Jsou kojené děti hubenější?

Chrání kojení děti proti obezitě? Některé výzkumy ukazují, že to tak být nemusí. Přesto se vyplatí kojit co nejdéle, protože kojené děti jsou zdravější. Kojení versus mléko z lahve? Většina lidí už ví, že kojení je pro dítě lepší, ale v tom, proč je vlastně tak zdravé, úplně jasno nemívají.

Mezi nejčastěji zmiňované výhody patří fakt, že kojení má chránit děti proti budoucí obezitě.

Kojené versus nekojené
Jenže tímhle přesvědčením otřásly hned dva výzkumy, jejichž výsledky otiskl ve svém říjnovém čísle prestižní lékařský časopis The British Medical Journal. Jeden z nich, brazilský, ukázal, že na váhu dospívajících chlapců nemělo někdejší krátké, či naopak dlouhé kojení žádný vliv.

K podobnému závěru došel i lékař Li z londýnského ústavu pro dětské zdraví, který měřil body mass index více než dvou a půl tisíce dětí starších osmi let. Ani on nezjistil žádné spojení mezi délkou kojení a jejich váhou. Nicméně výzkumníci z obou týmů se shodli na faktu, že i tak je kojení lepší, protože jeho klady nadále převažují.

Doporučuje ho proto iMagdaléna Paulová, primářka novorozeneckého oddělení pražské nemocnice v Krči, jinak též velká propagátorka kojení. "Znám řadu textů, které potvrzují, že kojené děti jsou před obezitou více chráněny než ty nekojené. Kojení má velký význam, ale není to samozřejmě zázrak, který by řešil situaci na celý život," řekla k výsledkům studií.

Mateřské mléko je jedinečné
Ochrana před obezitou navíc nemá být jedinou výhodou kojení. Mateřské mléko má totiž celou řadu jedinečných vlastností. Dodnes přitom lékaři neznají mnoho ze stovek jeho stálých složek, obdivuhodná je jeho proměnlivost v průběhu jediného kojení, v průběhu dne i celého období kojení.

"Přizpůsobivost mimořádné situaci ukazuje například to, že mléko matek, které porodily předčasně, má po určitou dobu jiné složení - obsahuje více bílkovin - než mléko matek, které porodily v termínu," říká Paulová.

Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do ukončeného šestého měsíce bez příkrmu a pak až do dvou let by mělo dítě dostávat mateřské mléko vedle toho, co jí.

Kojení nebo výživa mateřským mlékem totiž snižuje u dětí výskyt průjmových onemocnění, infekcí dýchacích cest, bakteriální meningitidy, botulismu, infekce močových cest, alergií a chronických onemocnění zažívacího traktu. Mateřské mléko také celkově posiluje imunitu dětí.

"Mlezivem, které se v prsech tvoří během prvních dní po porodu, lze předat základní faktory nespecifické imunity, imunoglobuliny a paměťové kmenové buňky proti většině onemocnění, která matka v životě prodělala a po kterých zůstala v jejím imunitním systému paměťová stopa," vysvětluje lékařka Paulová.

Na kojení navíc vydělá i matka: přispívá totiž k časnějšímu návratu k váze před otěhotněním. Přesto si některé kojící matky stěžují, že během kojení nemohou zhubnout na svoji bývalou váhu. Kojením přitom matka vydává ještě více energie, než kolik spotřebovalo její dítě v průběhu těhotenství.

Na produkci a uvolňování mléka na kojení potřebuje zdravá žena jen asi 400-500 kalorií navíc - to je jedno malé jídlo nebo 2-3 jogurty.

Kdy kojit a kdy ne?
Mnoho žen přestane s kojením jen proto, že k nim včas nedorazila ta správná informace. Víte, jak to je?

• matka může kojit i v případě, že má běžné onemocnění, třeba i s horečkou. V této době dítě může získat důležité protilátky.

• kojení se nedoporučuje pouze v případě neléčené tuberkulózy matky a HIV

• lze kojit i v případě, že je žena opět těhotná a její graviditu nic neohrožuje

• nevadí ani, když matka krátkodobě užívá některý z volně prodejných léků. Mezi bezpečné léky patří běžná antibiotika, léky proti bolesti a preparáty snižující horečku