se vám vývoj nemoci zdá podezřele podobný syfilidě, nemýlíte se, jde o příbuzné spirálovité bakterie, příznaky nákazy jsou u obou zprvu kožní, poté chřipkovité a po letech přichází trvalé poškození organismu. |
Za několik týdnů po sání klíštětem se mohou objevit celkové příznaky nemoci, podobné běžné viróze. Od virózy ji odlišíte především tím, že se neobjeví rýma ani kašel. Při vhodné antibakteriální léčbě je stále ještě příznivá šance na uzdravení, borelióza zatím nenapadla imunitní systém.
Také tato zdánlivá viróza může sama odeznít a dlouhý čas se budete cítit celkem zdrávi. U části nakažených se po této fázi nemoc rozvine v plné síle.
Příznaky chronické infekce: Imunita je oslabena a tělo se již nedokáže bránit běžným nákazám, objevují se další chronická onemocnění, dokonce se mohou rozjet autoimunitní choroby, zejména u lidí s dědičnými dispozicemi. Příznaky mohou být zaměnitelné s roztroušenou sklerózou. V této fázi nemoci je nutná dlouhodobá a intenzivní léčba, úspěšnost úplného vyléčení je kolem 30 procent případů.
2. Klíšťová encefalitida
Jedná se o virové onemocnění a je to jediné onemocnění, proti kterému se můžete nechat očkovat.
Prvních sedm dní až měsíc je organismus bez obtíží, viru běží inkubační doba. Po tomto období mohou příznaky připomínat lehkou chřipku. Po několika dnech obtíže samy na jeden až dva týdny odezní. U některých nakažených může nemoc touto fází skončit a může dojít k úplnému uzdravení. U jedné třetiny nemocných klíšťovka první fázi přeskočí a začne rovnou u druhé.
Ta je doprovázena nástupem krutých bolestí hlavy, nevolností a dalšími příznaky, které provázejí horečky. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Asi u jedné čtvrtiny postižených dochází ke vzniku trvalých následků a ve výjimečných případech dochází i k úmrtí.
Další prokázaná onemocnění, která přenášejí klíšťata v České republice:Babesioza: Onemocnění příbuzné malárii, začíná vysokými horečkami a zimnicí se silným nočním pocením (nebo i celodenním), obtížným dýcháním, silnými bolestmi hlavy a únavou. Léčí se antimalariky a antibiotiky. Ehrlichioza: Napadá bílé krvinky. Začíná horečkami, vyskytují se zvětšené lymfatické uzliny, žaludeční nevolnosti a zvracení. Také se může vytvořit v místě přisátí klíštěte erytém - nebývá vybledlý uprostřed jako u boreliózy, ale celý rudý, může být i s vyrážkou, okolní mízní uzliny jsou zvětšené. Bartoneloza: Napadá nervovou a lymfatickou tkáň, může způsobit velmi silné nervové potíže, vedoucí až k psychiatrickým diagnózám. Tularemie: Způsobuje zvětšení až hnisání lymfatických uzlin, horečky a léčí se antibiotiky. Západonilská horečka: objevila se v záplavových oblastech České republiky, vir Ťahyňa na Břeclavsku („valtická horečka“) – přenáší je ovšem spíše komáři. Nákaza více infekcemi současně není vůbec neobvyklá. |
A co vy, už jste letos měli klíště? Jak se vám ho podařilo vyndat, a unikli jste bez následků? Diskutujte pod článkem nebo s běžci na Facebooku.
