A proto je potřeba včas informovat všechny jedince o zodpovědném chování.
Dosud se myslelo, že pohlavně dříve začínají žít děti například z neúplných rodin či z prostředí s nízkým vzděláním. Studie ale dokazují, že vliv na nástup pohlavní aktivity mají spíše geny.
Podle jedné teorie děti vyrůstající v neúplné rodině vnímají vztahy jako nestabilní či stresující, lidé jsou pro ně nedůvěryhodní, a teenageři tak dozrávají spíše ve smyslu vedoucím k páření než k rodičovství.
Podle jiné teorie děti vyrůstající v neúplné rodině vidí své rodiče neustále randit a souložit s jinými partnery, takže sami považují promiskuitní chování jako normu.
A podle třetí teorie dva rodiče zvládnou hlídat sexuální život svých potomků lépe než jeden rodič v neúplné rodině.
Jenže podle doktorky Jane Mendlové z University of Oregon tyto teorie selhávají, pokud se do hry vloží geny. Ty totiž čas nástupu prvního sexuálního styku ovlivňují mnohem více než vlivy z prostředí, jako je právě absence otce či matky.
"Čím více genů dva teenageři sdílejí, tím podobnější je u nich věk prvního pohlavního styku, bez ohledu na to, zda měli či neměli otce a žili v úplné či neúplné rodině," tvrdí Mendlová, jejíž studii otiskl časopis Child Development.
