Ona

Kde rostou hollywoodské zuby?

  • 11
Obdivujete skvostný chrup celebrit? Nezáviďte jim, můžete ho mít taky. Ani výstavní bílé zuby totiž většinou nenaděluje příroda, člověk si je musí pořídit. Herečka Julia Robertsová vystavuje na odiv své bělostné řezáky. Mimochodem, víte, jak se jim říká? "Hollywood toilet white". Přeloženo: hollywoodská klozetová běloba.

Je to prostě tak: bílé zuby spolu se zářivě vyleštěnou záchodovou mísou jsou, aspoň v USA, symbolem dobrého postavení. I v Evropě se ovšem bílý chrup prosazuje stále více a medicína už umí spoustu triků. Ale to ještě neznamená, že není důvod se o své zuby starat. Zanedbanému chrupu už totiž žádné vylepšování nepomůže. Ostatně, proč netoužit po bílých zubech? Když půvabná tvář vykouzlí neméně půvabný výraz, dokážou jí žluté zuby ubrat hodně bodů.

Proč mají černoši bílé zuby
Neviňte však hned člověka s nažloutlým chrupem, že si jej nečistí. Možná musí užívat antibiotika, nebo je prostě kuřák. Anebo pije často čaj a červené víno. Je to i otázka genetiky.

Někdo má prostě zuby světlejší a někdo tmavší. A proč je mají tak zářivě bílé černoši? Nemají, je to jen optický klam plynoucí z kontrastu zubů a tmavé pleti.

"Říkám svým pacientkám: Když chcete mít bílé zuby, opalujte se a zvolte tmavou rtěnku," prozrazuje pardubická zubní lékařka Zdeňka Šustová. To je samozřejmě jen šprým. Skutečné bělicí prostředky na chrup existují. S drogerií ovšem nevystačíte: "whitening" (bělící) pasty se sice prodávají skvěle, ale lékaři je buď nevidí rádi, nebo účinek zdaleka není tak přesvědčivý jako reklama. Barvu zubů totiž pasty nezmění.

Jak podotýká Zdeňka Šustová, pasty buď pouze do jisté míry udržují bělost dosaženou jiným způsobem, nebo obsahují čisticí tělíska, jež mohou po delším používání poškodit sklovinu. Sklovina je úžasný produkt: nejtvrdší, který lidské tělo vytvoří.

Zuby a čelisti jsou natolik silné, že by v nich dospělý člověk udržel osmdesátikilovou zátěž. Jenže: sklovina není živá, a tak neregeneruje. A když se odře, neskrývá se pod ní nic jiného než žlutá zubovina.

Úspěšně používanou a dostupnou metodou na vybělení zubů je podle lékařky Šustové domácí bělicí kúra. Člověk si ji aplikuje doma, ale předtím musí bezpodmínečně vidět chrup zubní lékař. Jde totiž o chemický proces a obnažené krčky by to mohlo pořádně bolet. Zuby musí být bez kazu, spravené, bezvadně čisté a zbavené zubního kamene.

Lékař poté sejme otisky zubu a nechá vyrobit bělicí dlahu. Do ní si člověk naleje bělicí gel a aplikuje jej přes noc. Kúra trvá asi tři týdny a stojí od jednoho do dvou a půl tisíce korun.

Nejvyšší třída: implantáty

Z tmavých zubů však křídově bílé nikdy nebudou, a navíc ­ vybělení není navždy. Kuřák bude mít za tři měsíce nažloutlý odstín zase zpátky.

Existují i další metody bělení. Kýženou bílou barvu a hlavně ideální tvar však zubům dodají dokonale zhotovené keramické korunky, pevně nacementované na vlastních obroušených zubech (jedna přijde na tři až pět tisíc korun).

Hitem posledních let jsou implantáty, což je náhrada vlastního ztraceného zubu. Stojí ­ jeden ­ kolem 15 tisíc korun. "I když zájem o bělení zubů pomalu roste, mladí lidé dnes chtějí mít zuby hlavně rovné," říká zubní lékařka Šustová.

Bohatí klienti středního a staršího věku naopak žádají rovnou implantáty, zubní lékaři však někdy nad jejich přístupem lomí rukama. Vysázením 15 tisíc za zub na stůl totiž starost o chrup nemůže končit. Kdo si své skvostné umělé zuby pořádně nečistí, přijde časem i o ně.

* zuby rozkoušou během života 100 tisíc pokrmů, což je v přepočtu 20 tun
* čelisti dospělého člověka udrží zátěž 80 kilogramů
* na zuby číhá v ústech 500 druhů bakterií
* průměrný Čech použív celý rok jeden jediný kartáček
* bělicí pasty samy o sobě bílé zuby nezajistí

Jak zaručeně (ne)přijít o zuby

Co největší a nejtvrdší kartáček na zuby, kopec pasty ­ a teď pořádně drhnout a pucovat, až se dásně blýskají. Dvě minuty a je to. A na noc pěkně jablíčko... Stop, všechno špatně. Nic horšího nemůžete pro svůj chrup udělat.

Zub potřebuje ktomu, aby se zkazil, jediné: aby vyrostl. Vše ostatní je v tu chvíli splněno. V ústech už číhá 500 druhů bakterií i jejich životadárný cukr. V jednom mililitru slin je bakterií téměř miliarda. Zub postupně slábne i pod tlakem, který musí permanentně vykonávat: za 50 let rozkouše přes 20 tun jídla. Může to vůbec vydržet? Může. Stačí dodržovat několik klíčových zásad.

1. Zapečeťte své zuby
Kaz není až "díra", kterou vidíme nebo cítíme jazykem. Ve sklovině nejprve vzniknou póry, pak se objeví křídově bílé skvrnky. Už teď může lékař kaz objevit a naordinovat intenzivní fluoridovou péči. Dobrý zubař také preventivně doporučí zalít průsvitnou hmotou hluboké rýhy na kousacích ploškách stoliček. Tím omezí počet zákoutí, kde by se mohl uhnízdit kaz. Říká se tomu pečetění. Organismus se umí bránit zčásti i sám. Tvoří sliny, jež brání škodlivému účinku kyselin. Co podporuje tvorbu slin, pomáhá i zubům. Včetně oblíbených žvýkaček bez cukru. A proč je dobré čistit večer zuby? Protože v noci vyrobíme slin málo.

2. Zubní kartáček nestačí
Ať už se jmenují Cross či třeba Action a ať už nám výrobce namlouvá cokoli, ani tyhle kartáčky zuby lépe nevyčistí. Ideální kartáček je malý, střední až měkký a hustý. Čistit je třeba jemnými vibracemi a mírným tlakem, aby hygienu neodnesly citlivé části dásně. Ale to je stále málo: kartáček vyčistí jen tři plošky zubu z pěti. Na mezizubní prostory je třeba vzít zubní nit a pro zadní partie mezizubní kartáčky. Nestačí ovšem jít do drogerie a koupit první, jež se namanou. Příliš velké mohou poškodit dáseň, malé nečistí. Radu hledejte u lékaře. Po každém jídle je dobré aspoň vypláchnout ústa. Stačí obyčejná voda. Komerční ústní vody jsou výtečné pro dobrý pocit, ale pokud by jimi chtěl někdo řádné čištění zubů nahradit, je to jako by špinavou vázu s povlakem na stěnách pouze vypláchl jarem.

3. Mrtvý zub lepší než žádný zub
Když už se kaz objeví, vyvrtá lékař zkaženou část zubu a otvor vyplní. Zle je, když se kaz dostane k nervu. Nerv se zanítí, zubař jej musí vyjmout z kořenových kanálků a ty ošetřit (za kvalitní ošetření se platí v průměru 600 korun). Zub je mrtvý, křehký, časem zčerná a musí se spravit korunkou. I mrtvá stolička však může, pokud o ni správně pečujeme, žvýkat několik dalších let maso a kousat ořechy. Dřív se mrtvé zuby odstraňovaly, dnes se ví, že stačí dobře ošetřený kořen a zub vydrží déle než implantát či můstek.

4. Špinavé zuby ohrožují srdce
Zubům hrozí i další nebezpečí: zánět dásní a onemocnění závěsného aparátu zubů neboli paradentóza. V kapsách kolem zubů se šíří infekce a kromě zubů ohrožuje celý organismus. Lidé se špatnou ústní hygienou mají vyšší riziko infarktu (až dvakrát) a mrtvice (téměř třikrát). Vadí i kouření: může zastínit první příznaky paradentózy (dásně kuřáků nekrvácejí), a navíc snižuje tvorbu slin a naopak zvyšuje tvorbu plaku. V počátečních stadiích zánětu lze zuby ještě zachránit. Pokud se paradentóza neléčí, pak už ne. Za zánět může špatná hygiena, ale někteří lidé vůči němu mají sníženou obranyschopnost. Souvisí to s imunitou, složením slin i tvorbou zubního kamene. Ten by si měli lidé nechat odstranit jednou ročně.

5. Neplačte a starejte se sami
Prevence u malých dětí je zoufalá. Podle expertů však není klíčem k nápravě návrat k anonymním školním prohlídkám. Optimální je, když se dvakrát ročně vydá rodina k zubaři na prohlídku společně.

Co zubům škodí

- kornout popcornu a půl litru coly během dvouhodinového filmu
- upíjení slazených nápojů z lahviček a přislazování pokrmů (děti)
- průběžné ujídání sladkostí, ale i banánů

Co prospívá

+ mléčné produkty a sýry (dodávají vápník, zvyšují produkci slin, upravují kyselé pH)
+ žvýkačky bez cukru (podporují tvorbu slin)
+ vypláchnutí vodou po každém jídle

Pozn.: Nic z toho nenahrazuje mechanické vyčištění chrupu!

 

Nový český rekord vytvořilo 750 studentů středních škol, kteří si po dobu sedmi a půl minuty na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem čistili zuby.