Minulý rok zemřelo na listeriózu osm lidí z dvaašedesáti nakažených, což je čtyřikrát víc než v roce 2005. Od října do konce loňského roku pak hygienici evidovali na jižní Moravě celkem 12 případů nakažení listerií. Z toho čtyři těhotné ženy, které přenesly nákazu na novorozené děti. Všichni novorozenci naštěstí přežili.
Bakterie listerie krevním řečištěm proniká do míst, kde později napadá a ničí buňky pacienta a vyvolává např. zánět žaludku a střev, zánět mozkových blan a mozku, potrat a otravu krve (septikemii) novorozenců. Jde o horečnatá onemocnění nejčastěji se střevními, chřipkovitými nebo nervovými příznaky. Období mezi vstupem listerií do organizmu a vypuknutím nemoci (inkubační doba) je od 3 do 70 dnů.
Obr.1: A – Listerie je tyčinkovitá bakterie o délce dvou tisícin milimetru (nahoře). Při dělení listerie dojde k vytvoření přepážky v původní buňce a vzniku dvou nových buněk (snímek z elektronového mikroskopu); B – Listerie rostou na agaru, kde po 24 hodinách vytváří bělavé kolonie; C – Černé kolonie listérií v biochemické testu
Vznik a průběh onemocnění závisí hlavně na celkovém stavu pacienta, ale i na počtu a konkrétním typu listérií. Ne všichni lidé, kteří v potravě přijali listerie ovšem onemocní. Riziko vzniku tohoto onemocnění pro zdravého člověka je minimální. Postiženy jsou nejčastěji lidé s imunodeficitem, těhotné ženy, novorozenci, lidí s onemocněním jater, ledvin, maligním onemocněním, diabetici a starší lidi. Onemocnění lze léčit antibiotiky.
Listerióza je často v médiích ale i odborníky prezentována jako onemocnění přenosné ze zvířat na člověka. Není tomu úplně tak, neboť nemoc patří do skupiny saprozoonóz, u kterých zdrojem původce onemocnění je buď neživý organický substrát nebo zvíře, což je nezbytné vědět pro přijetí účinných konkrétních protiepidemických opatření.
Enormní pomnožení listerií v průběhu letošní mírné zimy v organických substrátech ve venkovním prostředí nebo v krmivech a manipulace s nimi mohla být nejvýznamnějším zdrojem listerií, který kontaminoval zařízení na zpracování a skladování potravinářských surovin nebo hotových potravin. V průběhu skladování v chladu pravděpodobně došlo k pomnožení listérií a riziko vzniku infekcí lidí tak vzrostlo.
Zatím však nebyla řečena některá důležitá fakta, která by pomohla vysvětlit důvody, proč je onemocnění v současné zimní sezóně tak časté. Většina bakterií schopných vyvolat onemocnění člověka a zvířat si libuje při teplotách blízkých jejich fyziologické teplotě.
Jednou z mála výjimek je právě pohyblivá tyčinkovitá bakterie rodu Listeria, která je schopna se poměrně rychle množit i v chladu např. při 4-8 C v potravinách skladovaných v chladničce. Zrovna tak se můžou listerie pomnožit v organickém substrátu, jak je to známe u špatně konzervovaných krmiv pro hospodářská zvířata (např.siláž), skladovaných v zimním období při venkovních teplotách. Teploty letošní mírné zimy proto mohly v těchto krmivech nastartovat a umožnit množení listerií. Takto krmená zvířata mohou onemocnět listeriózou, která se u přežvýkavců projevuje zánětem mozku (encefalitidou) nebo infekcí močových cest. U březích zvířat může infekce v pozdním stadiu gravidity vyvolat zmetání (potraty) a (septikemii) novorozených mláďat.
Obr.2: Listerie infikují buňky pacienta (upraveno podle A.Salyers, Bacterial pathogenesis, 1994): Listerie jsou pohlceny buňkou pacienta (3 velké hranaté buňky). Listerie (hnědé tyčinky) se pomnoží a pohybují se za pomocí bílkoviny aktinu („chvostík kometky“), který je „vystřeluje“ kupředu. Aktin patří buňkám pacienta a listerie si ho pro svůj pohyb pouze „zapůjčuje“.
V letošním zimním období však nebyl zaznamenán zvýšený počet hospodářských zvířat, která onemocněla listeriózou. To by mohlo svědčit buď pro dobrou kvalitu většiny siláží nebo pro větší odolnost zvířat proti nemoci. Hospodářská zvířata, která vylučující listerie trusem nepředstavují pro člověka a jiná zvířata přímé riziko přenosu infekce. (Ve stolici zvířat – až 50%, ale i zdravých lidí - 5 až 10%, je listerie běžně prokazována.)
Přirozeným zdrojem listerie pro potravinářské suroviny je proto bakteriemi kontaminované zpracovatelské zařízení, které se nejčastěji nachází v blízkosti farmy hospodářských zvířat. Tyto suroviny jsou často kontaminované nejen listeriemi, ale i jinými druhy baktérií. V chlazené surovině nebo potravině určené pro lidský konzum se v průběhu výrobního procesu nebo skladování listerie nekontrolovaně množí dál. Tato skutečnost se stává v době zvýšeného počtu těchto onemocnění „noční můrou“ pracovníků potravinářského průmyslu a lékařů, protože tyto potraviny jsou největším rizikem pro vznik onemocnění u člověka.
Listerie ovšem nepřežívá pasterizaci (55-70 stupňů C). Problémové jsou tudíž hlavně nepasterizované a tepelně neopracované suroviny a z nich vyrobené potraviny. Výjimkou není ani sekundární kontaminace nezávadných potravin listeriemi. Rizikovými mohou přitom být nejenom potraviny živočišného původu, ale často i zelenina.
