Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo za co může

aktualizováno 
Mně se to nestane, říká můj muž s výčitkou v hlase, kdykoli mu oznámím, že někde v bytě dosloužila žárovka. Je přesvědčen, že za to můžu. Trvá totiž na tom, že za všechno někdo může, tedy většinou já.

Radka Kvačková | foto: Archiv Radky Kvačkové

Ne že bych ho nechápala. I mně by se líbilo, kdyby bylo vždycky jasné, kdo je za co odpovědný. Například za to, že mi dosloužila šestka vlevo nahoře, i když chodím pravidelně k zubaři, kterému se zdála zcela v pořádku.

Zubař se jako viník přímo nabízí. Já si ale říkám, že možná i jemu něco dosloužilo, pravděpodobně dobrý zrak, a taky by rád věděl, komu to přičíst na vrub.

Někdy mívám podezření, že jsou věci, za které nemůže nikdo. Ale možná mi jen chybí schopnost dohledávat viníky, jakou bývají obdařeni spíš muži.

Například můj tatínek. Jednou vjel naším starým bavorákem do křižovatky u Národního divadla. Už když jsme se blížili k jejímu středu, bylo jasné, že škodovka přijíždějící zprava (tehdy bývalo na silnicích aut jako rozinek v levné vánočce) nás nemůže minout. Neminula a promáčkla nám dveře.

Nepamatuju si, že by přítomný policista označil viníka. Zato tatínek ano. Jen jsme přivázali dveře špagátem a nastoupili zbytek cesty domů, prohlásil, že by se byl nenaboural, nebýt babičky, tedy tchýně. Ta s námi totiž původně jela, ale někde uprostřed Národní třídy vystupovala. Kdybychom jí nezastavovali, byli bychom na té křižovatce o pár okamžiků před škodovkou a ke kolizi by nedošlo. Logické, ne?

Někteří ale dohlédnou ještě dál. Zažila jsem člověka, který si rozšlápl doma v obýváku brýle a odhalil, že za to může předseda vlády. Ne, že by byl u něj na návštěvě, ale že je zodpovědný za veškeré dění. Alespoň tak jsem pochopila poměrně složité vysvětlení, v němž hrála jistou roli privatizace zdravotnictví včetně očního lékařství, nízké příspěvky na optické pomůcky a z toho plynoucí nemožnost pořídit si do každé místnosti jiné brýle, aby se nemusely pořád přenášet.

Politici to mají po téhle stránce špatné, a ať si říká kdo chce co chce, já myslím, že právě tady je třeba hledat hlavní důvod, proč se do politiky moc nehrnou ženy. Osobně bych špatně spala, kdyby si měl kvůli mně někdo rozšlápnout brýle, nemluvíc o tom, že podobných karambolů můžou být i stovky denně.

Znát jméno viníka je bezesporu účinný způsob, jak obnovit duševní rovnováhu. Nevím, čím to je, ale i mně se vždycky uleví, když se zjistí, že například za vykolejení vlaku může výpravčí. Představa, že by vlak vykolejil jen tak, bez něčího zavinění, je totiž krajně rozčilující. Kdo by jezdil dopravním prostředkem, který vykolejí jen tak?

Někdy je ale označení viníka složitější. Jako v tom známém případě, jak stálo v kolejišti to nepojízdné auto. Na odvrácení eventuální srážky s vlakem pracovalo několik lidí a všichni nejlíp, jak uměli. Řidič nepojízdného auta informoval neprodleně policii, ta okamžitě zavolala výpravčího, výpravčí zastavil vlak.

Všichni byli upřímně překvapeni, když se vlaková souprava do auta přesto strefila, vypadla z kolejí a byla škoda veliká. Ukázalo se, že do rozhovoru mezi policistou a výpravčím vstoupilo nedorozumění. Policista sdělil výpravčímu, že překážka "stojí na železničním přejezdu mezi Lužcem a Beřkovicema, na tý hlavní trati," což bylo zároveň správné a zároveň matoucí. Policista měl spojnicí mezi Lužcem a Beřkovicemi na mysli silnici, výpravčí celkem pochopitelně železniční trať, kterou taky pečlivě hlídal. Ohrožena byla jiná. Příčná.

Nechtěla bych něco takového soudit, protože pánbůh ví, že ať bude shledán odpovědným policista nebo výpravčí, určitě tam nebyl úmysl a pravděpodobně by se to nedalo s čistým svědomím nazvat ani zanedbáním.

Á propos pánbůh! Ani ten není odpovědnosti ušetřen. Funguje tak trochu jako rezerva, když se nenajde jiný odpovědný pracovník, ani jeho odpovědný vedoucí, případně ještě vyšší nadřízený. Koneckonců, je přece Nejvyšší.

Má na starosti agendu života a smrti (Co jsem Ti udělal?). A taky počasí (Říkal jsem Ti, že potřebuju, aby dnes nepršelo.).

Těžko říct, na koho se v odpovědnostní nouzi obracejí nevěřící. Myslím ale, že za určitých podmínek věří všichni. Podle mých zkušeností se jim totiž zdá všechno přijatelnější než moje teorie, že za některé věci nemůže nikdo.

AUTORKA RADKA KVAČKOVÁ
vystudovala FAMU. Dlouhá léta pracovala ve Svobodném slově. V roce 1990 přešla do Lidových novin, pro které nyní připravuje vzdělávací přílohu Akademie. Žije s manželem Petrem na Malé Straně, má dvě děti a čtyři vnoučata. Vydala knížky Něco mezi tím a Potopa a já. Její fejetony pro ONU DNES najdete na www.itchyne.blog.cz.
Autoři:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Další z rubriky

Jitka se o svého manžela bála. „Před poslední operací se nevědělo, jestli se...
Nejhorší jsou červi, líčila vyměněná manželka zážitek z krmení plazů

Když se vymění dvě mladé a docela pohodové maminky, není ve Výměně manželek moc co řešit. Rozdíl mezi nimi jsou jen čtyři roky věku a to, že Šárka (33) z...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná
11 makeup podvodů: Líčení, ve kterém vás jen tak někdo nepozná

Trocha řasenky, rtěnky, pudru a najednou si říkáte, že vypadáte i jako člověk. Tak toho zkuste někdy nanést trochu víc, ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.