Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme všichni šílení? Nové duševní choroby, v nichž se najde každý

aktualizováno 
Občas vás něco rozčílí nebo si z nostalgie schováte pár věcí z dětství. Máte rádi sex a často na něj myslíte. Pokud s těmito větami souhlasíte, můžete trpět novou duševní poruchou.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie - Blázen, šílenec | foto: Profimedia.cz

Abychom vás však zbytečně nestrašili, lékaři zatím jen navrhují, jaké další duševní nemoci přidat do nové edice "bible psychiatrů" Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch, dále jen DSM (Diagnostic And Statistical Manual Of Mental Disorders).

Co je DSM

DSM je obsáhlá lékařská encyklopedie, která obsahuje všechny známé psychické poruchy včetně popisu jejich symptomů. Pokud je určitý duševní stav vepsán do této knihy, je považován za poruchu, kterou je třeba léčit.

Kniha vznikla v roce 1952 a nynější čtvrtá edice DSM-IV je už sedmkrát silnější než originál. Nelze si nepoložit otázku, čím to je? Snaží se psychiatři získat více pacientů a farmaceutické firmy více zákazníků, nebo jsou lidé čím dál šílenější?

Americký manuál DSM se netýká jen Američanů, ale je velmi vlivný po celém světě. V České republice je platná Mezinárodní klasifikace nemocí MKN, která obsahuje i kategorii duševních poruch a poruch chování. Obsah této části je ve velké míře ovlivňován právě americkou DSM.

Co je ještě normální?

Každé nové vydání DSM provázejí vášnivé debaty o tom, co je ještě normální stav mysli a co už naopak přidat mezi duševní poruchy. Je samozřejmě velmi těžké určit tenkou hranici mezi normální výstředností a poruchou, a tak ani návrh páté edice DSM-V, která má být publikována v roce 2013, není ušetřen rozporů a hádek mezi experty na lidskou psychiku.

Podle kritiků za novými návrhy stojí především potřeba zvýšení profitu farmaceutických společností. Díky novým chorobám by se rapidně zvýšil počet pacientů, kterým se budou předepisovat mnohdy neúčinné a nebezpečné léky.

O schválení nově navržených duševních poruch rozhoduje Americká psychiatrické asociace, která pro nové vydání ustanovila operační skupinu psychiatrů. Přečtěte si, jaké nové duševní choroby bojují o čestné místo v DSM a které návrhy patří mezi vysoce kontroverzní a podle některých odborníků až nesmyslné.

Hromadící porucha (hoarding disorder)

Porucha, jejíž příznaky občas přepadnou téměř každého z nás. Patří mezi ně sentimentální hromadění bezcenných věcí, jako jsou hračky z dětství, staré výtisky časopisů nebo vystřižené články s pro nás zajímavým obsahem. Ať už si notoričtí vystřihovači novinových článků myslí o svém označení cokoli, "hromadící porucha" bude nejspíše zařazena do DSM-V.

Porucha přejídání (binge eating disorder)

Velmi rozporuplný je návrh "poruchy přejídání", proti němuž se staví jeden z nejzřetelnějších kritiků DSM-V profesor Christopher Lane, autor knihy Stydlivost: Jak se z normálního chování stane nemoc (Shyness: How Normal Behaviour Became A Sickness).

Obává se, že by poruchou přejídání pravděpodobně trpěla většina obézních lidí. "Průzkum těchto příčin byl dosud neprůkazný a vysoce spekulativní, takže jsem velmi rozčilen tímto návrhem," vyjádřil se Lane.

S jeho názorem nesouhlasí doktor David Haslam z Národního fora obezity: "Toto je vážný problém, který se týká až 20 % obézních pacientů."

"Léčit to stále stejným způsobem - radou, aby zhubli, cvičili a dokonce se podrobili operaci - může být katastrofální, pokud nejsou vyřešeny emocionální problémy."

Kognitivní porucha tempa (cognitive tempo disorder)

Složitý odborný název lze laicky nahradit výrazem nadměrná lenost. Příznaky zahrnují snění, nečinnost a lenivost. Pokud bude oficiálně schválena, nebude zřejmě o pacienty nouze.

Porucha občasných výbuchů (intermittent explosive disorder)

Stav, který se vyhne snad jen naprostým flegmatikům a kliďasům, bude pravděpodobně léčitelný. Náhlý vztek tak zažene pilulka a nadávky vzteklouna okolí omluví duševní poruchou.

Absexualita aneb Whitehouse syndrom

Nejbizarnější z navržených dodatků je definován jako vzrušení z pobouření pornografií. Za svůj název vděčí britské agitátorce Mary Whitehouse, která v 70. letech bojovala proti sexuálnímu obsahu v televizi. Obecně by touto poruchou mohl trpět každý, komu vadí sex, porno či odhalené ženské poprsí v médiích.

Formálnější název "absexualita" byl vytvořen jistou Carol Queen, majitelkou sex shopu v San Francisku. Ta ho používá k popisu těch, kdo protestují proti její práci. Dokonce vede kampaň na podporu zařazení této "nemoci" do DSM-V. Zatím to však vypadá, že její poněkud výstřední nápad přes operační skupinu neprojde.

Hypersexualita

Jako protiklad k absexualitě byl navrhnut hypersexuální syndrom neboli závislost na sexu. Ta je příznačná touhou po více partnerech a v současné době se z ní léčí například golfista Tiger Woods. V minulosti tohoto lékařského pojmu využil i záletník Michael Douglas a nechal se dobrovolně léčit.

I proti tomuto návrhu ostře vystupuje profesor Lane možná i proto, že mezi symptomy patří i pouhé časté fantazírování o sexu a jeho plánování. Podle posledních výzkumů myslí muži na sex v průměru 13x denně, dá se tedy myšlenka na sex třeba 20x denně považovat už za poruchu? Podle jiných údajů pomyslí průměrný muž na sex dokonce každých 52 vteřin.

Rizikové syndromy

Největší rozpory však mezi vědci vyvolává zahrnutí rizikových syndromů, které by se daly označit za předpsychopatické příznaky. Měly by fungovat jako varování a předzvěst vážných duševních problémů v budoucnu. Bohužel jisté rizikové příznaky možného budoucího rozvinutí psychické nemoci se vyskytují u většiny lidí. Patří mezi ně i pouhá roztržitost, nervozita a zvýšené fantazírování.

Odborníci, kteří přišli s tímto návrhem, věří, že léčením rizikových příznaků by se mohlo zamezit možné pozdější nemoci. Jejich oponenti však zdůrazňují, že téměř 70 % dětí vykazuje rizikové syndromy a přesto se u nich později psychóza nevyvinula.

"Plně chápu myšlenku podchytit někoho včas," říká doktor Michael First, profesor psychiatrie z Kolumbijské univerzity, který editoval předchozí edici DSM.

"Ale existuje velký potenciál pro mnoho neobvyklých dětí spadnout pod toto označení a nosit ho po celý jejich život. Čím více poruch dáme do DSM, tím více lidí dostane označení a hrozí vyšší riziko, že dostanou nesprávnou léčbu."

Nebezpečné vedlejší účinky

Stejné obavy, že budou už i malé děti zbytečně brát léky, sdílí doktor David Healy z oddělení psychiatrie z univerzity ve Walesu. Tento celosvětově velmi uznávaný odborník pomáhal odhalit způsob, jakým farmaceutické společnosti zakrývají důkazy o nebezpečí některých antidepresiv. Doktor Healy je přesvědčen, že návrh léčit duševní choroby ještě před jejich propuknutím může masivně zvýšit počet lidí, jimž budou předepisovány různé léky.

"Příliš mnoho psychiatrických pacientů je prostě zdrogovaných bez většího zájmu o vedlejší účinky," tvrdí Healy, který považuje vedlejší účinky léků na duševní problémy za vysoce citlivé téma. Výzkum totiž ukázal, že některá antidepresiva obsahující serotonin, jako je například Seroxat, mohou zdvojnásobovat riziko sebevraždy a pro většinu pacientů mohou stejně fungovat jen jako placebo.

Mezi další poruchy, nad kterými si láme hlavu operační tým DSM, patří například extrémní nakupování, závislost na internetu nebo porucha negativistické osobnosti, která nejspíš nahradí slovo pesimista.

Chybí fyzické důkazy

Profesor Lane obviňuje Americkou psychiatrickou asociaci, že je odhodlaná medializovat i normální citovou houpačku "jednou jsi dole, jednou nahoře", kterou si projde každý jedinec. Odsuzuje rovněž operační skupinu, která podle něj nemá právo rozhodovat, zda je či není normální zloba, přílišné nakupování či používání internetu.

"Věda založená na tomto je velmi blízko k neexistující", říká Lane.

Předseda operační skupiny doktor David Kupfer však oponuje, že aktualizace jsou pevně založeny na vědeckých důkazech. Bohužel pro psychické nemoci neexistuje žádný rentgen či jiný biologický ukazatel, a tak se DSM-V bude muset spolehnout na pouhý popis nemocí.

"Takže zatímco lékaři předpovídají riziko srdečních onemocnění z hladin cholesterolu a krevního tlaku, neexistují žádné fyzické testy pro "hromadící poruchu", říká Kupfer.

Byznys versus zdraví

Darrel Regier, ředitel Americké psychiatrické asociace a člen operační skupinu pracující na DSM řekl: "Jedním z důvodů proč to děláme je, že máme zájem o vyvinutí lepších hranic diagnóz lidí s opravdovou poruchou." Regier zároveň popřel, že by revize byla nějak ovlivněna novými výrobky farmaceutických společností.

"Většina těchto diagnoz je nesmyslná a nemá základy ve vědě. Ale čím více poruch tam je, tím více bude soukromých psychiatrů," reagoval profesor psychologie Richard Bentall.

Autoři:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Jitka se o svého manžela bála. „Před poslední operací se nevědělo, jestli se...
Nejhorší jsou červi, líčila vyměněná manželka zážitek z krmení plazů

Když se vymění dvě mladé a docela pohodové maminky, není ve Výměně manželek moc co řešit. Rozdíl mezi nimi jsou jen čtyři roky věku a to, že Šárka (33) z...  celý článek

Mirek s Petrou
Běž se oběsit, stromů tu je dost, křičela v hádce vyměněná manželka

Když je něco k řešení, Petra (29) začne křičet, a jakmile už neví kudy kam, tak uteče, popsal svou ženu Mirek (31) z Luk nad Jihlavou. Jejich vztah nefunguje,...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.