Ona
Uklízením, drhnutím a dezinfikováním se snažíme potlačit především vlastní úzkost.

Uklízením, drhnutím a dezinfikováním se snažíme potlačit především vlastní úzkost. | foto: Profimedia.cz

Když se čistota změní v posedlost

  • 26
Vyhlásili jsme boj špíně a bakteriím, jenže se zdá, že se nám to poněkud vymklo z rukou. Stále totiž přibývá lidí, kteří ve jménu boje za čistotu obětují své duševní i fyzické zdraví.

Zájem o tělesnou i obecnou hygienu se v průběhu dějin měnil. Zatímco například staří Egypťané trávili v koupelích hodiny, obyvatelé středověké Evropy se snažili vodě co nejvíc vyhýbat a pokud možno se nekoupat vůbec, protože věřili, že se vodou přenášejí nakažlivé nemoci a vůbec je zdraví velmi škodlivá. Skutečný boom zaznamenala osobní hygiena na začátku dvacátého století a od té doby zájem o ni stále stoupá.

Do jednadvacátého století tak podle psychologů vstupujeme s rozvinutou fobií z bacilů, špíny a nečistoty a posedlí hygienou, uvádí magazín Psychology Today. Na odbyt jdou všemožné čisticí, dezinfekční, prací a další prostředky, které mají nás a naši domácnost udržet v bezvadné čistotě a "bacilůprostou".

Nedůvěra k vlastnímu tělu

Kde se vzala tato masová panika a strach před neviditelnou hrozbou? Na začátku podle všeho stála jen obyčejná snaha chránit vlastní zdraví, ale v současné době má tato posedlost mnohem hlubší rozměr. Psychologové upozorňují, že spolu s tím, jak jsme zhýčkaní civilizací, máme stále menší důvěru ve svůj vlastní organismus. Stále více lidí proto podléhá představě, že jsou obklopeni zákeřnými mikroby, kteří číhají jen na sebemenší zakolísání, aby mohli zaútočit na jejich tělo, které je proti jejich výpadům zcela bezmocné. Proto se snaží do boje s nimi zapojovat co nejvíc chemických a dalších zbraní, aby jeho šance alespoň posílili. Drhnutím, uklízením, umýváním a dezinfikováním se tak snažíme zmírnit svou úzkost a získat znovu kontrolu nad svým okolím.

Jenže dokonalé čistoty zcela logicky nikdy nemůžeme dosáhnout, takže ve finále všechno drhnutí a dezinfikování naši úzkost spíše posiluje, než aby ji zmenšovalo. Navíc přehnaná hygiena ohrožuje i vaše tělesné zdraví. Je například prokázáno, že děti, které vyrůstají v úzkostlivě čistých domácnostech, jsou náchylnější k alergiím i infekcím, protože jejich organismus nemá vybudované účinné obranné mechanismy. Stejně tak oslabuje přehnaná hygiena imunitní systém dospělých. Navíc se nadměrným užíváním čisticích prostředků vystavujeme působení toxických chemikálií a mikroorganismy se proti nim stávají odolnější.

Drhnutím, uklízením, umýváním a dezinfikováním se snažíme zmírnit svou úzkost a získat znovu kontrolu nad svým okolím.

Užitečné bakterie

"Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 100 bilionů buněk," podotýká mikrobioložka Lynn Bry, asistentka na Harvard Medical School. "Ale jen deset procent ze všech těchto buněk je skutečně našich. Zbytek náleží nejrůznějším mikroorganismům. Většina z nich jsou bakterie, které žijí v našem trávicím systému a pomáhají nám zpracovávat živiny. Pokud by naše tělo bylo naprosto bez bakterií, zemřeli bychom během dvou týdnů."

"Například střevní bakterie vytvářejí vitamin K, který je důležitý pro správnou srážlivost krve," říká mikrobioložka. "Naše hrůza z mikrobů je naprosto iracionální. Samozřejmě jsem pro přiměřenou hygienu a čistotu. Není dobrý nápad olizovat si prsty, poté co jste pracovali se syrovým masem, ale skutečně není nutné dezinfikovat a drhnout, dokud nebudete mít boláky."

Rituál mytí

Další vysvětlení, proč je naše doba tak posedlá mytím a hygienou, nabízí psycholog Robert Leahy, zastánce KBT. Ten tvrdí, že jsme byli odmalička vedeni k tomu, abychom si myli ruce, udržovali se v čistotě a máte zafixováno, že mytí je žádoucí. Když potom pociťujeme úzkost, navyklý rituál mytí nám ji pomáhá eliminovat. Proto se také mytí rukou, nutkavé uklízení a drhnutí často objevuje u lidí s obsedantně kompulzivní poruchou.

Problém je, že takový rituál je účinný pouze krátkou dobu. Zpočátku vám stačí, když si vydrhnete ruce třikrát, ale postupem času se počet opakování zvětšuje. Psychologové předpokládají, že spolu s tím, jak vzrůstá výskyt úzkostných poruch v naší kultuře, zvyšuje se i posedlost čistotou a hygienou.  

Když pociťujeme úzkost, navyklý rituál mytí nám ji pomáhá eliminovat.

Navíc ke stále dokonalejší čistotě vybízejí i reklamy, které nás denně bombardují sděleními typu: Pokud si nekoupíte náš čistící prostředek, nezničíte všechny mikroby, vaše děti onemocní a to znamená, že jste špatní rodiče.

Nebezpečná čistota

Kromě dopadu na duševní zdraví má kult přehnané čistoty ještě další závažné důsledky. Jedním z nich je negativní vliv na imunitní systém. Ten odborníci přirovnávají k mozku, který také potřebuje řešit nejrůznější problémy a výzvy, aby se mohl dále rozvíjet a nezakrněl. Stejně tak se musí imunitní systém čas od času setkávat s infekcemi, aby se na ně naučil reagovat a překonávat je. Jedině tak si dokáže vytvořit účinné protilátky.

Právě přehnanou hygienou odůvodňuje řada lékařů rapidní nárůst alergií u dětí, jejichž počet se v posledním desetiletí téměř zdvojnásobil. Studie například ukázaly, že děti, které mají řadu sourozenců, žijí na venkově nebo chovají doma zvíře a jejichž hygienické podmínky jsou tedy zdánlivě o něco horší, trpí mnohem méně alergií a astmatem než děti vyrůstající v úzkostlivě čistých domácnostech.