Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou ženy hloupější než muži?

  1:00aktualizováno  1:00
Ženy mají menší vrozené nadání pro matematiku a přírodní vědy. Když tohle Lawrence H. Summers, rektor Harvardovy univerzity, nedávno prohlásil na konferenci v Cambridgi pořádané americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum, nastal poprask.
Muž - (c) profimedia.cz/corbis

Muž - (c) profimedia.cz/corbis - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Část přítomných vědkyň uraženě opustila sál.

Pár dní po provokativní přednášce na víc než citlivé téma zveřejnili vědci Kalifornské univerzity studii, při níž zkoumali rozdílnou funkci ženského a mužského mozku při stejném intelektuálním výkonu. - viz rámeček dole

"Muži zapojují do řešení úloh více šedou hmotu mozkové kůry, ženy bílou - ale jejich inteligence je stejná," uvedl výsledek šéf výzkumu Richard Haier.

Dohady o vztahu inteligence a pohlaví tím zcela jistě neskončily - jde o problém starý a stále nevyřešený, ba dost možná neřešitelný - jeho ohnisko totiž leží mimo dosah exaktních věd, v oblasti tradic a předsudků.

Snad žádná jiná oblast lidského zájmu nevyplodila vedle objektivních poznatků i tolik stupidit.

Dvojhlavá gorila!
První seriózní vědecké pokusy nedopadly pro ženy příliš slavně. Francouzský lékař Paul Broca při pitvách měřil a vážil mozky obojího pohlaví a statisticky prokázal, že mozky žen jsou menší než mužské.

Poté roku 1861 napsal: "Můžeme se ptát, zda malé rozměry ženského mozku jdou zcela na vrub menších rozměrů těla... Nesmíme však zapomenout na to, že ženy jsou v průměru o něco méně inteligentní než muži. Jde o rozdíl, který bychom neměli přehnaně zdůrazňovat, ale který je nicméně reálný. Smíme proto předpokládat, že relativně malé rozměry ženského mozku závisí zčásti na fyzické, zčásti na intelektuální podřadnosti."

Typický důkaz kruhem. Profesor Broca nebyl žádný zavilý sexista, on jen svým myšlením tak splynul s tehdejším názorem na méněcennost žen, že ho bral jako apriorní fakt...

Z nestrannosti už zřejmě nelze podezírat Brocova mladšího kolegu Gustava Le Bona, který navzdory svému jménu zle prohlásil: "I v nejinteligentnějších rasách, například u Pařížanů, se vyskytuje velké množství žen, jejichž mozky jsou více než mozkům vynikajících mužů podobné gorilím. Tato podřadnost je tak zřejmá, že ji v této chvíli nemůže nikdo popřít; za diskusi stojí pouze její míra."

"Všichni psychologové, kteří studovali inteligenci žen, jakož i básníků a spisovatelů, se dnes shodnou, že ženy představují nejnižší formu lidské civilizace bližší stavu dětí nebo divochů než dospělému civilizovanému muži," tvrdil Le Bon.

"Vynikají vrtkavostí, nestálostí, nepřítomností myšlenky i logiky, jakož i neschopností uvažování. Bezpochyby existují i vynikající ženy převyšující průměrného muže, ale jsou takovou výjimkou, jakou je zrození zrůdy, třeba dvouhlavé gorily; proto je můžeme zcela zanedbat."

Brzy však vyšly najevo dvě podstatné věci. Úplným přepočtem na nižší váhu, výšku a další parametry se zjistilo, že je ženský mozek naopak relativně větší než mužský. To vedlo k výrokům opačné polarity.

Italská antropoložka Maria Montesorriová v roce 1913 hlásala, že ženy jsou intelektuálně výše než muži, kteří dosud vládnou jen díky své větší fyzické síle. "Ženy byly odjakživa správkyněmi lidských citů, morálky a cti. Až bude plně odhalena antropologická nadřazenost žen, přiblíží se možná jejich vláda."

Ránu z milosti pak doktríně o přímé úměře velikosti mozku a inteligence zasadilo další zkoumání mozků: nade vši pochybnost se ukázalo, že duševní mohutnost jedince na velikosti mozku naprosto nezáleží.

Kde sídlí inteligence
V posledním čtvrtstoletí se do výzkumu mozku postupně zapojily moderní zobrazovací metody schopné odhalit aktivní oblasti s rozlišením milimetrů.

V roce 2000 vědci objevili místo, kde se během řešení náročných duševních úloh nejvíc zvyšuje průtok krve: kůra čelního mozkového laloku (levého či pravého, podle toho, byla-li testovaná osoba pravák či levák). "Našlo se centrum inteligence!" jásala média.

Koncem letošního ledna pak vědci zveřejnili již zmíněné výsledky: muži a ženy dosahují stejného IQ, avšak zapojují různé části mozku.

"Nemůžeme popírat, že existují neurologické a hormonální rozdíly mezi ženami a muži, protože tu zkrátka jsou," prohlásila v reakci na vystoupení rektora Harvardu psycholožka Virginia Valianová a autorka knihy Proč tak pomalu? Vzestup žen.

Genetička Marianne Legatová z Columbijské univerzity dodala: "Na chromozomu Y, který mají pouze muži, je nejméně 21 genů, které v jejich těle řídí pochody až na úroveň buněk."

Tedy je jasné, že genetické rozdíly nutně určují i další odlišnosti mezi muži a ženami. Jde jen o to, shodují se obě, aby se přednosti a přínos obou pohlaví mohly projevit i v reálném životě.

S čím si chlapci hrají
Dostane-li holčička do rukou panenku, začne ji chovat a česat. Když kluk, zkoumá ji - nejlépe tak, že jí utrhne hlavu. Na to s oblibou poukazují zastánci genetického pohledu.

Odmalička se dívkám vnucují panenky, chlapcům se však nabízejí autíčka a chytré stavebnice. Ve škole čtou děti, že tatínek staví dům, řídí auto a maminka vaří, uklízí. Aby to člověka nepoznamenalo, říkají pro změnu odpůrci pohlavního předurčení a nabízejí řadu argumentů o vlivu prostředí a výchovy.

Dětská psycholožka z Harvardovy univerzity Elizabeth Spelková sledovala malé chlapce a dívky ve věku od pěti měsíců do sedmi let a testovala jejich základní prostorové, slovní a početní schopnosti. Došla k závěru: chlapci i dívky řeší nové úlohy téměř stejně.

"My dospělí si můžeme pořád myslet, že mezi hochy a dívkami je spousta rozdílů, a podle toho k nim přistupujeme, ale jejich schopnosti jsou prakticky stejné," uvedla pro New York Times. "U dětí nacházíme velké rozpětí, ale když se snažíme hledat rozdíly podle pohlaví, nikdy žádné nenacházíme."

V období dospívání se začínají rozdíly projevovat, zejména v matematických testech. Neplatí však obecně. Třeba japonské dívky ve studii OECD v roce 2003 dosáhly stejných výsledků jako japonští hoši a chlapce z jiných zemí překonaly.

Islandské dívky hochy své země přímo "převálcovaly". Obecně však, a v Čechách zejména, jsou chlapci v matematice výrazně lepší.

Nikoli pohlaví, ani chromozomy a biologická podstata, tvrdí řada vědců, ale kulturní vlivy jsou důvodem. Však už jsou slyšet hlasy: výuku matematiky a fyziky je třeba více přiblížit dívkám.

Kořeny předsudků
"Žena je lidské stvoření, které se obléká, žvatlá a svléká," prohlašoval Voltaire. Pak se však seznámil s vynikající fyzičkou a matematičkou Emilií du Chatelet, mj. autorkou následujícího výroku: "Kdybych já byla králem, ženám by se dostalo větší vážnosti a muži by dostali něco jiného k soutěžení..."

Když v roce 1749 jako třiačtyřicetiletá zemřela (na sepsi po porodu), zdrcený guru francouzského osvícenství hořekoval: "Ztratil jsem polovinu sebe sama - duši, pro niž byla moje duše stvořena!"

Žen inteligentních samozřejmě odjakživa bylo tolik co mužů, neměly však přístup na univerzity, pročež nemohly mužským protějškům konkurovat v učených disputacích. A pokud přece, platilo: chytrá žena má miliony nepřátel - všechny hloupé muže.

To bylo. Co dnes? Fyzik Megan Urry z Yaleovy univerzity říká, že vstupu žen do oborů, jako je strojírenství, fyzika či matematika, brání sociální a kulturní bariéry. Když v roce 1993 v rámci studie 360 mužů i žen bodovalo matematické referáty, muži většinou víc bodů dávali pracím, jejichž autorem byl "John", a automaticky hůř hodnotili práce od "Joan"...

"Proč mluvit o malých biologických rozdílech, když zde jednoznačně existují velké rozdíly na jiném poli? Ženy jsou stále diskriminované na každém stupni své cesty," říká Elizabeth Spelková.

Muži a ženy používají při myšlení jiné části mozku

Muži jsou stejně inteligentní jako ženy, ale při rozumových výkonech využívají jiné části mozku. Nový výzkum amerických vědců přinesl vysvětlení, proč mužům spíše sedí hluboký ponor do jednoho problému a ženy zase zvládají více úkolů zároveň. Odpověď leží v šedé a bílé hmotě mozkové kůry.

Jak ukázala vyšetření mozků mužů a žen pomocí moderních zobrazovacích metod na Kalifornské univerzitě, muži využívají spíše svoji šedou hmotu mozkovou (tvořenou nervovými buňkami, které z převážné části zajišťují myšlení) a mají jí také šestapůlkrát víc než ženy, zatímco ženy k témuž zaměstnávají hmotu bílou (tkáň vyplňující prostor mezi neurony), kteréžto mají zase desetkrát víc ony.

"Neexistuje tedy jediná struktura mozku, odpovědná za inteligenci. Ale odlišné oblasti mozku zajišťují stejné intelektuální výkony," uvedl šéf výzkumu Richard Haier.

Podle dosavadních znalostí šedá hmota představuje centra zpracování informací, bílá má na starosti jejich propojení. To podle spoluautora výzkumu Rexe Junga z Univerzity of New Mexiko vysvětluje, proč muži mají tendence lépe řešit úkoly zaměstnávající jedno centrum (matematika), zatímco ženy líp vyhodnocují nabyté informace a dávají je do souvislostí (jazykové schopnosti).

Studie shledala i další rozdíly v oblastech mozku spojovaných s inteligencí - u žen se 84 procent šedé hmoty a 86 procent bílé hmoty zapojené při přemýšlení nachází ve frontálním laloku, zatímco u mužů se v této oblasti aktivuje jen 45 procent šedé hmoty a bílá hmota vůbec.

Mužská centra rozumových schopností tedy jako kdyby byla v mozku více rozprostřena. To potvrzují i dřívější klinické nálezy - zranění čelních částí mozku může mít pro rozumové schopnosti žen daleko závažnější důsledky než pro muže.

Více chytrých i hloupých
Fyziologické vysvětlení rozdílného přístupu k řešení problémů však v žádném případě neznamená, jak opakovaně zdůrazňují autoři výzkumu publikovaného v odborném časopise Neuroimage, že jedno pohlaví má vyšší inteligenci než druhé - je jen jinak strukturovaná.

Pokud je nějaký rozdíl v inteligenci obou pohlaví, pak to není průměrné IQ žen a mužů, ale výskyt určitého IQ skóre v populaci. Muži daleko častěji obsazují místa na obou pólech známé Gaussovy křivky zobrazující rozložení inteligence v populaci, tedy je jich mnohem více mezi lidmi s vysoce nadprůměrnou inteligencí, ale také mezi lidmi s vysoce podprůměrnými rozumovými schopnostmi.

To se potvrdilo i v celosvětových srovnávacích zkouškách z matematiky v roce 2001 - ve srovnání s dívkami téměř dvakrát tolik chlapců dosahovalo nejlepších výsledků, ale také jich mnohem víc odpovědělo na všechny otázky špatně.

Muži lovci
Sociobiologie vysvětluje rozdíly mezi schopnostmi obou pohlaví evolučně. Kdysi dávno muž vyrážel na lov, musel se orientovat v terénu, plně soustředit jen na lov a pak zase trefit zpátky. Žena zůstávala v jeskyni, starala se o děti a přitom sháněla drobnou potravu, takže se geneticky "naučila" navazovat kontakt a propojovat více činností (informací).

"Během lidské evoluce vznikly dva různé typy mozkového materiálu, ale oba určené pro inteligentní chování," uvedl na stránkách Kalifornské univerzity vedoucí výzkumu profesor Richard Haier.

Autoři:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20....
Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky
Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky

Nanést na pleť make-up tak, aby dokonale seděl? Pořádná alchymie. Beauty blogerky i obyčejné smrtelnice proto sahají k m... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.