Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K ženě se orosený půllitr hodí, myslí si první šéfka ze svazu pivovarů

  1:21aktualizováno  1:21
S dcerou zůstala na mateřské jen sedm měsíců, pak se bez výčitek vrátila do práce. "Dítě je šťastné, jen pokud má šťastné rodiče. Já potřebuju zároveň s rodinou mít i práci," vysvětluje svoje rozhodnutí Edita Šilhánová, první žena, která byla členkou představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven.

Edita Šilhánová. | foto: Petra Pikkelová

Kdybyste měla před soudem obhájit pivo, nebo víno, co byste si vybrala?
Určitě pivo. Je to nápoj, pro který už sedmým rokem pracuju a který mám ráda.

Jaké argumenty byste na jeho obhajobu použila?
Určitě bych vyzdvihla dlouholetou tradici. Česko je kolébka pivovarnictví, láska českých pivařů k tomuto nápoji je známá po celém světě. Další silný argument je jeho nezaměnitelná příjemná chuť a osvěžující účinek.

Mluví z vás osobní zkušenost?
Pivo piju, mám ho ráda. Nemůžu říct, že si ho dávám denně, ale když někde sedíme s přáteli, s kolegy nebo mám jídlo, ke kterému se hodí, tak si ho dám.

Byla vaše cesta k pivu trnitá?
Než jsem nastoupila do Staropramene, tak jsem ho nijak zvlášť nevyhledávala. Proto jsem byla překvapená,když jsem zjistila, že pro většinu zaměstnanců je srdeční záležitostí. Spousta lidí tu pracuje třicet i více let a nedají na pivovar a naše pivo dopustit. Tohle se samozřejmě promítne do celkové atmosféry. Mě to také pohltilo a naprosto přirozeně jsem ho začala pít.

Dáte si ho i doma?
Občas. Až zas tak pohlcená nejsem, abych si ho otevřela každý večer, ale manžel ho pije pravidelně.

Sluší ženám pivo?
O tom jsem naprosto přesvědčená. Před deseti patnácti lety byla pivní kultura úplně jinde než dnes. Pivo se pilo v hospodách, kam to ženu moc nelákalo, ale za ty roky šel vývoj obrovským způsobem dopředu. Prostředí je úplně jiné, ženy mají na výběr z velkého množství piv, rozšířil se i výběr sklenic, díky kterým nemusí pít jen z velkých půllitrů. Tohle všechno způsobilo, že dnes pije pivo daleko více žen. Šedesát procent dokonce pravidelně. Kdyby jim neslušelo a nechutnalo, tak by to nedělaly.

Hodí se k ženě i ten zmíněný půllitr?
Když je hezký, orosený, pivo v něm má správnou barvu, tak určitě.

Jsou tedy ženy pro Staropramen důležitou skupinou zákazníků?
Jsou vážnou skupinou spotřebitelů pro všechny pivovary, protože trend je skutečně takový, že ženy pijí pivo častěji. A jsou to také většinou ženy, které chodí nakupovat a rozhodují, co do tašek dají. Ani v tomto ohledu bych nás nepodceňovala.

Co říkali muži v pivovaru, když nedávno jistá britská vědkyně přišla na to, že pivo kdysi dávno vymyslely ženy?
Nevím o tom, ale nepřekvapuje mě to, protože ženy hýbou světem odjakživa. Nedivím se, že i pivo tu máme díky nám.

Říká se, že po pivu rostou prsa. Souhlasíte?
Tak to z vlastní zkušenosti vážně potvrdit nemůžu. Pivo má sice hodně blahodárných účinků, ale že i takové, o tom pochybuju. Spíš je to pověra, kterou vymysleli muži, protože to bylo jejich zbožné přání.

Edita Šilhánová.

Než jste přišla do pivovaru, pracovala jste šest let v advokátní kanceláři. Potřebovala jste už změnu?
Ne, byla to shoda náhod. Pracovala jsem jako advokátka, když mě jednou oslovila společnost vyhledávající lidi do manažerských pozic, řekla jsem si, proč to nezkusit. Že jde o pivovar, jsem zjistila až později.

Vzali vás okamžitě?
Musela jsem projít poměrně náročným pětikolovým výběrovým řízením.

Co bylo nejtěžší?
Tři kola, která byla vedena v angličtině a zaměřená na právní myšlení a logiku.

Kolik lidí o místo soupeřilo?
Asi dvacet. V užším kole nás zůstalo pět a nakonec se rozhodovalo mezi mnou a jedním mužem. Dali přednost mně, což mě samozřejmě těší.

Měla jste už na gymnáziu jasnou představu o tom, že skončíte v advokacii?
Vůbec ne. Po škole jsem vlastně nevěděla, co dál. Rok jsem dělala asistentku a tehdy se rozhodla, že chci studovat. Vybrala jsem si práva. Přišlo mi, že je to obor, který se neztratí.

vizitka

* Edita Šilhánová (37) se narodila v Jilemnici, kde vystudovala gymnázium.
* Rok po škole dělala asistentku ve firmě Procter & Gamble. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. * Od roku 1998 pracovala v advokátní kanceláři Klein, Šubrt, Došková.
* Do společnosti Pivovary Staropramen a.s. nastoupila v roce 2003. Je ředitelkou právního oddělení a oddělení vnějších vztahů. Od roku 2004 je zároveň členkou představenstva.
* Jako první žena v historii Českého svazu pivovarů a sladoven byla v letech 2005 až 2007 členkou jeho předsednictva. S nástupem na mateřskou dovolenou z funkce odešla.
* Je vdaná, má tříletou dceru Annu. Žije v Praze.

Specializujete se na obchodní právo, trestní vás nelákalo?
Ve škole mě bavilo, ale dnešní svět je tak tvrdý a práce v oboru tak psychicky náročná, že bych asi nevydržela. Když jsem nastoupila do první práce, advokátní kancelář se specializovala na obchodní právo. Mě to automaticky nasměrovalo k němu a začalo mě bavit. Možná, že kdybych začínala v jiné kanceláři, dělám dnes trestní právo, ale moc tomu nevěřím. Asi bych se nedokázala oprostit od projednávaných případů, musela bych na ně pořád myslet. Já si chci doma večer užívat klidu a nepřemýšlet o tom, co jsem dělala v práci.

Obchodní smlouvy se vám v hlavě nehoní?
Ale taky, samozřejmě, úplně se nedokážu od práce odstřihnout, jenže je to něco jiného. Nemám v rukách osudy lidí, které bych v trestním právu měla.

Kolik času trávíte v práci?
Ráno odcházím z domova po osmé hodině a do šesti se snažíme být oba dva s manželem zpátky. Pak jsem s dcerou, a když usne, dost často ještě zapnu počítač a pracuju.

Jak dlouho jste byla na mateřské?
Přesně na den sedm měsíců, pak jsem nastoupila zpátky na plný úvazek, ale v podstatě i před tím jsem byla s prací pořád v kontaktu.

Proč jste se tak rychle vrátila?
Já k životu potřebuju kombinaci rodiny a práce. Vím, že bych nebyla spokojená, kdybych zůstala několik let doma. Než jsem odcházela na mateřskou, domluvila jsem se v práci, že za mě nebudou hledat žádnou náhradu, protože se vrátím brzo.

Plány s malým dítětem jsou jedna věc, realita bývá jiná. Vyšlo vám všechno podle očekávání?
Taky ne, začátky byly těžké. Pro dceru a hlavně pro mě. Dát někomu, tehdy ještě cizímu, na celý den vlastní dítě bylo stresující. Sice jsme měli na chůvu reference, vyzkoušeli jsme ji, ale přece jen je něco jiného, když má dítě hodinu, zatímco si jdete nakoupit, nebo celý den. První týdny to vypadalo tak, že jsem každou chvíli z práce volala, jestli je všechno v pořádku.

Měla jste výčitky, že jste špatná matka?
Ne, neměla a nemám je ani dnes. Podle mě může být dítě šťastné jedině tehdy, pokud jsou šťastní jeho rodiče. Já se o dceru starám, myslím, že jsem dobrá matka, ale zároveň pro svoji osobní spokojenost potřebuju dělat práci, o které vím, že má smysl. Výčitkami netrpím, ani jsem netrpěla.

Musela jste si své rozhodnutí obhajovat před ostatními?
Spousta lidí v mém okolí má na výchovu dětí úplně jiný názor, hodně kamarádek zůstalo roky doma, protože se jim narodily po sobě dvě děti, ale nikdo mě za mé rozhodnutí nekritizoval. Znají mě, vědí, že nejsem domácí typ. Myslím, že bych nedokázala dát dceři tolik, co dnes, kdybych byla jen doma.

Přijal to rozhodnutí stejně dobře i manžel?
Taky.

Teď poprvé za tu dobu, co spolu mluvíme, jste trochu zaváhala. Jak to tedy je?
To se vám jen zdálo. (smích) Ne, vážně, model, který máme, může fungovat jen v případě, že na něj mají stejný názor oba partneři. Kdybych si já prosazovala něco, s čím manžel nesouhlasí, tak by to nefungovalo. A stejně tak by nefungovalo, kdyby manžel trval na tom, abych byla žena v domácnosti, která má denně připravenou teplou večeři. My jsme kolem mého návratu do práce neměli žádné otazníky a já si uvědomuju, že mám obrovské štěstí, protože ne každý muž by to přijal. Zvlášť, když to i pro manžela znamená větší nasazení v domácnosti, než je u nás obvyklé.

Kdo doma dělá nepopulární věci, jako jsou nákupy, praní prádla, úklid?
Peru já, myslím, že manžel pračku v životě nepustil, nákupy si dělíme podle toho, kdo má čas, na uklízení máme paní a o dceru se staráme oba dva.

A ty teplé večeře?
Ty denně nemáme, spíš nějakou studenou rychlovku, ale vařím o víkendu.

Edita Šilhánová.

Pracuje manžel ve stejném oboru?
Ne, on je vystudovaný ekonom a dělá ředitele v jedné německé firmě v Česku.

V pivovaru vedete dvě oddělení. Kolik pod sebou máte mužů?
V současnosti tři, v mém týmu převažují ženy. Kupodivu v obou našich pivovarech, přestože je to obor považovaný za doménu mužů, je hodně žen. Ve všech pozicích -od výroby přes střední až po vysoký management.

A kolik žen je ve vedení?
Teď se nám poměr mužů a žen trochu změnil, ale ještě nedávno, než odešla kolegyně marketingová ředitelka na mateřskou dovolenou, tak v nejvyšším vedení byl padesát na padesát.

To je na české poměry nezvyk, protože 75 procent firem nemá ženy ve vedení vůbec nebo jsou tam v naprosté menšině. Čím to je?
Neumím na to odpovědět, i když je to tak, stejně jako se uvádí, že ženy berou ve srovnatelných pozicích menší platy než muži. Možná je to dané historicky, že je v nás pořád zakořeněno, že žena má být doma a manžel lovec je šéf, který vydělává a zabezpečuje rodinu. Vážně nevím. Můžu mluvit jen za naši firmu, kde neděláme rozdíly mezi tím, jestli někdo nosí sukni, nebo kalhoty.

Nikdy jste se s diskriminací v práci nesetkala?
Měla jsem štěstí, ale ne. Možná kdybych za sebou měla zkušenosti z více pracovních pozic, mluvila bych jinak. Realita v Česku je vážně jiná, proto taky existuje spousta ženských organizací, které se s tím snaží něco dělat, a já jim fandím.

Ženy prý mají obecně nižší sebevědomí než muži, proto si netroufají o vyšší pozice vůbec usilovat. Souhlasíte?
Podle mě se tohle dnes už změnilo, znám hodně sebevědomých žen, které se klidně do výběrových řízení přihlásí, problém vidím spíš v tom, kdo na podobné pozice nové zaměstnance vybírá. Když má firma kompletní mužské vedení, těžko si mezi sebe pustí ženu, byť tak rozhodne na základě předsudků. Dřív se říkalo, že ženy jsou méně kvalifikované, méně schopné, ale v roce 2010 něco takového už vážně neplatí. Je to skutečně předsudek.

Co s tím? Jsou řešením kvóty?
Obecně s nimi nesouhlasím. Necítila bych se dobře tam, kde jsem, kdybych místo měla jen díky kvótě, protože v pivovaru chyběla žena, tak vzali mě, aby splnili povinnost. Pro mě je mnohem cennější dostat se a vypracovat se tam, kde jsem, vlastní pílí a zkušenostmi. Jsem proti zavádění takových regulací a pravidel.

Ale někde asi je chyba, když například ve vládě není jediná žena.
Kdyby se v politice zavedly kvóty, asi by se dnešní nepřirozený stav rychleji změnil, ale ve státních nebo soukromých firmách jsem proti nim. Myslím, že to jde i bez nich, i když asi pomaleji.

Edita Šilhánová.

Jste členkou představenstva společnosti Pivovary Staropramen a také jste se před pěti lety jako vůbec první žena v historii Českého svazu pivovarů a sladoven stala členkou jeho předsednictva.
Nebudu tvrdit, že to bylo jednoduché a všechno vždycky plynulo naprosto přirozeně a bez jakýchkoliv zádrhelů. Musela jsem ukázat, že ve mně něco je a že si zasloužím být na obou místech. Ve svazu pivovarů a sladoven to bylo o dost těžší.

V čem?
Ta organizace zastřešuje většinu pivovarů a sladoven v Česku a je to výhradně mužská doména. Já tehdy byla první žena, navíc dvaatřicetiletá, která usedla do předsednictva mezi muže, kteří mají spíše tradiční myšlení jak ve svojí profesi, tak i na postavení žen ve společnosti. Setkala jsem se tam s pohledy, které říkaly: "Co tady dělá ta ženská? Co nám má tahle co říkat!"

Byly to jen pohledy, nebo vám podobnou větu někdo také řekl?
Ono nebylo zapotřebí mluvit, ty pohledy byly naprosto jasné. Byl to opravdu střet dvou světů.

Odešla jste někdy z jednání se slzami v očích?
Ne, já se dokážu zapřít, vydržím, aby moje slzy nikdo neviděl, ale o samotě se objevily. To přiznávám.

Co vás rozhodilo?
Spíš než by mě někdo rozbrečel, že by mi řekl, že mám zůstat doma u plotny, tak to bylo kvůli obrovskému profesnímu neporozumění, kdy zarytým obhajovačům tradičních pohledů můj názor připadal úplně nepochopitelný.

Poslal vás někdo k té plotně?
Ne a myslím, že se mi to nestalo jen díky mému vzdělání. Znalosti práva pro mě tenkrát byly nesmírnou devizou, protože nikdo z těch mužů tamje neměl. Kdybych o právu nic nevěděla, asi by mě k té plotně poslali.

Kde jste brala chuť jít na další jednání?
Pomáhali mi kolegové v práci, kteří mají stejné názory jako já. A samozřejmě manžel. Ten si tenkrát vyslechnul spoustu věcí.

Mají to ženy při budování kariéry těžší?
Určitě, protože je obrovská zátěž skloubit roli matky a ženy, která dělá kariéru. Pro mě to znamená, že musím mít naprosto přesně naplánované, co se který den v týdnu bude dít, kde bude dcera, co bude mít na sobě, co bude jíst... Výsledkem je, že nemám téměř žádný čas na sebe. V tomto mají ženy těžší. A i když jejich partner bude "osvícený" a zapojí se do chodu rodiny, stejně ten "krk" rodiny, který řídí hlavu, je vždycky žena-matka. Je to sice náročné, ale já bych se nechtěla té role zbavit.

Autor:






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Další z rubriky

Charlize Theronová, Ashley Juddová, Goldie Hawnová a Megan Foxová
Cesta k roli přes postel. Herečky promluvily o sexistickém Hollywoodu

Nechvalně proslulá hollywoodská praktika „obsazování rolí přes postel“ není mýtus. V posledních letech o svých zkušenostech se zvykem mocných filmových...  celý článek

Jane Fondová (Cannes, 17. května 2015)
Představuji si, jak umřu. Smrti se nebojím, říká Jane Fondová

Americká herečka Jane Fondová (79) na svůj věk vypadá neuvěřitelně skvěle a vitálně. Filmová legenda však přiznala, že přemýšlí o smrti. A dodala, že se jí...  celý článek

Ellen DeGeneresová na People's Choice Awards (Los Angeles, 7. ledna 2015)
Měla jsem deprese a navštěvovala jsem terapeuta, přiznala DeGeneresová

Ellen DeGeneresová (59) patří mezi nejúspěšnější ženy Hollywoodu. Má vlastní televizní show, je šťastně zadaná a nebojí se mluvit o své sexuální orientaci....  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma
Zuby jako perličky: 5 tipů na bělení zubů doma

Ne že by každý z nás potřeboval úsměv amerického herce, ale svítivé žluťáky taky nejsou úplně v kurzu. Vyberte si proto ... celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.