Kateřina Miler: Paní Krtečkovou chtěly děti. Krtek je ale v ohrožení.

  0:29
Ilustrátorka Kateřina Miler je dcerou Zdeňka Milera, tvůrce milovaného Krtečka. V otcově tvorbě pokračuje a vymýšlí Krtkovi další dobrodružství i kamarády, ale stejně jako zbytek rodiny slavného výtvarníka ji trápí mnoho let se táhnoucí soudní spory o dědictví.
Kateřina Miler

Kateřina Miler | foto:  Michal Šula, MAFRA

Část svého dětství jste prožila na chatě v Posázaví. Jaké to bylo dětství? 
Strávila jsem tu svůj první rok života, podle vyprávění mé maminky to bylo dost dobrodružné. Rodiče se sem nastěhovali do chaty narychlo a nestačili ji zařídit, takže žádné pohodlíčko a teplíčko, než jsme měli hotový dům v Hodkovičkách. Tak jsme se po roce přestěhovali kvůli školce a škole. Otec to měl blíž do práce do studia kresleného filmu na Klárově. Na chatu jsme se ale vraceli velice často, nejlépe od jara do podzimu.

Kateřina Miler

  • Narodila se v roce 1960 v Praze druhé manželce výtvarníka Zdeňka Milera.
  • Vystudovala Střední uměleckou odbornou školu Václava Hollara.
  • V roce 1983 emigrovala nejprve do Itálie a následně do Švýcarska. Několik let žila také ve Španělsku.
  • I v emigraci pracovala jako ilustrátorka. Vytvořila ilustrace pro tituly Kocour a liška, Zázrak v 34. ulici, Zpěvníček, Kachničky, Modrý medvěd a Velryba - animovaný film. Vytvořila sérii obrázků španělské krajiny. Ilustrovala zde několik učebnic pro španělsky mluvící země. Po návratu do Čech pak ilustrovala učebnice matematiky a českého jazyka, knihy Pepánkova dobrodružství, Pohádková babička, Medvídek a další. Současně vytvořila řadu výtvarných projektů na zakázku a také sérii obrázků španělské krajiny. Výtvarně dala vzniknout několika učebnicím pro základní školy.
  • Ještě v zahraničí navázala spolupráci s otcem Zdeňkem Milerem na titulech Krtek a paraplíčko a Krtek a medicína. Doma pak spoluautorsky vytvořila sérii leporel Krtek a jaro, Krtek a léto, Krtek a podzim a Krtek a zima a dala vznik krtkově kamarádce sýkorce Modřince. V další spolupráci s otcem vytvořila knižní titul Krtek a rybka vycházející z jeho filmových předloh.
  • V roce 2015 navázala na dílo otce a ve svém nakladatelství Svatojánek vydala svoji první knihu Krtek na návštěvě podle vlastního námětu, v roce 2017 přibyl titul Krtek a zahrádka.
  • Poprvé se vdávala v zahraničí a manželovo příjmení si přidávala k tomu rodnému, ze kterého  vypustila české -ová. Po rozvodu jí zůstalo rodné příjmení v této podobě.
  • Je podruhé vdaná, manžel Pavel Holík se věnuje výcviku koní a zároveň jí pomáhá s administrativou.

Pamatujete si, jak otec kreslil?
Tatínek tvořil na chatě, měl tam ateliér, na to mám úžasné vzpomínky. Celá místnost byla obložená modřínem, ale na jedné stěně měl takové slisované dřevo, kam si připevňoval jednotlivé obrázky pro filmy a knížky, aby se na ně mohl podívat s odstupem. Já jsem vždycky po schodech vyšplhala nahoru a pozorovala ho, jak soustředěně kreslí. Z balkonu jsme se dívali do krajiny a pouštěli jsme odtud mýdlové bublinky. Bylo to kouzelné. Moc ráda taky vzpomínám, jak jsme s otcem dělali společně různé malůvky.

Otec vás využil pro hlasy ve filmech o Krtkovi. Jaké bylo natáčení pro malé děti?
Byly mi asi tři roky. Namlouvala jsem Krtka se sestrou a později se přidala i neteř Karolína. Vzpomínám si, že jsem přišla do studia, kde se mnou do namlouvací kabiny šla tátova kolegyně Helenka. Byla moc laskavá a mě to s ní bavilo. Tak dobře to se mnou uměla, že vyprovokovala můj smích i pláč. Otec také rád vyprávěl, jak se mi nechtělo plakat. Vtrhl do kabiny, něco hlasitě zakřičel, udělal ze sebe cosi hrůzostrašného, že jsem spustila úpěnlivý pláč. Všichni tleskali a byli nadmíru spokojení s tak věrohodným projevem. (smích)

Kdy se začal projevovat váš talent?
Asi v tomto období. Někde mám ještě schovanou nakreslenou obrovskou houbu a slimáčka, myslím, že na můj tehdejší věk se mi to docela povedlo. Snažila jsem se samozřejmě imitovat tátův styl, protože jsem ho moc obdivovala. On byl navíc do své práce opravdu zapálený a to je přenosné. Ale bylo to se mnou složitější.

Proč?
Měla jsem a stále mám ráda zvířata. V té době hlavně koně. Rodiče se snažili mě nasměrovat k něčemu jinému, co by mě v budoucnu mohlo uživit. Ale já jsem byla opravdu takový sportovní typ, pořád někde venku a nejlépe u koní, nebylo lehké mě udržet v klidu doma u stolu. Pak rodiče napadlo poslat mě k jednomu sousedovi z Hodkoviček, který byl malíř. Byl to starší pán, nechával mě kreslit podle obrázků a mě to bavilo čím dál víc. Dodnes si vzpomínám, že mě nechal nakreslit muflona, a když ho pak viděl táta, byl naprosto unešený. Tehdy se asi s matkou rozhodli, že budou můj talent dál kultivovat. 

Co jste dělala po střední umělecké škole?
Třikrát jsem se pokoušela uspět při zkouškách na vysokou školu na animovaný film, ale nebyla jsem přijatá. Nakonec jsem se rozhodla pro školu života a emigrovala jsem.

Rodiče moji emigraci nechtěli, ale pochopili to

Jak to vzali rodiče?
V té době nikdo netušil, kdy skončí vláda komunistů, a tak se nakonec s mým rozhodnutím smířili. Nechtěli, abych odjela, ale pochopili to. Už jsme se v těch Hodkovičkách docela těsnali, bylo mi dvacet jedna let a do zahraničí mi utekli kamarádi. Jezdila jsem s nimi tehdy na toulky přírodou, chodili jsme po lesích, po horách, lezli jsme po skalách a spali ve spacáku pod širým nebem. Našla jsem v tom radost, vyrovnanost a štěstí. Než utekli, slíbili jsme si, že přijedu za nimi a uděláme spolu cestu kolem světa (smích). Sešli jsme se nedlouho po mém příjezdu, ale každý z nás už měl jiné starosti...

Kateřina Miler

Kam jste se vydala?
Jela jsem se zájezdem do Itálie a zůstala tam u tátova kamaráda, který byl výtvarník a ilustroval dětské knihy. Bylo to u něj ze začátku báječné, pořád se jenom slavilo. Chutné víno tam teklo proudem ráno, v poledne i večer. Po dvou měsících jsem si řekla, že by to chtělo podívat se o kousek dál. Jeden člověk mi řekl: „Pojeď do Švýcarska, to je dobrá země k usazení se.“ A já jela. Ze začátku to bylo krušné, hlavně kvůli jazyku. Měla jsem štěstí, že mi pomohli Češi, kteří tu už dlouho bydleli. Chtěla jsem hned pracovat a to se mi podařilo. Držela jsem se pak stále ve výtvarné doméně.

S otcem jste začala spolupracovat právě z emigrace?
Asi po třech letech od mého odjezdu z Čech za mnou poslal otec dámu, se kterou začal spolupracovat. Měla v Německu agenturu zajištující kontakt mezi výtvarníky a nakladatelstvím. Psala i texty, a tak jsme spolu udělaly několik hezkých knížek. Pak dostala nápad, že bych mohla dělat i pro otce, protože kvůli filmům nestíhal kreslit knížky.

Nezkoušela jste Krtečka malovat předtím?
Nenapadlo mě to, byl to otcův svět.

Na spolupráci s otcem byly nejkrásnější jeho dopisy

A jaká byla spolupráce s ním?
Nádherná. Svou roli v tom asi hrála i velká vzdálenost. Nejdřív jsem musela udělat asi dva nebo tři obrázky na zkoušku - to bylo ke knížce Krtek a paraplíčko. Pak otec rozhodl, že by to šlo. Knížku jsem podle jeho pokynů nakreslila a vyšla v Německu, posléze v Čechách. Stejným způsobem vznikla knížka Jak Krtek uzdravil myšku. Nejkrásnější na spolupráci bylo, že mi psával dlouhé dopisy, možná proto, že se mu stýskalo. Na blízko to nebylo takové, ale na dálku dokázal vyjádřit svou otcovskou lásku, starost i přízeň. Psal mi, jak mám postupovat v kreslení obrázků. Bylo to plné citu a něhy. 

Fotogalerie

Těšilo ho, že pokračujete v jeho práci?
Myslím, že to bral se samozřejmostí. Nikdy jsem nepociťovala něco jiného. Kolikrát mě napadlo, že mi tolik věří a nikdy o mně a o mých výtvarných schopnostech nezapochyboval.

A jak jste od něj snášela kritiku?
Nikdy nekritizoval, říkal, jak by se to dalo udělat líp - třeba tady bys to mohla změkčit, to bylo jeho oblíbené. Snažila jsem se, aby se mu obrázky líbily a abych zachovala jeho ducha. Krtka mi nikdy neopravoval, spíš třeba pohyby zvířátek nebo něco málo v kompozici. A nakonec to vždycky požehnal.

Našla jste v zahraničí lásku?
Ve Švýcarsku jsem se zamilovala a vdala za šarmantního Švýcara, ale nedopadlo to. Nějaký čas jsem byla sama, hodně jsem kreslila a začala jsem pracovat pro německou agenturu. Po nějaké době jsem se seznámila s jedním Španělem, zamilovali jsme se a začali spolu bydlet. Jeho rodiče se v té době rozhodli vrátit ze Švýcarska do Španělska. Hodně stáli o to, aby tam byl i jejich syn. Takže mě asi dva nebo tři roky přemlouvali a já jsem nakonec svolila a ... neudělala jsem dobře (smích).

V čem byl háček?
Soužití s přítelovými rodiči nedělalo dobrotu a asi po roce a půl jsme se rozešli. Nalákali mě do Španělska na úžasnou práci v madridském nakladatelství, které vydávalo učebnice. Byla to opravdu krásná práce, ale bylo jí až příliš, byla jsem vyčerpaná. Prostě se mi to vymklo také tím, že jsem neuměla dobře španělsky. Nakonec jsem přijala práci podkoního, abych si od všeho odpočinula a byla s lidmi, které jsem měla ráda. Starala jsem se o velikou stáj a měla radost, že se koním dobře daří pod mým dohledem. Za ten rok jsem se dostala do neobyčejně dobré kondice, ale pak jsem si zlomila nohu.

Nehoda?
Kůň, kterého jsem zrovna držela za ohlávku, se splašil, vyrazil a já jsem ho včas nepustila. Zapletly se nám nohy a pak si už jen vzpomínám na jiskřičky před očima z velké bolesti v noze.

Takže i s prací u koní byl konec?
Ve Španělsku mě ošetřili a po rehabilitacích jsem se vrátila do Čech. Zrovna probíhala restituce chaty, o kterou jsem požádala hned po revoluci. Sebrali mi ji totiž po emigraci a dali ji nějakému letištnímu celníkovi. Když jsem konečně chatu získala zpět, všude bylo harampádí a nepořádek. Ale já byla ráda, že mám konečně něco na bydlení v prostředí, které se mi líbí a které mám ráda.

Takže jste se rozhodla zůstat.
Rodiče si přáli, abych tu zůstala, že je tu pro mě spousta práce. Nejdřív jsme s tátou společně udělali dva sešity početnice. Pak jsem dostala zakázku na učebnici českého jazyka už sama. Otec mi následně nabídl, zda chci místo něj ilustrovat knížku Pepánkova dobrodružství. Přijala jsem ráda a knížku jsme společně s mou kamarádkou zrealizovaly.

Kreslila jste dál i Krtka?
Krtka jsem s tátou kreslila pro Týdeník Televize. I další věci s Krtkem - ovšem všechno pod otcovým jménem. Pak jsem měla hezké období deseti let, kdy jsme s jinou kamarádkou vymýšlely pro tentýž týdeník Příběhy modrého medvěda. Když otec dostal boreliózu a nemohl už bohužel pořádně kreslit, nabídl mi, abych kreslila za něj. V nakladatelství po něm chtěli leporelo s Krtkem a tak mi realizaci přenechal. Mé provedení se moc líbilo a i mé jméno stálo vedle táty. Pak jsem s otcem spolupracovala dál. Udělali jsme spolu pět leporel, knihu Krtek a rybka a následovaly i další samostatné ilustrace se širokým využitím.

V otcově tvorbě pokračujete i po jeho smrti. V novějších knížkách se ale objevují kromě Krtka trochu jiné postavičky. Snažíte se od otcova stylu trochu odlišit, mít vlastní rukopis?
S otcem jsme sepsali dohodu, ve které mi dává práva ke kreslení Krtka. On Krtkem myslel všechno, i ostatní postavičky jako Myška nebo Zajíc, Ježek či Žabka. Jenže v té dohodě je jen uvedené slovo Krtek. Advokáti mi proto doporučili vzhledem k napjaté situaci, abych zbytek Krtkova světa změnila. Strávila jsem rok vytvářením nového prostředí a postaviček, které by otcovu tvorbu připomínaly, ale nekopírovaly. Při vydání mé první knížky Krtek na návštěvě jsem se trochu obávala, jak to čtenáři přijmou, ale dopadlo to naštěstí dobře.

Přibyly i nové postavičky, včetně paní Krtečkové. Jak vás napadlo dát Krtkovi partnerku?
V galerii Cesta ke světlu byla výstava mého otce. V jedné místnosti měly děti kreslit obrázky na téma „Šťastný Krtek“. Když jsem tam přišla, viděla jsem spoustu rozvěšených obrázků, na kterých byl Krtek s nevěstou v závoji, srdíčka poletovala všude kolem nebo jak Krtek tlačí kočárek s Krtčaty a vede paní Krtečkovou za ruku...

Klapky pro Zlín: Kateřina Miler, Jdeme slavit

Moc se mi to líbilo, zůstalo mi to v hlavě a rozhodla jsem se poprvé vyzkoušet paní Krtečkovou na filmovém festivalu ve Zlíně. Namalovala jsem ji na filmovou klapku a ta se pak vydražila nejlépe ze všech. Měla jsem pocit, že je to dobré znamení. A od té doby, co se objevila v knížce, na ni dostávám samé pozitivní reakce. 

Takže příště už se můžeme těšit na malé Krtky?
Já bych ráda, ale otázkou je, jestli ještě bude nějaké příště. Momentálně je totiž Krtek v ohrožení.

Rodina zmítaná soudními spory

Spory o Krtka

Po smrti Zdeňka Milera se rozhořelo hned několik soudních sporů o jeho dědictví, i o licence na postavu Krtka a jeho světa. O licenci se soudí Milerova dcera Kateřina Miler, která se pře o právo Krtka kreslit se správkyní dědického fondu, o licenci na prodávání práv na Krtka se pak se správkyní pře i Milerova neteř Karolína. Několik soudních pří se také vede o několik existujících závětí Zdeňka Milera, které přisuzují dědicům z rodiny (syn z prvního manželství, Milerova druhá manželka, dvě dcery a vnučka) i správkyni dědického fondu různé podíly na licenčních právech na Krtka i doposud nashromážděným majetkem.

Mluvíte o rodinných sporech, které se rozhořely po otcově smrti?
Otec žil ve svém snovém světě. Byl zaměřený na svoji práci a ostatní se ho moc nedotýkalo. Jako opravdovému umělci mu byl reálný život poněkud vzdálený a neřešil ho. Teď se to snažíme dořešit za něj. Bohužel každý ze zúčastněných má jiný názor i jiná očekávání. Do toho spadá i to, že v mé tvorbě příběhů s Krtkem se mi snaží zabránit správkyně dědictví. Moje sestra má taktéž své důvody, proč by příběhy s Krtkem neměly pokračovat. A neteř Karolína dělá svůj byznys podle vlastního vkusu.

Vaše neteř Karolína na podzim soudní spor o licenci prohrála.
Ano, já ten minulý bohužel taky prohrála, ale rozhodnutí není pravomocné a věřím, že mi odvolací soud dá za pravdu. V dohodě s otcem je jasně vyjádřena vůle mého táty, že mohu kreslit Krtka dál (smlouva je veřejně dostupná zde - pozn.redakce).  Byla jsem svému otci nejbližším tvůrčím partnerem a jsem spolu s ním spoluautorkou mnoha děl. Celé to na mě působí dojmem, že jde spíš o něčí publicitu a zcela se opomíjí přání mého otce.

Těch soudních sporů tedy běží několik zároveň?
Ano, jedná se mimo jiné i o platnost poslední závěti. Byla sepsaná za nejasných podmínek těsně před otcovou smrtí. Závěť se vyznačuje nepřiměřeným upřednostněním sestry a správkyně před ostatními dědici.

Jaké jsou vztahy v rodině, kterou již více než šest let zmítají soudní spory?
Pro mě osobně je dlouhotrvající spor velkou citovou zátěží. Celá rodina i se správkyní dědictví je ve sporu o dědictví, o dílo otce, o Krtka... Přicházím tím o radost a možnost v klidu pracovat na stěžejním díle. Moji protivníci v těchto právních sporech jsou zároveň moji nejbližší. Kdykoliv na mě tento rodinný rozpor dolehne, je mi z toho moc smutno. Věřím však v dobré konce.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Jak poznat černý kašel

9. listopadu 2013,  aktualizováno  15.3 11:04

Záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle, které mohou trvat až půl roku. Mnohdy je nemoc spojena se...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

13. března 2024  21:50

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Zdeňka: Chci se stát otcem, moje žena je proti. Kamarádka nabízí řešení

18. března 2024

Vždycky když slyším o tom, jak si ženy stěžují na muže, kteří nechtějí mít děti, tak se musím...

Zhubla 35 kilogramů. Připadám si teď mladší a plná energie, říká Petra

12. března 2024

Petra vyzkoušela spoustu diet. Dokonce docházela i za výživovým poradcem, ale zhubla jen částečně....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Orgasmus zažijete i při sportu a další zajímavosti ze světa ženského vyvrcholení

14. března 2024

V sexuálním životě sice orgasmus nemusí hrát hlavní roli, ovšem jestli něco vede ke šťastnému...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Muffiny z velikonoční nádivky

Muffiny z velikonoční nádivky
Recept

Střední

60 min

Upečte letos na Velikonoce místo klasické nádivky tyto slané muffiny.

Jehněčí hřbet s kroupami

Jehněčí hřbet s kroupami
Recept

Střední

60 min

Máte rádi jehněčí maso? Pokud ano, vyzkoušejte recept na jehněčí hřebínky.

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou
Recept

Lehké

35 min

Snadný a velmi chutný recept na játra v bramborové omáčce.

Jarní polévka s bylinkovým svítkem

Jarní polévka s bylinkovým svítkem
Recept

Střední

60 min

Báječný vývar plný zeleniny s nadýchanou palačinkou určitě vyzkoušejte. Nakopne vás.

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...