Ženy, jejichž matky trpí srdeční chorobou, by na své zdraví měly být opatrnější. Ilustrační foto.

Ženy, jejichž matky trpí srdeční chorobou, by na své zdraví měly být opatrnější. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Když matky trpí srdečními chorobami, dcery také

  • 3
Pokud jde o infarkt, anginu pectoris a další srdeční onemocnění, představují nemocné matky pro své dcery daleko větší riziko než otcové. Dcery těchto matek trpí mnohem častěji stejnými nemocemi jako ony.

Nemoc otců pro ně znamená daleko menší nebezpečí. Synové jsou ohroženi stejně, ať je nemocná matka, nebo otec.

K tomuto závěru dospěli švédští vědci ze stockholmského Karolinska Institute při rozsáhlém výzkumu, který využíval data o jedenácti milionech obyvatel Švédska.

Dcery v ohrožení
Dcerám nemocných matek hrozí téměř o polovinu větší riziko srdečních chorob, než těm, jejichž matky byly zdravé.

Zato nemocný otec představuje pro své dcery jen o 17 procent větší riziko stejných zdravotních potíží ve srovnání s dcerami, které srdeční nemoci nemají v rodinné anamnéze.

Synové jsou ohroženi také, v jejich případě se však riziko příliš neliší, ať už infarkt apod. postihl matku, nebo otce. Potomek nemocných rodičů má jen o 55 či 41 procent vyšší "šance" na stejné zdravotní potíže ve srovnání se syny zdravých rodičů.

Švédští vědci prozkoumali údaje z databáze národního registru, které sahají zpátky až do roku 1932. Na jejich základě zhodnotili, jak může rodinná historie souviset se srdečními poruchami potomků. Sledovali zejména lidi s diagnózou infarkt či angina pectoris.

Dědictví genů, nebo chování?
Výskyt stejných nemocí u generace rodičů a dětí není nic výjimečného. Švédští badatelé však soudí, že v tomto případě hraje rodinné prostředí větší roli než dědičnost.

"Děti tráví více času se svými matkami než s otci, a tak snáze přebírají a opakují jejich rizikové chování, což v případě srdečních chorob jsou například špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu a kouření," vysvětluje v časopise New Scientist vedoucí výzkumného týmu Kristina Sundquistová.

Dodává však, že dědičná dispozice k srdečním chorobám může svým dílem do hry vstupovat také.

Není tedy nijak překvapivý další závěr vědců, že trpí-li oba rodiče srdeční chorobou, zvyšuje se riziko infarktu či anginy pectoris ještě výrazněji - u ženských i mužských potomků o 108, respektive 82 procent.

Závěr studie zveřejněné v American Journal of Preventive Medicine je jednoznačný: Lidé, jejichž rodiče, obzvlášť matka, zažili srdeční příhodu, by měli být na své zdraví opatrnější a měli by si více hlídat stravu, věnovat se pohybu a vynechat kouření.

K podobným závěrům došly i dřívější vědecké studie, dosud žádná však nezkoumala tak velký soubor pacientů.