Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když matka své děti nemiluje stejně, poškodí to většinou i jejich vztah

  • 88
Nemilující matky nejsou příliš častým námětem hovorů, protože přetrvává mýtus o tom, že každá žena je přirozeně pečující a láskyplná k dětem. Ve skutečnosti tomu tak není a mnohé děti se musí vyrovnávat s nedostatkem lásky a pozornosti z matčiny strany. Jaký vliv to má na potomky a jejich vzájemný vztah?

Nedostatek lásky a pozornosti ze strany matky mají na děti nezpochybnitelné psychické následky, se kterými se často vyrovnávají celý následující život. Psychické strádání dítěte může být způsobem mnoha okolnostmi, od psychické nemoci až po různé druhy závislosti matky. Spisovatelka Peg Streepová se zaměřuje právě na dcery matek, které jim neprojevovaly dostatek lásky nebo je dokonce zanedbávaly, protože podobný příběh prožila ve své vlastní rodině.

Když dítěti chybí láska

Nemilující matka a pocit osamocení může dítěti do budoucna způsobit např. poruchy citové vazby, nedostatečně vyvinutou emoční inteligenci nebo pocity nedostatečnosti a podřazenosti, protože sebevědomí a sebedůvěra se primárně vytváří právě v rodině. Málo milované děti mívají problémy s důvěrou v další lidi, protože důvěra a otevřenost se získává zejména v milujícím a otevřeném prostředí. Často si vybírají nevhodné partnery a kamarády, kteří jim namísto podpory a pomoci problémy přidělávají, mají problémy se zvládáním svých emocí nebo závislostí, podle psychologů se tak děje právě vlivem špatného příkladu z původní rodiny. Psychologům a terapeutům se nemilované děti svěřují, že je ovládá strach ze selhání a ve chvíli, kdy se jim začne dařit, samy sebe dokonce podvědomě bojkotují. Celé dětství totiž poslouchaly, že jsou k ničemu a nic nedokážou, až tomu nakonec uvěřily a začaly se podle toho opravdu chovat. Mezi další negativní následky patří pocity odcizení, osamocení, přecitlivělost a v neposlední řadě emocionální konflikt, kdy se v nich pere láska k matce s negativními emocemi vyvolanými jejím chováním.

Nedostatkem lásky může navíc trpět pouze jeden ze sourozenců, zatímco ten druhý se cítí milovaný a opečovávaný dostatečně, nebo naopak trpět přehnanou péčí a tlakem na úspěch ze strany rodičů.

„I přes veškerou mytologii o tom, jak všechny matky milují všechny své děti stejně a chovají se k nim stejně, upřednostňování se vyskytuje skoro v každé rodině. To, jací jsme rodiče, není dáno biologicky, ale jde o naučené chování, které ovlivňuje osobnost a mnoho dalších faktorů, které určují schopnost být rodičem specifickému dítěti, což může vést k rozdílnému zacházení,“ vysvětluje Peg Streepová pro magazín Psychology Today.

A dodává, že introvertní klidné ženě bude bližší stejně klidný a tichý potomek než jeho sourozenec se zálibou ve zpěvu, tanci a neustálém poskakování po sedačce. Velkou roli hraje mimo jiné i věk a vzdělání matky, její finanční a sociální zázemí i to, pod jakým je momentálně stresem. V neposlední řadě podle odborníků hraje větší roli to, jaký má dítě z chování a zacházení rodiče pocit, než to, jak se může objektivně jevit zacházení ostatním.

Peg Streepová dále nabízí základní typologii vztahů v nefunkčních rodinách - ty se mohou v některých případech i překrývat, nebo se během času proměňovat z jednoho typu do druhého.

1 Jeníček a Mařenka

Tak nějak si většina lidí představí vztah sourozenců, které jejich matka nemiluje. Ve skutečnosti se ale starostlivý a láskyplný vztah v nemilujícím prostředí rozvine jen ve zlomku případů, většinou pokud jde o matky trpící poruchou osobnosti nebo závislostí. Předpokladem totiž je, že matka zachází s dětmi stejně (špatně) a ony si jsou navzájem oporou. Věkové a osobnostní rozdíly mezi dětmi však podle Streepové většinou způsobují, že každé dítě volí k přežití v rodině jinou taktiku a příliš se nesblíží.

2 Rivalové

Pokud matka oceňuje u dětí určité konkrétní kvality - třeba dobré výsledky ve škole nebo ve sportu, podobné talenty a vkus apod., pak se z dětí snadno stanou rivalové v bitvě o matčinu přízeň. Podobný scénář si ve své rodině zažila Gayle se svou matkou a sestrou. Gayle jako dyslektička zaostávala za výsledky své sestry-premiantky, kterou matka za její úspěchy opěvovala. Gayle naopak doma i veřejně označovala za ostudu rodiny.

„Zatímco Gayle na svou sestru celé dětství žárlila, její sestra zase trpěla pod velkým tlakem na úspěch, který byl jedinou cestou k získání mateřské lásky a pozornosti. V této rodině šlo o rivalitu, ve které nebyl vítězem nikdo,“ popisuje ze své zkušenosti s dcerami nemilujících matek Peg Streepová. A dodává, že tyto sestry dnes spolu udržují pouze formální styk v podobě telefonátu k narozeninám a o Vánocích.

3 Oblíbenec a obětní beránek

Jedna žena se Peg Streepové svěřila s tím, jak ji zaskočila péče a láska, kterou její matka projevovala její o pět let mladší sestře. „Moje matka ji kolébala, neustále zpívala, objímala, líbala, nikdy předtím jsem ji neviděla takhle se chovat. Pamatuji si, jak jsem ji pozorovala a připadalo mi to jako film, který jsem viděla poprvé v životě,“ uvedla a dodala, že podobný pocit zažívá se svou matkou a sestrou dodnes.

V jiných rodinných uspořádáních se může z jednoho z dětí stát „nejslabší článek“, na který ostatní svádějí vinu a pozornost, pokud jim hrozí nějaký trest nebo zloba ze strany matky. Děje se tak ve chvíli, kdy je se všemi dětmi zacházeno stejně, i ve chvíli, kdy matka některé děti upřednostňuje před jinými. V takovém případě bývají vztahy mezi dětmi poškozené, i když vina na podobném stavu padá na rodiče, děti se pouze instinktivně snaží přežít v nelehkém rodinné situaci a atmosféře.

4 Páté kolo u vozu

Pokud jeden z potomků s matkou sdílí podobné hodnoty a další nikoliv, pak se ten druhý snadno může dostat do pozice outsidera ve vlastní rodině. Podobně jako v předchozím případě může být označován za „špatného“, „problematického“ apod. K pocitu odcizení pak napomáhá zejména to, když sourozenci aktivně podrážejí jeden druhému nohy třeba tím, že schválně shazují úspěchy druhého.

„Dcery, které se cítily jako páté kolo u vozu, často hlásí problémy s navazováním blízkých vztahů se ženami a mají problém věřit svému úsudku v otázce vztahů celkově. Podle svých slov jsou také přecitlivělé na odmítání a kritiku,“ popisuje Streepová, autorka devíti knih z oblasti psychologie.

5 Paralelní životy

Některé matky se snaží vztah mezi sourozenci narušit záměrně a nejsou jim cizí techniky triangulace, tedy manipulace vztahu dvou stran pomocí kontroly vzájemné komunikace. Podobnou situaci zažily Cynthia a její sestra, které matka neustále kritizovala a pomlouvala a vyzdvihovala jejich bratra. Matce se podařilo komunikaci v rodině ovládnout natolik, že ani sestry si k sobě nikdy nenašly cestu. „Cynthia si myslí, že to souvisí s matčinou touhou být středem pozornosti,“ popisuje Streepová s tím, že matce se její záměr bohužel splnil a sourozenci spolu komunikují pouze sporadicky po e-mailu a nikdy v životě se prý ani neobjali.

, pro iDNES.cz