Jak moc je pro nás náš hlas důležitý?
Hlas je dnes jedním z nejdůležitějších výrobních prostředků. Je důležitý ve všech pracovních činnostech moderního světa. Je osobní vizitkou člověka. Dávno je pryč doba, kdy se lidé živili manuální prací. Dnes se na trhu práce uplatní ti lidé, kteří dokonale zvládají komunikační dovednosti. A k tomu je hlas nezbytný. Je všeobecně známé, jak úspěšní jsou lidé s příjemným sytým zvučným či podmanivým hlasem. Poruchy hlasu dnes diskvalifikují nejen klasické hlasové profesionály - herce, zpěváky, učitele či duchovní, ale většinu lidí v celé řadě dalších profesí. Hlasovými profesionály jsou dnes i zaměstnanci telefonních společností, bank či pojišťoven.
Vizitka* MUDr. Jitka Vydrová vede Soukromou polikliniku ORL * Kromě toho pracuje v Hlasovém centru * Je autorkou knihy "Rady ke zpívání" * Její manžel je onkolog, ředitel sanatoria na Nové vsi pod Pleší. Syn je hematoonkolog, dcera studuje druhým rokem Lékařskou fakultu. |
Všichni ve vaší rodině jsou lékaři, diskutujete o medicíně doma?
Samozřejmě, jako ostatní lidé o své práci. Naše děti tvrdí, že ani neměly možnost se věnovat něčemu jinému, než medicíně, protože jsme jim nic jiného neukázali. Doma denně slýchaly medicínské případy. Řada našich přátel jsou také lékaři, takže nebylo možné před medicínou utéct. Proto bylo zcela logické, že se tomuto oboru věnují také naše děti. Manžel a syn se ve své práci setkávají s vážnými chorobami - jejich pacienti jsou onkologicky nemocní.
Vaše povolání vás spojuje, není ale na překážku času, který s manželem můžete trávit?
Necítím, že by bylo na překážku času, který trávíme společně. Čas na společný život jsme si dokázali najít vždy a i dětem jsme se maximálně věnovali a věnujeme se jim dodnes. Spojuje nás spolu i řada dalších společných zájmů. Například sport, oba jsme vášnivými lyžaři. Oba rádi cestujeme, oba máme rádi historii a kulturu. Rozumíme si v názorech na život, na politiku, oba jsme poměrně konzervativní.
Ovlivnila medicina váš postoj k životu?
Zásadně, prostě když nejde o zdraví a o život nejde o nic.
Proč jste se rozhodla pro svoji specializaci v oboru ORL?
Od dětství byla mojí největší láskou hudba. Ve škole jsem hrála na klavír na všech večírcích, učila jsem se zpívat, hrát na kytaru, chodila jsem postupně do několika pěveckých sborů, a tak jsem si po ukončení studia uvědomila, že nejvíce se k této mojí zálibě hodí otorhinolaryngologie. Po promoci jsem proto nastoupila na ORL kliniku na Bulovce.
Bylo hodně těžké začít v tomto oboru se soukromou praxí?
Ne, měla jsem už klientelu, která byla na mě navázaná z nemocnice. I když teď si uvědomuji, že jsem se podvědomě asi trochu bála. Krátce před tím, než jsme soukromou praxi otevřeli, jsem měla sen, že sedím a koukám z okna své ordinace a nikdo nepřichází. Měli jsme tehdy spíše obavy, že lidé nechápou, že ošetření se hradí ze zdravotního pojištění, že lidé nevědí, že máme smlouvy se všemi pojišťovnami a že nepochopili, že i když se změnil systém hrazení zdravotní péče, pro ně se v ordinacích nic nemění. Moje obavy ale byly neopodstatněné, hned první den přišlo osm lidí. Na jednu z prvních soukromých praxí v té době to bylo dost. A od té doby jsme o pacienty nikdy nouzi neměli.
Co konkrétně řeší Hlasové a sluchovém centrum, kde pracujete?
Léčbu i rehabilitaci hlasových poruch. K diagnostice používáme nejmodernější zobrazovací zvětšovací techniku. Abychom mohli také rehabilitovat hlasové poruchy vznikla při našem centru Škola hlasové a mluvní výchovy, ve které pořádáme kurzy a nabízíme programy pro všechny typy hlasových profesionálů, pro herce, moderátory, zpěváky, ale i pro učitele, právníky, telefonisty a další lidi s hlasovými problémy. Správně a profesionálně používat a zesilovat hlas není úplně jednoduché a ne každý to dokáže bez odborného vedení.
Co vás vedlo k otevření soukromé praxe?
Chtěla jsem především svobodu v rozhodování a také naplnit své představy o tom, jak si představuji kvalitní zdravotnictví. V neposlední řadě šlo i o finanční stránku, v soukromé praxi vydělávám víc než v nemocnici. Nechtěla jsem mít noční. Tyto věci byly pro mě zásadní. Platy, které jsme tenkrát v nemocnici měli, byly neuvěřitelně nízké. Postupně se k nám přidávali další kolegové, lékaři jiných oborů. Nyní provozujeme polikliniku ambulantních specialistů.
Specializace vašich kolegů na poliklinice navazuje na váš obor ORL?
Ano, a je velmi výhodné, pokud odborníci jednotlivých oborů spolupracují. Jsou obory, které k sobě patří. Například krční a alergologie nebo krční a neurologie. Pokud má pacient problém se závratí, může to být ušní problém, ale také problém neurologický, nebo potíže souvisí s vysokým krevní tlakem a pak přísluší interně. Jestliže má nemocný ucpaný nos, dochází na alergologii a nikdy se mu nikdo nepodíval do nosu, je to chyba. Problém nemusí být jen v alergii, ale i v tom, že má postižený třeba vybočenou nosní přepážku. Každý specialista by měl být schopen určit, do jaké odbornosti patří to které onemocnění a který odborník by ho měl léčit nebo který odborník by měl přispět k dobrému léčení. Bez komplexního pohledu je medicína trapná.
Do jaké míry se na našich chorobách podílí dědičné faktory?
Každý má zděděné dispozice k určitým chorobám. Například ke kardiovaskulárním nemocem, k poruše metabolismu tuků – k vysokému cholesterolu. Chce-li se takový člověk uchránit, musí držet dietu či užívat léky. Jsou jiní lidé, kteří nikdy dietu nedrželi a hladinu cholesterolu mají normální. Nezdědili sklon k poruše metabolismu lipidů. A tak je to se vším. Syn alkoholika má statisticky významně větší pravděpodobnost, že se rovněž stane alkoholikem. Dalším výrazným faktorem je životní styl, stravovací návyky, výchova, prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá.
Osvědčila se vám i alternativní medicína, která komplexní přístup hlásá?
Domnívám se, že některé doplňkové metody jsou důležité a mohou být užitečné. Je to například akupunktura. Záleží však na tom, kdo ji provozuje. Ne každý, kdo absolvuje kurz akupunktury, ji zvládá opravdu kvalitně. Mimořádně důležité jsou rehabilitační metody, ale to není žádná alternativa. Rehabilitační metody k medicíně patří. Rehabilitaci vyžadují nejen poruchy pohybového aparátu, ale i třeba poruchy hlasu či poruchy sluchu. Můj muž je onkolog, tak dobře vím, jak mohou lidem ublížit nejrůznější šarlatáni.
Jak moc ovlivňuje špatný sluch náš život?
Jakákoliv porucha sluchu prudce snižuje kvalitu života lidí. Lidé s touto poruchou jsou na tom mnohem hůře, než lidé, kteří hůře vidí. Často ani vlastní rodina nemá trpělivost se svou špatně slyšící babičkou či dědečkem, nemá chuť dokola opakovat jednoduché věty svým špatně slyšícím blízkým. Špatně slyšící lidé žijí ve zvláštním opuštěném světě, porucha komunikace s ostatními lidmi vede k celkovému úpadku duševního i tělesného zdraví.
